Nakolik jsou podle vašich zkušeností postupy a metodika agile IT využívány v Česku?
Hlavními myšlenkami všech „agilních metod“ řízení IT projektů jsou jednoduchost a flexibilita. To je podle mého názoru požadavek doby a Česku se nevyhýbá. Myslím si, že v našem prostředí se s agilní metodou řízení setkal každý IT manažer, možná o tom ale ani nevěděl.
Některé prvky metod člověk používá intuitivně, jelikož v krátkém čase potřebuje dosáhnout kýžených výsledků. Například Scrum a s ním související sprinty jsou neodmyslitelně spjaté s vývojem jakékoliv aplikace, která již včera měla být hotová. Nicméně tradiční metody řízení větších projektů u nás převládají, jelikož plánování nákladů a zejména sledování čerpání rozpočtu jsou v tomto způsobu řízení podle mého názoru velmi náročná.
Máte s těmito postupy a metodikou osobní zkušenost?
Jak jsem již uvedl dříve, zkušenosti s metodami mám spíše základní a neřekl bych, že některou z metod v naší společnosti aplikujeme v plném rozsahu. Spíše jsem po přečtení definic některých metod zjistil, že takto jsme přece realizovali tu či onu aplikaci. Řekl bych, že parciální vývoj našeho informačního systému nese prvky agilních metod, ale rozhodně to není učebnicový příklad.
Jak jste při takovém projektu řešili financování a dohled nad náklady?
Oblast nákladů vnímám jako problematický bod agile IT a mé zkušenosti ukazují, že se tato metoda dá použít zejména v případě, kdy za hlavní kritéria kvality výsledného řešení považujete rychlost jeho dosažení a kýžené cílové vlastnosti, ne omezený rozpočet.
Máte s metodikou agilního vývoje nebo jinou aplikací těchto postupů i nějaké špatné zkušenosti?
U agilních metod je nutné klást důraz na komunikaci všech článků a na ctění rolí v týmu. Problém nastává tehdy, když několik rolí převezme jeden člověk nebo když se v týmu objeví nespolehlivý jedinec. To pak projekt ve většině případů nedopadá dobře.
Do jaké míry se podle vás IT governance překrývá s problematikou klasického efektivního řízení IT nebo frameworků, jako jsou ITIL či COBIT?
Podle mého názoru jsou frameworky typu ITIL a COBIT základem IT governance tak, jak jej chápu já. Tyto nástroje představují soubor postupů a doporučení, jak má proces řízení IT probíhat a jak tuto činnost kontrolovat z pohledu plnění požadavků. IT governance doplňuje prvek hodnocení a prvek poměru nákladů k přínosům. Jde v zásadě o celkové vyjádření přínosů IT pro firmu. Čili podle mě, pokud to chci popsat IT terminologií, jsou zmiňované metody zdrojem dat pro celé IT governance.
Myslíte si, že IT governance může vést k vytváření vyšší přidané hodnoty pro podnik, nebo jde spíše jen o „ochranný“ koncept?
Vzhledem k obecnému pohledu na IT služby ve firmách podle mého názoru jde o jasné vyjádření přidané hodnoty a také o součást „marketingu“ IT oddělení. Myslím si, že je to také způsob správné volby komunikačních prostředků s lidmi mimo „IT svět“. Řeč číselně vyjadřující přínos služeb a podpůrných IT prostředků je zcela jistě lépe uchopitelná pro všechny manažery rozhodující o budoucnosti firmy.
Martin Struhař
KDO vedoucí projektů a IT ve společnosti Kovárna Viva, která se specializuje na výrobu zápustkových výkovků z legovaných, mikrolegovaných , uhlíkových a konstrukčních ocelí. Kromě řízení IT vede Martin Struhař také inovační a výzkumné projekty.
KDE Svou kariéru v IT započal na straně dodavatele informačních systémů, kde působil jak na pozici prodejní, tak i konzultantské. Jmenovitě pracoval pro společnosti Axiom SW a AutoCont.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU