;

Bezpečnost není ani rychlá, ani levná, říká nový generální ředitel Skupiny ICZ Dan Rosendorf

5. 12. 2022
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Internet Info DG – Martin Pinkas
S větší bezpečností roste jak cena, tak komplikovanost projektu, kouzelná bezpečnostní krabička prostě neexistuje.

Kormidla společnosti ICZ jste se chopil letos, když jste po patnácti letech vystřídal Bohuslava Cempírka. Jak se mění šéf po tak dlouhé době? Potkal jsem ho cestou k vám na rozhovor a vypadal velmi spokojeně.

Nebyla to žádná nečekaná výměna, vystřídali jsme se velmi řízeně, v klidné atmosféře a byla to dlouho plánovaná změna. Navíc jak jste si všiml, pořád pro ICZ pracuje, stále ho mám k ruce, a ještě mu stále zůstalo plno původní ředitelské náplně.

Co dělá?

Tím, že tady zůstal a stále je ve vedení firmy, v ICZ se ani neudály žádné zásadní revoluční změny a postupujeme kupředu spíše evolučními kroky. Nemyslím totiž, že bychom jako ICZ dělali věci doteď špatně. V zásadě mu zůstalo vedení obchodních záležitostí, které od něj přebírám velmi pomalu, protože jsem duší technik.

Vidím, že viditelná změna nastala i v kanceláři. Nenechal jste si svou původní, ale máte tu ředitelskou. 

Ano, sebral jsem ji Bohoušovi, ale to je tak jediná velká optická změna, která se s výměnou ředitelů stala. Kormidlem o 180 stupňů netočíme. Trh není v takovém stavu, kdy bychom si to mohli dovolit, a hlavně to ani nepotřebujeme. Vnímám místa, kde má smysl dělat něco jinak, kde se máme soustředit na věci, na něž jsme se tolik nesoustředili.

Bohuslav byl jiný typ generálního ředitele, než jsem já, a to je jeden z důležitých důvodů, proč tady taky zůstává. Já mnohem víc tíhnu k technice, jeho doménou byl obchod.

Proto jsem moc rád, že tu s námi ještě je a že si vlastně nechal obchod na starosti, je tam mnoho obchodních věcí, které neumím i proto, že jsem na ně prostě mladý. Obchodní vztahy nevybudujete za rok nebo dva, v tom je Bohouš se svými mnohaletými zkušenostmi a vazbami hrozně hodnotný.

Já mám zase jiné schopnosti, a to vidět dovnitř firmy a do vývoje a dělat věci trochu jinak. Změnili jsme nějaké záležitosti v HR a měníme fungování v technické části společnosti, protože se určitě máme v této oblasti kam posouvat.

Proč zrovna tam?

Snažíme se prosadit i na trhu komerčních aplikací a tam to z mnoha důvodů funguje jinak než ve státní správě, která je pro nás pořád dominantní. Jsou tam jiné obchodní vztahy, státní správa neumí pořádně dělat dlouhodobé projekty, protože se tam po čtyřech letech může snadno změnit situace. Při práci pro firemní sektor se můžete na podmínkách dodávky dohodnout a můžete i zákazníkovi vysvětlit, že by mohl něco udělat jinak, protože to pro něj bude ve výsledku lepší.

U státní správy si coby dodavatel nemůžete dojednávat jiné podmínky, které byste k lepšímu vyřešení projektu potřeboval. Stát předem nastaví ve výběrovém řízení určité podmínky a vy s nimi buď můžete souhlasit, nebo nesouhlasit, ale musíte je akceptovat, jestli chcete uspět. 

Rozkročení do obou sfér nám tak pomůže, recese se projevuje v obou segmentech v jiném časovém období, veřejná správa je hodně zpožděná. V době, kdy jde komerční scéna nahoru, jde většinou veřejná dolů a naopak, takže se mohou vzájemně vykompenzovat. 

Třeba teď komerční sféra v některých místech začíná opravdu utahovat kohouty a ve veřejné se evidentně začne šetřit později, protože prostě stát teď musí pomáhat hýbat ekonomikou. Hodně teď i v souvislosti s válkou začala státní správa řešit bezpečnost. 

Dan Rosendorf, ICZ

Autor: Internet Info DG – Martin Pinkas

Takže v době útlumu státní správy snadno přesunete vývojáře na komerci a obráceně?

Zrovna vývojáře přesunete relativně rychle, obchodníky složitěji a projektové manažery přemístit prakticky nedokážete. 

ICZ nedělá žádné triviální projekty jako firemní webové stránky nebo jiný front-end, který by mohla sekat jak Baťa cvičky. Pracujeme na vysoce specializovaných, složitých a velmi různorodých projektech, jako je třeba řízení spisové služby ve státní organizaci, ale třeba i řízení letového provozu. Oboje je tak odlišné a ojedinělé, že architekt takového systému nemůže pracovat na obou projektech na rozdíl od kódéra, kterému můžete zadat přesně definované úkoly v obou projektech a on je zvládne. 

Myslím, že právě v programátorské části ICZ máme rezervy a můžeme se zlepšit, proto na tom teď pracujeme a tam děláme největší interní změny, ale žádné revoluce.

Ono by vlastně bylo zvláštní, kdyby se něco v ICZ zásadně měnilo. Váš postup na ředitelské místo byl podle pana Cempírka plánován roky. Jste z rodiny hlavního akcionáře firmy, takže jste k tomu vlastně byl předurčen, ne?

To je takový idealistický pohled. Do jisté míry ano, ale takto jednoznačně bych to necharakterizoval. Rozhodně jsem si v dětství neřekl, že za dvacet let budu řídit ICZ, ani jsem do ní nenastupoval jako vedoucí pracovník, ale začínal jsem jako řadový kryptolog.

Jednou z věcí, kterou ICZ charakterizovala, byla poměrně intenzivní akviziční praxe, která vycházela z přání akcionářů. V tom budete coby člen akcionářské rodiny pokračovat?

Vidím možnosti změnit některé věci uvnitř firmy pro růst i bez akvizic. Nečekám, že budeme v nejbližší době něco kupovat, čímž však nic nevylučuji. Akvizice jsou věc, která nás zajímá, pokud někde uvidíme potenciál. Ale určitě bych o tom nemluvil veřejně, než by se to uzavřelo.

Ona obecně ICZ není moc sdílná a o vás se toho člověk na internetu taky moc nedočte. To je záměr?

Nejsem člověk s potřebou se zviditelňovat, ale uznávám, že je to v mé pozici poměrně na škodu. Nemyslím si, že na reprezentování mám talent, ale pracujeme na tom s naším marketingovým oddělením, protože vystupování na veřejnosti by mělo být součástí mé práce. Obdivuji lidi, kteří se umějí pohybovat v záři reflektorů a udržet jen díky tomu při životě firmu, jež je od začátku fungování v miliardových dluzích. To normální podniky krachují.

Nejsem ani fanda sociálních sítí, protože si myslím, že za člověka mají mluvit výsledky práce, a ne sebeprezentace na sítích. Žiji v přesvědčení, že je zajímavější veřejnosti představit nějaký náš úspěšný a složitý projekt než jejího generálního ředitele. Bohužel i tohle je v dnešní době věc nutná a potřebná.

Jednou z mála věcí, které jsem o vás našel, byla zmínka, že jste měl na starosti v ICZ bezpečnostní sekci. To je teď asi pro vás vzhledem k aktuální situaci největší byznys, ne?

Dan Rosendorf, ICZ

Dan Rosendorf, ICZ

Autor: Internet Info DG – Martin Pinkas

Je to určitě pro nás velmi důležitý byznys. Děláme opravdu velice specifické, specializované a velmi kvalitní bezpečnostní řešení například pro ochranu utajovaných informací. 

Avšak podle mne není bezpečnost jen to, co děláme v bezpečnostní sekci, ale i obecně o fungování společnosti jako celku a hledání funkčních kompromisů. Veškeré produkty nebo služby by totiž měly být zabezpečené na maximální míru, jenže to je často komplikované, protože s rostoucí bezpečností se zhoršuje ovládání nebo zvyšuje cena. Nejbezpečnější server je zalitý kdesi v betonu a kompletně off-line, ovšem jeho využití je prakticky nulové. Musíte proto najít optimální střední cestu, což se nám, myslím, opravdu daří.

Bohužel zatím se hodně o bezpečnosti mluví, ale mnohem míň se pro ni dělá. Čekal jsem, že po kyberútocích nejen na české nemocnice se rapidně zvedne zájem o bezpečnost, ale to se zatím nestalo. Pořád se o ni zajímají především lidé, pro něž je bezpečnost prací, ale ostatní se tomuto tématu vyhýbají, a to je chyba.

Státní správa si ve výběrových řízeních nastavuje bezpečnost jako jeden ze zásadních parametrů, ale pak od toho požadavku ustupuje, když zjistí, že s tím velmi roste cena i komplikovanost řešení. Všichni čekají, že jim dodáme kouzelnou krabičku, která se zapojí do systému, a rázem bude vše bezpečné. Ale tak to ani zdaleka nefunguje. 

Bezpečnost není ani rychlá, ani levná, začíná u procesů a už u architektury návrhu řešení. Když ji začnete řešit ex post, je to vždy výrazně dražší, a ještě to všechno zkomplikuje.

Kromě bezpečnosti hodně dodáváte produkty a služby armádám. To je teď asi také velmi populární část vašeho podnikání, že?

Je to tak, pro armády děláme hrozně hezké věci, o kterých však převážně nesmím mluvit. Akorát nás strašně drtí situace na trhu s počítačovými čipy. Vyrábíme si sami spoustu hardwaru právě pro armádní použití a současná polovodičová krize nám hodila poměrně veliké vidle do cesty.

Ale to je obecně problém celého Západu, že si nechal polovodičový trh utéct. Evropa to velmi podcenila a nebude lehké dosáhnout v této oblasti
soběstačnosti. 

Jak zvládáte aktuální ekonomickou situaci, zejména ceny energií a inflaci?

Je to velmi složité. Ceny energií nás na rozdíl od inflace netrápí. Zhruba 80 procent našich nákladů je personálního charakteru a zaměstnanci samozřejmě chtějí kvůli inflaci více peněz. Jenže naším hlavním zdrojem byznysu jsou státní dlouholeté zakázky, které zpravidla žádnou inflační doložku neobsahují. Dopad inflace je tedy na nás neuvěřitelný, s tak vysokou mírou nikdo nepočítal a je to obrovský průšvih. Představa, že máme marži na státních projektech dvacet procent, z nichž bychom sanovali růst mezd, je iluzorní.

Komerční sféra je v této oblasti flexibilnější a růst inflace rychleji kompenzuje. Státu bohužel nemůžeme jednoduše říct, příští rok pro vás práce na tomto projektu zdražíme o pětinu.

Museli jste plošně zvyšovat platy?

Plošné zvyšování jsme sice nedělali, ale když se podívám na výkazy letošního roku, tak vlastně ano, ale formou adresnějšího zvyšování mezd. Zejména v našich kritických provozech, kde si potřebujeme z existenčních důvodů udržet vysoce kvalifikované zaměstnance. 

Mojí oblíbenou kratochvílí je ptát se na výsledky vaší soutěže Nápad roku, kdy sbíráte mezi zaměstnanci nové podnikatelské nápady a ty nejlepší oceňujete. Jaká idea vyhrála letos?

ICTS24

Letos žádná, soutěž jsem zrušil. Nevidím v tom pro firmu v její aktuální podobě žádnou přidanou hodnotu. Nápady, které zaměstnanci měli, byly často skvělé. Ale bohužel ICZ nedokázala s tím nápadem dobře pracovat a přijde mi škoda, aby někdo přišel s vynikající ideou a my ji nedokázali přetavit ve funkční produkt. Nejsme aktuálně firmou, která by na takové startupové fungování byla připravena. 

Chtěl bych se k tomu časem vrátit, ale musíme udělat nějaké organizační změny, abychom dovedli ten potenciál nových nápadů byznysově využít. 

Rozhovor vyšel v magazínu CIO Business World 6/22, který si můžete objednat zde.

 

CIO Business World si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.

Autor článku