CIO Business World: V jakém stadiu je u nás využivání mobilního přístupu k firemním aplikacím? Jaký je podíl pracovníků s mobilním přístupem a kolik z nich pracuje s vlastním zařízením (BYOD)? Jaká je politika firem v tomto směru, volí cestu BYOD, nebo naopak (i vzhledem k ceně) poskytují mobilní zařízení pro firemní i soukromou potřebu jako určitou formu zaměstnaneckého benefitu?
Helena Rubeš: Díky používané technologii groupwarového řešení je mobilní přístup k datům již několik let plně využíván. Každý z našich zaměstnanců má možnost využívat mobilní přístup v rámci firemního zařízení, které mohou zaměstnanci používat i k soukromým účelům. Používání vlastních zařízení naše společnost umožňuje také, avšak při zachování bezpečnostních politik a na základě schválení daného zařízení. Předpokladem je, že je konkrétní zařízení podporované daným IS. Nejčastěji mobilní přístup využívají zaměstnanci na úrovni středního a vyššího managementu společnosti, tedy zhruba 10%, kteří však obvykle mají svá vlastní zařízení.
Jádrem tradičních aplikací pro vnitrofiremní spolupráci byl e-mail. Nyní nacházejí stále větší uplatnění systémy, které fungují na principu sociálních sítí. Jaký je o taková řešení zájem v České republice?
Zájem o vnitropodnikové sociální sítě je u našich zákazníků pozvolný. Největší překážkou integrace řešení do společností je samotná „změna“. Zaměstnanci jsou najednou vytrženi ze svých zajetých kolejí a musí změnit systém své práce, myšlení a začít více a viditelněji spolupracovat. I tak triviální činnost, jakou je sdílení informací nemusí být vždy pozitivně vnímána. Největším problémem tedy nejsou požadavky ze strany IT oddělení, ale implementace, která musí odrážet specifické potřeby dané organizace. Z mého pohledu je nejdůležitější při nasazení vnitřní sociální sítě, aby došlo ke shodě potřeb a představ managementu společnosti. Je nejenom dobré, ale i nutné si předem definovat, co chce společnost změnit, jaké jsou cíle a jakým způsobem budou naplněny. Někdo si pod sociální komunikací představí jen intranet, na který zaměstnanci můžou a nemusí chodit. Jiný si představí odbourání mailové komunikace a přesun většiny týmové spolupráce do komunit v daném řešení. Samozřejmostí by tedy vždy měla být, kromě plné podpory managementu, akce na osvětu v rámci společnosti. Tak, aby se k zaměstnancům nedostala jenom negativní zpráva o změně a pár obecných hesel, ale aby si každý zaměstnanec uměl představit osobní přínos, který pro něj takovéto řešení bude mít. A hlavně, aby měli zaměstnanci realistická očekávání. Potom můžeme věřit, že nová aplikace bude co nejkladněji přijata.
Pokud se nějaká firma rozhodne, že přejde od e-mailu k interní "sociální komunikaci", jak dlouho může trvat taková změna a co všechno to obnáší?
Tato změna může být velmi rychlá. Existují na trhu řešení, které je možné implementovat velmi rychle, samostatná instalace trvá v řádu dní, ale záleží na čase, který je nutný pro naplnění informacemi a adaptace procesů do firmy. Vytvoření tzn. user case - jak nasadit daný. Pilotní projekt může trvat zhruba 3-4 měsíce. Příkladem může být implementace v pilotním provozu např. v oblasti managementu pro úkolování, informovanost, porady, projekty dále oblast HR - kdo je kdo, interní marketing, dotazníky, ankety, bulletiny nebo oblast marketingu - zadávací a schvalovací procesy kampaní, správa marketingových projektů, materiály atd.
Čtěte také:
→ I státní instituce pochopily, že je nutno se orientovat na pracovní mobilitu…
...říká Aleš Hojka, generální ředitel společnosti IBA CZ a dodává, že mobilní řešení s sebou přinášejí zlepšení pracovních postupů.
→ Nový koncept: CYOD
Vlastní zařízení na pracovišti nemusí být jen prostředkem vyšší produktivity a efektivity práce, ale i noční můrou podnikových správců ICT. Objevují se i hlasy zpochybňující v mnoha situacích celkový přínos mobility. Kompromisní a podle analytiků i perspektivní cestu nabízí koncept CYOD – Choose Your Own Device.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU