Tři čtvrtiny případů úniku či ztráty citlivých firemních informací jsou podle aktuálního průzkumu znaleckého ústavu Apogeo Esteem způsobeny zaměstnanci dotčených firem, nikoli útokem zvenčí. „Většina úniků dat informací z firem je důsledkem nedbalosti nebo zlovolného jednání zaměstnanců, kteří svým laxním přístupem působí společnostem milionové škody,“ říká Ivan Janoušek, soudní znalec v oblasti informačních technologií ze znaleckého ústavu Apogeo Esteem.
Úniky dat nejčastěji způsobují zaměstnanci svojí nedbalostí (50 %), ztrátou datových nosičů (13 %) či krádeží (12 %). Teprve pak následují útoky hackerů (14 %). Mezi nejčastější nedbalostní důvody úniku či ztráty dat patří nedostatečné proškolení zaměstnanců či chybějící dokumentace, neaktualizované informační systémy a nesprávně nastavená přístupová oprávnění. „Paradoxem je, že čím více se firmy snaží chránit svá data zejména proti útokům zvenčí, tím větší hrozbu představují interní bezpečnostní rizika. Například citlivá účetní data lze snadno získat předstíranou rutinní kontrolou počítače v účetním oddělení,“ varuje Ivan Janoušek. „Odhadujeme, že jen v loňském roce se potýkalo s únikem citlivých informací přes 28 procent tuzemských firem,“ dodává Ivan Janoušek.
Nejvíce se kradou informace použitelné v konkurenčním boji
Pravděpodobnost cílené krádeže firemních dat roste s citlivostí uchovávaných informací. Firmy disponující velmi choulostivými daty čelí v průměru šestinásobnému riziku jejich úniku než ty, které informace klasifikované jako „tajné“ neuchovávají. „Nejčastěji se problém týká firem v bankovnictví a ve vyspělých technologických odvětvích, například v leteckém průmyslu, ve zbrojařství, v elektrotechnickém průmyslu nebo v poradenství,“ vyjmenovává Janoušek.
Bez ohledu na obor jsou nejžádanějšími a nejcennějšími daty informace, které se dají rychle zpeněžit nebo využít v konkurenčním boji. Největší hrozbu představují zaměstnanci, kteří hodlají z firmy odejít či jsou ve výpovědní lhůtě. „Ve finančním vyjádření je interní krádež dat desetkrát nákladnější, namísto statisíců jsou v sázce řádově miliony korun,“ varuje Ivan Janoušek.
„I ta nejlepší bezpečnostní pravidla jsou k ničemu, pokud zaměstnanec nechá ležet své heslo u počítače nebo si z domova přinese zavirované soubory na výměnném disku. Podle našich zkušeností například jen 23 % podniků aktivně kontroluje připojení výměnných médií,“ vyjmenovaná Ivan Janoušek.
Opačným extrémem je až příliš přísná kontrola zaměstnanců. Prostředí „Velkého bratra“ řadu lidí demotivuje a může být i v rozporu se zákony na ochranu osobních údajů. „Typickým příkladem jsou nezákonné kontroly zaměstnanců, například prostřednictvím kamerových systémů,“ říká Ivan Janoušek, který celé téma uzavírá takto: „Firmy by proto měly svá bezpečnostní opatření sladit i s pracovněprávní agendou firmy, normami na ochranu informací a platnou legislativou.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU