„Upřímně, byla to poměrně šokující zkušenost,“ řekl šéf Maersku Soren Skou listu Financial Times. „Spadne vám e-mail i všechny vaše ohlašovací systémy. Nakonec jsme museli využít WhatsApp na svých soukromých telefonech.“
Ačkoliv některé podniky přijaly WhatsApp za svůj, jiné firmy se kvůli rostoucímu povědomí o rizicích ochrany dat vydaly přesně opačným směrem. V některých případech používání WhatsAppu (i jiných spotřebitelských nástrojů) přímo zakázaly.
Například Deutsche Bank se WhatsApp rozhodla zakázat v roce 2017, protože usilovala o zlepšení compliance procesů. Počátkem letošního roku pak německý výrobce pneumatik Continental zakázal používání WhatsAppu svým 240 000 zaměstnancům ve snaze vyhovět novým pravidlům GDPR, přičemž jako hlavní důvod uváděl obavy týkající se ukládání kontaktů jednotlivých uživatelů na serverech Facebooku.
Obavy podniků ohledně stínového IT jsou starší než letošní zpřísnění ochrany osobních dat v EU i nástup WhatsAppu samotného. Průzkum „Secure Enterprise Messaging“ společnosti Ovum z roku 2017 mezi 300 podniky zjistil, že 65 % respondentů mělo strach z toho, že by spotřebitelské chatovací aplikace mohly vytvořit bezpečnostní „skulinu,“ zatímco polovině nevyhovovala neschopnost monitorovat a kontrolovat komunikaci zaměstnanců.
„Obava nespočívá v tom, jak bezpečná to je aplikace, ale v tom, že nejde o aplikaci podnikovou. Není určena pro práci, což znamená, že ji není jak spravovat, není jak řídit uživatele,“ říká Stacey Epsteinová, výkonná ředitelka společnosti Zinc, producenta podnikových chatovacích aplikací, která přirozeně vnímá WhatsApp jako zdroj konkurence.