Zaměstnanci jsou ochotni si připlatit na ideální pracovní počítač

Překvapivé výsledky přinesl aktuální průzkum společnosti Intel v České republice. Podle něj by si svůj ideální pracovní počítač rádo vybralo 62 % zaměstnanců. Více než polovina by na něj dokonce finančně přispěla, a to v průměru 8 426 korun. Za to očekávají, že zaměstnavatel doplatí v průměru zbylých 16 049 korun, a společných 24 475 korun tak odpovídá průměrné ceně ideálního pracovního notebooku z pohledu zaměstnance. Pokud by si pracovníci na svůj vysněný pracovní nástroj připlatili, celkem oprávněně pak očekávají, že by mohli počítač pak využívat i pro své soukromé účely.

Zajímavé na tom je, že zmíněná částka doplatku, jež by připadala na zaměstnavatele, odpovídá částce, za kterou firmy obvykle notebooky pro své zaměstnance pořizují. Zpravidla jde o průměrný stroj, který nikterak nevybočuje a rozhodně se nemůže chlubit nízkou váhou, kvalitním displejem či neotřelým designem. „Výsledek nás nepřekvapil, lidé prací na počítači tráví podstatnou část pracovní doby, a přitom nemohou kvalitu zařízení nikterak ovlivnit. To je frustrující, zejména pokud na počítači pracují i z domova nebo na cestách,“ komentoval průzkum Pavel Svoboda ze společnosti Intel.
Benevolentnější přístup při nákupu výpočetní techniky se může brzy stát významným zaměstnaneckým benefitem, který navíc podpoří flexibilitu pracovníků: Více než dvě třetiny (69 %) respondentů by si jimi vybraný počítač bralo více domů nebo na cesty. „Je evidentní, že s tříkilovým nevzhledným notebookem se nechce nikdo vláčet,“ dodává Pavel Svoboda. Práci z domova přitom umožňuje již 52 % zaměstnavatelů, jak vyplývá z průzkumu.

Stále významnější roli hraje i vzhled pracovního notebooku: až 62 % zaměstnanců by se stydělo za staromódní notebook, pokud by jej měli nosit na schůzky nebo užívat před svými zákazníky či obchodními partnery. Ukazuje to, jak moc se pro lidi stávají notebooky symbolem statusu a úspěchu, podobně jako tomu je již dnes u automobilů, hodinek nebo mobilních telefonů.
Firmy se ale zatím soukromých nebo polosoukromých počítačů bojí. V příštích letech tak bude zajímavé sledovat, jestli preference zaměstnanců a jejich tlak zvítězí nad obavami firem. Zatím je v Česku využívání firemních počítačů i pro soukromé účely spíše výjimkou. Podle dřívějšího průzkumu z února 2016 to podporuje pouhých 7 % středních a velkých firem. Další 3 % firem s konceptem sympatizují a chtějí trend podpořit v horizontu příštího roku, dalších 10 % zaujalo vyčkávací pozici a doposud se nerozhodlo. Překážkami jsou především strach z bezpečnostních rizik a komplikovanější správa, tedy analogické obavy jako při využívání soukromých chytrých mobilních zařízení.
Obavy mají ale i zaměstnanci. Ne všichni jsou totiž srozuměni s tím, že by stejný počítač používali v práci i pro soukromé účely; vidí v tom především ohrožení svého soukromí. Sdílení soukromých a firemních dat na notebooku, který byl společně pořízen za soukromé a firemní prostředky, by také mohlo přinést složitější právní důsledky, třeba při ukončení pracovního poměru.