Úskalí Wordpressu: eDálnice je pomalá. Nebuď jako eDálnice!

Podle aktuálních statistik  (údaje k 18.2.2021) mezi Top 1M (tedy mezi 1 milionem webů s největší návštěvností) bylo identifikováno 813.172 systémů pro správu obsahu (CMS), z toho Wordpress představoval 331.318 případů (tj. 33,1 % webů, resp. 41% podíl na CMS systémech). Na dalším místě je Drupal, kterého je téměř přesně 10× méně.

Trend využívání Wordpressu je za posledních 10 let strmě stroupající a nejsou žádné náznaky, že by to mělo podstatně změnit. V Česku je podle odhadů  přes 35 tisíc běžících webů na Wordpressu.

I když se tento CMS tváří jako systém, který je možné využívat bez nutných technických znalostí, přesto jeho využití může být spojeno s několika úskalími, které člověk bez IT zkušeností může přehlédnout, resp. může být pro něj komplikované se s nimi vyrovnat.

Rychlost je kruciální

Tím prvním úskalím je bezpečnost. Vzhledem k rostoucí popularitě je Wordpress také častým cílem kyberkriminálníků i fandů hackingu. Tím druhým problémem Wordpressu může být rychlost. Ta je skutečně kruciální, protože rychlost rychlost odezvy webových stránek je faktorem, který spolurozhoduje o úspěchu mezi uživateli, a tak má i byznysový dopad.

Například nedávná studie, kterou pro Google uskutečnila společnost Deloitte Digital, ukázala, že zrychlení mobilního webu o 0,1s (ano, opravdu o pouhých 100 milisekund!) vedlo ke zvýšení konverzí o 8,4% u retailových webů, resp. o 10,1% u nabídek cestovních kanceláří. V této souvislosti je vhodné zmínit, že pro Wordpress existují rozšíření, které umožní provozovat v jeho rámci i elektronický obchod. Poslední statistika, kterou jsem našel  (ze srpna 2019), uvádí, že na platformě Wordpress je postaveno cca 8.000 (tj. 19 %) českých e-shopů.

Rychlost má dopad i na SEO, rychlostní parametry jsou začleněny do hodnoticích parametrů Googlu Core Web Vitals (o kterých jsme také psali) a které se už od května 2021 stanou součástí řadicích kritérií ve výsledcích vyhledávání.

Podobně jako u jiných obecných CMS hrozí, že WordPress nainstalujeme a nakonfigurujeme tak, že stvoříme pomalé monstrum. Takové selhání se nemusí vyhnout ani mnohamilionovým projektům. Smutným příkladem je eDalnice, kde mezi zjevná opomenutí patřila i nedostatečná kontrola technického řešení z hlediska rychlosti a objemu dat. To patrně vedlo i k selhání aplikace v okamžiku zahájení ostrého provozu, kdy systém zjevně neustál nápor uživatelů. Nám to alespoň poskytne užitečný příklad.

Kontrolujte své vývojáře a dodavatele

Efektivita webu z hlediska jeho rychlosti není jen věcí vývojářů. Měl by si ji ověřit i vedoucí projektu (a kontrolovat své podřízené) a také jeho zadavatel. Nezapomeňte na to, pokud jste v takové roli. Nemusíte být technickými odborníky a chápat všechny technické aspekty, ale pokud narazíte na skóre 29% nebo měření ukáže „dobu do interaktivity 19,6 s", je asi něco špatně a je třeba žádat nápravu nebo alespoň zdůvodnění.

Nemusíte mít totiž takové štěstí, jako má zmíněná eDalnice.cz. Pro ni jako pro státní monopol nehrozí, že se zákazníci přesunou ke konkurenci, a pokud nákupní proces selže, smůlu nemá provozovatel, ale nakupující.

Testujte hned od začátku

I na WordPressu můžeme rozběhnout překvapivě rychlý web. Prvním krokem je kontrola rychlosti, kterou je potřeba dělat již v průběhu vývoje. Na rychlosti webu se velkou měrou podílejí pluginy (zásuvné moduly, které doplňují funkčnost) a použitá šablona, často je pro požadovanou funkčnost k dispozici několik pluginů, které je vhodné otestovat z hlediska rychlosti a z nichž je pak možné vybrat ten nejefektivnější. Podobně se na rychlosti podílí i šablona a její nastavení.

Jaké jsou obecně možnosti kontroly rychlosti?

1. Na svém vlastním počítači

Prohlížeče disponují vestavěnými nástroji pro vývojáře nebo je možné stáhnout je jako rozšíření: V prohlížeči Chrome stačí kliknout doprostřed stránky pravým tlačítkem a dát volbu „Prozkoumat". Z hlediska rychlosti vás patrně nevíce bude zajímat záložka Síť (Network), která ukáže stahování jednotlivých prvků stránky v čase a dole souhrnnou statistiku. Podobný nástroj má i Firefox, který umožní i omezit rychlost stahování simulací různých typů internetové konektivity, včetně těch mobilních. Nezapomeňte zakázat mezipaměť (cache), pokud chcete simulovat první návštěvu.
Výhody: Můžete testovat neomezeně často a projekty, které nejsou ve veřejné síti.
Nevýhody: Výsledek je ovlivněn výkonem vašeho vlastního počítače a rychlostí připojení k síti.

2. Externí on-line aplikace

K dispozici je poměrně značný počet aplikací, některé mají svou vlastní metodiku hodnocení, jiné jsou založeny na projektu Lighthouse od Googlu. Většina z nich může simulovat umístění uživatele v konkrétní lokaci, některé umožní simulovat i rychlost připojení a konkrétní verzi prohlížeče. Jejich přehled najdete v našem předchozím článku Top 8 on-line nástrojů pro měření rychlosti .
Výhody: Možnost simulovat test z různých lokací, popř. i hardwarovou výbavu uživatele, často možnost test uložit a opakovaně výsledek vyvolat (třeba pro srovnání se staršími verzemi) nebo sdílet s ostatními. Součástí hodnocení je obvykle i odpovídající doporučení, jak nedostatečný parametr zlepšit.
Nevýhody: Obvykle jako lokace chybí server v České republice, některé aplikace mají limit na frekvenci testů, jde většinou o „laboratorní měření", které nemusí přesně odrážet skutečnou zkušenost reálných uživatelů.

3. Statistiky reálných uživatelů

Tady je prakticky jediná schůdná možnost: Google sleduje reálné statistiky uživatelů svého prohlížeče Chrome (Chrome User Experience Report), díky němuž můžeme vidět, jak si reálně náš web vede. Výsledky jsou k dispozici v on-line nástroji PageSpeed Insights a také v přehledech Google Analytics nebo Search Console.
Výhody: Vidíte data reálných uživatelů.
Nevýhody: Výběr uživatelů je omezen (prohlížeč Chrome), data jsou k dispozici jen u dostatečně navštěvovaných webů.

Jaké jsou „správné hodnoty“?

Většina měřičů má hodnoty naměřených metrik odlišeny jako semafor: zelené hodnoty jsou OK, oranžové jsou varováním a červené jsou hlavní kandidáti na nutné zlepšení. Často existuje jedno souhrnné skóre, ale je vhodné se podívat i na jednotlivé typy nedostatků.

S rychlostí je přímo svázáno několik parametrů, které jsou vyjádřeny v sekundách. Ty můžete přímo porovnat s obecným očekáváním načtení stránky, které je 2–3 sekundy u desktopu a do 5 sekund u mobilu. To jsou hodnoty, které lze dosáhnout velmi dobře i na Wordpressu. A protože můžete měřit nejen své vlastní projekty, ale také konkurenční weby, můžete ten svůj snadno porovnat s ostatními.

Pro rychlou kontrolu rád používám test Pingdom. Doba načtení je spíše údaj pro „maximum možného“ a je nižší než běžné hodnoty uživatelů. Kromě jednoduchého skoringu A..F může na zdroje problémů s rychlostí ukázat i celkový objem a velký počet stažených souborů (pro zvětšení klikněte na obrázek).

Úplné načtení (load time) je spíše technický parametr, chování uživatele ovlivní nejvíce dva údaje: první začátek vykreslení stránky (first contentful paint, FCP) a doba do interaktivity. První vykreslení stránky dává uživateli naději, že se na stránce něco děje. Pokud to trvá dlouho, zvyšuje se riziko okamžitého opuštění (uživatel klikne na tlačítko Zpět). Podobný význam má doba do vykreslení největšího objektu na obrazovce – largest contentful paint, LCP. Google považuje za důležitý i další indexový parametr cumulative layout shift, CLS, který vyjadřuje vizuální posuny během načítání stránky. Ten sice není přímo rychlostním parametrem, ale je součástí hodnocení stránky v rámci parametrů Core Web Vitals, a to společně s LCP a FID.

Google také počítá indexový parametr speed index jako měřítko rychlosti postupného načítání stránky. Je vyjádřen v sekundách, takže je možné jej opět porovnat s předpokládanou trpělivostí uživatele.

Čas do interaktivity ukazuje, kdy může na stránce začít provádět akci (třeba kliknout na přidání do zboží do košíku). K interaktivitě se vztahují dvě metriky: Ta první odráží skutečně změřenou první možnou interakci uživatelů ze statistik reálných uživatelů, nazývá se first input delay (FID) a z principu je možné ji zjistit jen z běžících projektů s dostatečnou návštěvností. Druhou metrikou je čas do plné interaktivity – time to interactive (TTI), to je laboratorní údaj. Pokud v případě stránky, kde uživatel předpokládá, že uskuteční nějakou interakci, a opět trvá dlouho, než tak bude moci udělat, zase hrozí, že předčasně odejde. Údaj total blocking time, TBT ukazuje, jakou část doby mezi FCP a TTI je procesor zaměstnán natolik, že nereaguje na podněty uživatele (třeba klik na rozvinutí menu), vysoká hodnota ukazuje na velkou složitost struktury stránky nebo rozsáhlé skripty.

Problémy s rychlostními parametry ukáží v plné nahotě Google PageSpeed Insights. Pokud jsou k dispozici (jako v tomto případě) data z provozu, můžeme vidět i reálné uživatelské statistiky pro danou stránku (Data pole) a také průměrné statistiky pro všechny stránky z dané domény (Origin summary).  Obojí pak samostatně pro mobilního uživatele a pro desktop. Uvedené hodnoty i celkové skóre ukazují, že eDalnice.cz neevokuje vysokorychlostní komunikaci, ale spíše zácpy na D1 (pro zvětšení klikněte na obrázek).

Na podobné téma čtěte také:
» SEO v roce 2021: Jak na Core Web Vitals
» Stop pomalým webům: Top 8 on-line nástrojů pro měření rychlosti