Žádost byla podána soud, který dozoruje sledování osob podezřelých z terorismu. Americké ministerstvo spravedlnosti se však již nechalo slyšet, že zveřejňování údajů o sledování je nezákonné. Právníci Googlu oponují tím, že zákaz zveřejnění souhrnných dat o počtu sledovaných uživatelů by byl proti 1. dodatku k Ústavě USA, který garantuje svobodu projevu.
Google dostává žádosti o poskytnutí informací o svých uživatelích i od FBI a dalších bezpečnostních agentur. Stejně jako jiné velké internetové firmy byl Google nařčen z toho, že údaje poskytuje až příliš ochotně, nebo že dokonce umožňuje bezpečnostním složkám vstup do svých systémů zadními vrátky. To Google odmítá - stejně jako ostatní velcí provideři internetových služeb. Toto podezření vzniklo na základě veřejně deklarované snahy americké Národní bezpečnostní agentury podobnou možnost snazšího přístupu k soukromým datům využívat.
V každém případě se nyní Google snaží vnést do systému sledování uživatelů on-line služeb v rámci boje proti terorismu více transparentnosti. Spekulace ohledně nedostatečného soukromí jeho zákazníků jej totiž mohou obchodně poškodit.
Čtěte také:
→ Získávají FBI a NSA soukromá data uživatelů na Internetu?
→ Konverzace na Facebooku, Gmailu a Skypu monitorovány i německou policií
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU