Najmutí špatného vývojáře může zničit celý projekt či výrazně zvýšit náklady. Podívejte se společně s námi na tipy, jak najmout toho správného vývojáře.
3. Proveďte hloubkový a strukturovaný telefonní pohovor
Tento proces by měl protřídit nekvalifikované uchazeče a ukáže vám, jak bude dotazovaný reagovat, když bude stát před reálnou kódovou výzvou. Existuje několik běžných chyb, kterým byste se měli vyhnout.
Nenechte dotazovaného řídit konverzaci. Pohovor řiďte vy a ptejte se na otázky, o nichž předpokládáte, že by vývojáře mohly vyvést z míry. Dejte si pozor na jednostranně zaměřené vývojáře či programátory, kteří svou celou kariéru strávili zaměřením na jedinou platformu. To by mělo být jasným varováním. Neptejte se na otázky, jejichž odpovědi uchazeč vložil již do životopisu, protože na ně je dobře připraven a má naplánované odpovědi. Místo toho byste se podle Lillyho měli soustředit na tyto otázky:
Jaký je jeho/její oblíbený programovací jazyk.
Proč jej má rád/a?
Co by změnil/a, kdyby z něj měl/a udělat ještě lepší jazyk?
Jaký projekt, na němž kdy pracoval/a, byl pro ni/něj největší výzvou?
Na práci se kterou technologií se těší ve svém nastávajícím projektu?
Jaké změny v odvětví ovlivní budoucnost.
Pokud byste měli vliv nad svou poslední pozicí, co byste změnili pro to, abyste v ní měli lepší roli?
Takové typy otázek jsou často používány k tomu, aby posoudily uchazečovo nadšení pro věc a jeho znalosti. Otázky by samozřejmě měly být šité na míru podle konkrétního souboru schopností a znalostí člověka. Výše uvedenými otázkami se snažíte zjistit, jak nadšený je tento člověk ohledně platforem a technologií. Jak dobře je znají? Abyste získali odpověď, je potřeba vymýšlet otázky, které vyžadují přemýšlení a vlastní názor.
Proto je důležité znát alespoň něco málo o platformě, na níž by měl uchazeč později pracovat. Vývojáři nejsou moc nadšení z toho, když se je na pohovoru vyptává člověk, který tématu moc nerozumí.
Stevey Yegge se zaměřuje na to, jak efektivně zvládnout telefonický pohovor. Zde je malý výňatek, který nastiňuje jeho přístup:
1. Kódování. Uchazeč musí napsat jednoduchý kód se správnou syntaxí v C, C++ nebo Javě.
2. OO design (objektově orientované programování). Uchazeč musí umět definovat základní OO koncepty a využít třídy k modelování jednoduchého problému.
3. Skriptování a regulární výrazy. Uchazeč musí popsat, jak najde telefonní číslo na 50 tisících webových stránek.
4. Struktury dat. Uchazeč musí projevit základní znalosti nejběžnějších datových struktur.
5. Bity a bajty. Uchazeč musí umět odpovědět na jednoduché otázky o bitech. bajtech a binárních číslech.
Nakonec se zaměřte na mezery ve znalostech. Umí tento člověk programovat? Rozumí technologii? A posuneme-li se dál, bývá otázka (v případě, že si člověka pozvete na osobní pohovor a zjistíte, že vás zklame) formulována takto: jakto, že jsme jeho mezery neobjevili již při našem telefonním pohovoru?
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU