;
Hlavní navigace

Lokalizace volajících na tísňové linky bude nyní rychlejší

12. 10. 2011

Sdílet

Stres, panika, strach o život vlastní nebo blízkých – to všechno jsou faktory, které mají vliv na komunikaci volajícího při telefonátu na tísňovou linku. Mnohdy mluví nesrozumitelně, neví, kde se nachází, nebo dokonce není komunikace vůbec schopen. Složkám integrovaného záchranného systému (IZS) tak vzniká složitý úkol – najít daného člověka do několika minut a vyslat mu účinnou pomoc. Novinkou v řešení tohoto komplikovaného zadání je software, který umožní s přesností o řád lepší než dosud určit místo, odkud je na tísňovou linku voláno.

„Pokud někdo zavolá mobilním telefonem na tísňovou linku 112 nebo 150, vidí operátor centra příjmu tísňového volání okamžitě na digitální mapě oblast, v níž se volající právě nachází. Bohužel je tato oblast pro účely přesné lokalizace místa nehody nebo problému mnohdy příliš rozsáhlá,“ vysvětluje Petr Klement, vedoucí odboru systémů IZS společnosti Vítkovice IT Solutions (člena IT Cluster) a spoluautor projektu. V současnosti je přesnost zaměření ve městech na stovky metrů až kilometr, v neobydlených oblastech až do 35 km, a tak – pokud to jde – musí operátor tísňové linky zpřesnění údajů vytěžit z informací volajícího. O záchraně života však mnohdy rozhodují minuty, ne-li vteřiny.

IT Cluster proto s pomocí finančních prostředků z dotací Evropské unie vytvořil projekt, který má tento drahocenný čas ušetřit. Je to možné díky metodě zpřesněné lokalizace volání z mobilních telefonů pro účely příjmu tísňového volání. Mezi výstupy projektu bude patřit nejen funkční prototyp technického a softwarového vybavení pro zpřesněnou lokalizaci, ale také upravená verze současného informačního systému pro podporu příjmu tísňového volání v ČR. Současně bude vytvořeno testovací prostředí pro prototyp zařízení a zpuštěn pilotní provoz metody zpřesněné lokalizace za podmínek blížících se reálnému provozu při příjmu tísňového volání. Zkušební provoz ukáže všechny možnosti využití metody a její technické i ekonomické požadavky. Po jeho úspěšném skončení a zapracování zkušeností z pilotního provozu by měla být metoda připravena na zavedení do praxe. To vše dokonce března příštího roku.

„Veřejnost pozná přínos prakticky ihned, a to díky zrychlení pomoci při mimořádných událostech, jakými jsou například přírodní katastrofy, havárie, zdravotní potíže, kriminální činy apod. Přestože jde o situace, které nikdo nikomu nepřeje, jsou to většinou důležité okamžiky v životě jednotlivců i společnosti a adekvátnost reakce záchranných složek je společností vnímána se zvýšenou citlivostí, v pozitivních i negativních případech,“ doplnil Petr Klement.

Našli jste v článku chybu?

Autor aktuality