Zrození impéria: obchod s čajem, kořením a porcelánem

Kniha Zrození impéria pojednává o části dějin, která u nás není příliš známá: o Východoindické společnosti, vzniku britského panství v Indii a vůbec o obchodních trasách mezi Dálným východem a Evropou v 17.-18. století.

Na jedné straně ukazuje kniha komplikovaný vztah mezi Východoindickou společností a britským státem. Charta společnosti byla schvalována vládou, společnost od ní za poplatek získávala monopolní postavení a v oblasti vojenských akcí se státem splývala. Vznik monopolu byl výsledkem tlaku britských obchodníků, kteří se obávali vzestupu Nizozemí, už na královnu Alžbětu; Východoindické společnosti umožňoval nasazovat vysoké ceny zboží.
Společnost měla řadu nestandardních práv – soudní pravomoc nad svými zaměstnanci v koloniích či právo razit mince mimo vlastní Britské ostrovy. Současně byla samozřejmě vystavena různým politickým tlakům souvisejících s proměnami na britské politické scéně, vláda se ji například pokusila rozdělit a pak znovu spojit. Kromě uděleného monopolu společnost také kooperovala s vládou v oblasti daňové a celní (z kritiky této situace pak zřejmě povstane liberální ekonomická teorie Adama Smithe).
Současně se ovšem jednalo o „normální“ akciovou společnost, s jejímiž cennými papíry se běžně obchodovalo na tehdejších burzách. Akcie britské „státní“ firmy mohli klidně vlastnit občané cizích států. Společnost vyplácela vysokou dividendu a její akcie se zhodnocovaly skoro jako v moderní době u úspěšných technologických firem.

Druhou zajímavou věcí, kterou kniha popisuje, je vznik britského panství v Indii. Na rozdíl od španělského a portugalského dobývání Latinské Ameriky nebo evropského osídlování Severní Ameriky vznikalo britské impérium na východě primárně jako obchodní mocnost. Britové neměli zájem o Indii ve smyslu kolonie (náklady na správu, vtažení do místních vojenských konfliktů...). Jejich cílem bylo spíše získat nějaké město a v něm právo bezcelního obchodu apod. Indie byla žádána především kvůli koření, ať už se zde přímo pěstovalo nebo překládalo z východnějších trhů. Fakt, že se vůbec britská Indie zrodila, souvisel hlavně se dvěma okolnostmi. Místní říše (Mughalů a další) byly vesměs v úpadku a nebyly britským obchodníkům schopné garantovat bezpečnost a stabilitu dohodnutých podmínek. Britové byli proto nuceni začít na území vojensky operovat sami. Druhým faktorem pak bylo soupeření s Francií, která měla do 18. století v Indii rovněž několik opěrných bodů. Ve válkách vedených mezi oběma evropskými mocnostmi v Indii se samozřejmě angažovaly i místní státy. A po řadě dalších peripetiích tak téměř nechtěně vznikla Indie, perla na britské koruně.

Pozoruhodný popis podává kniha i co se týče obchodovaných komodit. Již jsme zde uvedli článek o zrození globálního obchodu s čajem
(http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/E7C404A8AE2B6B06C12571B70064F72D).
Čína byla taktéž zdrojem porcelánu. Z opiových válek máme tendenci si Čínu pamatovat jako oběť evropské rozpínavosti, původně však byla situace přesně opačná. Byli to evropští obchodníci, kteří v Kantonu tahali za kratší konec, zčásti kvůli své vlastní nejednotnosti. Čína své zboží (kromě čaje hlavně porcelán) dodávala pěkně draho, zatížené množstvím různých poplatků a cel. Navíc poměrně dlouho neměli Číňané ve skutečnosti žádný zájem o západní technologie ani spotřební zboží, Evropa jim prostě neměla co nabídnout – do Říše středu tak proudilo především stříbro používané zde jako měnový kov. Po nějakou dobu se dokonce zdálo, že se opakuje osud obchodu s Orientem v římské době, jehož výsledkem bylo celkové zchudnutí Evropy.

Michal Wanner: Zrození impéria: Východoindická společnost a britský stát (1600-1773), Dokořán, Praha 2003