Více než polovina Čechů nesouhlasí se zavedením genderových kvót, přestože Evropská unie zvažuje zavést povinnost třicetiprocentního podílu žen v řídících orgánech. Vyplývá to z červnové studie společnosti KPMG Česká republika, jejíž součástí byl i výzkum veřejného mínění agentury Ipsos. Výsledky šetření dokazují, že dosáhnout požadovaného podílu žen ve vedení tuzemských podniků by bylo problematické – v představenstvech firem žebříčku Czech Top 100 totiž figurují ženy jen z osmi procent. Ve vrcholovém managementu evropských podniků jich nalezneme 12 procent. Většina příznivců zavedení kvót prosazuje minimálně rovné zastoupení mužů a žen.
V každém dvanáctém křesle v rámci top managementu nejvýznamnějších českých firem dnes sedí žena, v Evropě pak v každém osmém. „Tradiční doménou něžného pohlaví je zdravotnictví, kde se v České republice daří mezi muži prosadit více než čtvrtině. Hranici deseti procent překročily ženy překvapivě také v odvětví IT a technologií. Naopak nejhůře si vedou technické obory jako doprava či petrochemie, kde je žen jen okolo čtyř procent,“ hodnotí situaci Blanka Dvořáková, Partner, KPMG Česká republika.
Češi o kvóty nestojí
Evropská unie v čele s eurokomisařkou Viviane Redingovou považuje aktuální účast žen na rozhodování ve firmách za nedostatečnou. Zvažuje proto zavést povinnou 30procentní kvótu na zastoupení žen ve vrcholovém managementu podniků. S tímto krokem by však podle citovaného průzkumu souhlasilo jen 19 procent Čechů. Naopak 56 procent populace by u nás kvóty stanovující počty žen v řídících funkcích nezavádělo. Téměř čtvrtina pak na tuto otázku nemá vyhraněný názor nebo je problematika nezajímá. Dotazované ženy se k názoru zavedení genderových kvót stavěly pozitivněji – souhlasilo by s nimi 23 procent. Mezi muži by zavedení kvót podpořilo jen 14 procent.
„Průzkum jasně potvrzuje vžitou nedůvěru Čechů k uměle zaváděným pravidlům, která by zvýhodňovala určitou skupinu obyvatel před jinou,“ konstatuje Blanka Dvořáková.
Příznivci zavedení kvót se spíše kloní k názoru, že by počet mužů a žen v řídících funkcích měl být vyrovnaný. Více než polovina respondentů (54 procent), kteří se vyslovili pro zavedení kvót, se vyjádřila pro minimálně 50procentní účast žen v managementech firem, ženy jej podpořily dokonce v 60 procentech. Se zavedením pravidla nejvíce souhlasili lidé ve věku 45 až 54 let (23 procent), nejméně pak mladí do 24 let (10 procent). Respondenti z Moravy (23 procent) by ženy mezi lídry firem viděli raději než Češi (17 procent).
Pomohou kvóty ženám do vedení?
České manažerky nepovažují návrh EU za nejšťastnější. „Podle mne pouze paušální zavádění kvót bez dalších podpůrných opatření je nešťastné řešení. Firmy by měly podporovat ženy ve vedoucích pozicích jinými prostředky než zavedením kvót,“ uvádí Michaela Chaloupková, ředitelka divize nákup a členka představenstva společnosti ČEZ. Spíše než v počtu žen v top managementu vidí Chaloupková problém jinde:
„Vůbec se nedivím, že ženy spíše volí rodinu. Je to na jedné straně přirozené, ale na druhé straně jsou k tomu často nuceny vnějšími okolnostmi. Muži obecně mají vyšší příjmy, a proto je rozhodnutí, že žena zůstane doma, většinou jasné.“
Podniky by se podle ní měly v první řadě zaměřit na srovnání platové úrovně mužů a žen na stejných pozicích a podporovat ženy jiným způsobem – zavést například pružnou pracovní dobu, práci z domova, částečné úvazky, firemní jesle a školku.
Ani ve zdravotnictví, kde je zastoupení žen na vysokých postech nejvyšší, nevidí top manažerky pro zákonem dané výhody důvod, ba naopak. „Jsem přesvědčena o tom, že schopné ženy se dokážou prosadit i bez kvót. Zdravotnictví se postupem let významně feminizovalo, i když ne do takové míry jako například školství. I tak to považuji v našem oboru za škodlivé,“ přemítá Dana Jurásková, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
České vrcholové manažerky si myslí, že ženy ve vedení mohou firmě jedině prospět. „Vyvážené týmy složené z mužů i žen jsou mnohem výkonnější než třeba výhradně mužské týmy,“ říká Michaela Chaloupková. Právě ženský element podle ní hraje významnou roli v komunikaci týmu a sdílení zkušeností. Ženy nejsou tak individualisticky založeny, dokážou tedy více spolupracovat, což může potlačit soutěživost a naopak podpořit tým. Důležitosti ženského pohledu na vedení firmy si všímá i Dana Jurásková: „Ženy jsou v řešení problémů často pragmatičtější a důslednější než muži, jsou orientovány na výsledek a velmi respektují čas. Na druhou stranu jsou empatické a schopné tuto vlastnost využívat při řízení.“
Některé evropské země již předpisy podporující ženy v řídících funkcích využívají a zdá se, že fungují. Jako první s nápadem přišlo v roce 2003 Norsko, které zavedlo 40procentní kvótu. Příští rok by chtěl stejného poměru mužů a žen dosáhnout Island, v roce 2015 Španělsko a za další dva roky Francie. V Austrálii je tato kvóta nastavena na 20 procentech.
„Genderové kvóty nejsou žádnou novinkou, roky jsou známy z politické a veřejné sféry. Opatření na podporu rovného zastoupení mužů a žen ve veřejných výborech uplatňují zejména skandinávské země, kde je také tradičně vysoké zastoupení žen v politice,“ uvádí Blanka Dvořáková. Rovnost pohlaví podporují například i Belgie, Německo, Řecko a Izrael.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU