V prvním programovacím období rozdala doposud Česká republika více než 2,5 miliardy z dotací Evropské unie. Žádná autorita však nemonitoruje, jak jsou prostředky využívány a zda jsou využívány efektivně. Důvodem je nedostatečná kvalifikovanost lidí, kteří projekty hodnotí a absence jednotného systému pravidel a monitoringu čerpání.
Jelikož se nyní začíná ve státní správě připravovat nové sedmileté programovací období pro čerpání dotací EU od roku 2014, vznesla Společnost pro projektové řízení obavu nad efektivností využívání prostředků z evropských fondů. Ráda by tak touto cestou vyvolala diskusi s představiteli Ministerstvapro místní rozvoj a Vlády, aby si uvědomili chyby v současném procesu, v novém období se již neopakovaly a celý proces řídili jako projekt.
Projekty nyní podle SPŘ hodnotí lidé, kteří přesně nevědí, co je a co představuje projektové řízení odpovídající mezinárodně uznávaným standardům. Tito lidé ve státní správě řídí a hodnotí dotační projekty často jen podle Příručky pro žadatele a příjemce. Navíc máme až 27 operačních programů, které rozdělují a hodnotí čerpání dotací z EU a každý má trošku jiná pravidla. Toto vede k nejednotnosti a roztříštěnosti procesu využívání dotací z EU. „Chceme tedy, aby lidé, kteří působí kolem evropských fondů, věděli, že existuje mezinárodní certifikace projektových manažerů a metodika jak se mají projekty řídit. To povede k větší kvalitě a efektivitě procesu přidělování dotací a hlavně samotných projektů financovaných z dotací,“ uvedl Michael Motal, prezident SPŘ.
"Upozorňujeme také na nesrovnalosti v podmínkách realizace projektů z dotací EU. Jak jsem již zmínil, tak v současném procesu chybí jasně definované hodnocení jednotlivých projektů. V rámci podmínek hodnocení se snažíme mimo jiné prosadit reálnost nastavených cílů, aby byli skutečně dosažitelné a neplnili jen obecné cíle stanovené operačním programem. Dnes je v těchto bodech velký zmatek," dále dodal Michael Motal
Dalšími slabinami v řízení dotačních projektů jsou rizika a změny. „Projekty máme v ČR velmi dobře připravené, ale již nepočítají se změnami během jejich přípravy a realizace. Také se neřeší rizika během realizace a rizika z monitorovacích zpráv často vyšumí. To jsou hlavní chyby projektů v ČR oproti mezinárodním standardům,“ řekl Michael Motal.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU