Pro instalaci a následné zabezpečení provozu většiny informačních technologií jsou zapotřebí specializovaní pracovníci. Jak na tom tedy byly úřady s obsazením IT odborníků? Je logické, že se zmenšující se velikostí daného úřadu se podstatně snižuje pravděpodobnost zaměstnání specialistů přes IT služby. Převážně menším obcím se spíše vyplatí na občasné servisní práce objednat odbornou firmu, než zaměstnávat stálého pracovníka.
Organizace veřejné správy zaměstnávaly k 31. 12. 2010 celkem 5 981 odborníků přes informační technologie, což představuje v průměru více než 3 odborníky na jednu organizaci a jde o 2,6 % ze všech pracovníků veřejné správy.
V organizačních složkách státu pracovalo ke zmíněnému datu 4 494 IT odborníků – 3,4 % zaměstnaných v těchto organizacích a v průměru 12 IT odborníků na jednu organizaci. Kraje zaměstnávaly 174 odborníků – 2,3 % zaměstnaných v krajích a 13,4 odborníka na jeden krajský úřad. V obcích jich pracovalo 1 313 a na jednu tedy v průměru připadá cca jeden IT odborník, přičemž tato skupina představuje 1,5 % všech zaměstnanců obecních úřadů.
Část IT odborníků tvoří i programátoři, jejichž podíl mezi IT specialisty ale není příliš vysoký. V roce 2010 bylo ve veřejné správě mezi IT odborníky 13 % programátorů. Největší zastoupení měli programátoři mezi IT odborníky obecních úřadů, kde činil jejich podíl 24 %. Na krajských úřadech tvořili programátoři 9 % a v organizačních složkách státu 10 % IT odborníků.
A co podniky?
Ve všech dílech miniseriálu jsme zatím řešili převážně vztah obec – občan/ /podnik. Jak ale využívají „veřejné služby“ samotné podniky? Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií u ekonomických subjektů podnikatelského sektoru se v České republice provádí od roku 2003 (pilotní šetření proběhlo v roce 2002). Od roku 2006 probíhá toto šetření podle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: „Regulation No 808/2004“, a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU, Islandu a Norska.
V lednu 2011 uvedlo až 94 % dotazovaných firem, že v roce 2010 použilo internet ve vztahu k veřejné správě. Nejvíce v tomto případě používaly internet velké podniky s více než 250 zaměstnanci. Z této kategorie odpovědělo kladně 99,5 %. Mezi menšími podniky byla už ale úroveň využití internetu o něco nižší, ze skupiny menších firem (10–49 zaměstnanců) využívalo internet ve vztahu ke státní správě 93 %. Obecně by se dalo říci, že čím menší jsou podniky, tím menší je jejich zapojení do e-governmentu. Pomocí internetu komunikovalo s veřejnou správou 79 % podniků, tento relativně malý podíl je však způsoben malými podniky, jichž takto komunikuje pouhých 76 %.
Nejdynamičtěji rostoucí a zároveň ze sledovaných oblastí nejméně využívanou oblastí e-governmentu je elektronické podávání přihlášek do veřejných výběrových řízení. Stejně jako všechny služby týkající se e-governmentu je i elektronické podávání přihlášek doménou převážně velkých a středních podniků (50–249 zaměstnanců). V roce 2010 podalo elektronickou přihlášku do veřejných výběrových řízení 19 % velkých, 17 % středních a 11 % malých podniků.
Úplné elektronické podání
Z průzkumu vyplývá, že čím složitější jsou operace prováděné prostřednictvím webu úřadů, tím méně je podniky využívají. Firmy tedy používají internet ve vztahu ke státní správě nejvíce k pouhému získávání informací z webových stránek státních organizací, nejméně pak pro úplné elektronické podání. Stejně jako v předchozích případech, i zde platí, že čím větší jsou podniky, tím větší je podíl těch, kteří danou službu využívají. Například v roce 2010 stahovalo formuláře ze stránek veřejné správy 98 % velkých a 75 % malých podniků. S použitím elektronického podpisu formulář podalo 88 % velkých a 41 % malých podniků.
V rámci úplného elektronického podání jsou podniky dotazovány, k jakým konkrétním podáním internet využívají. V roce 2010 užívalo 13 % podniků s deseti a více zaměstnanci internet k úplnému elektronickému podání přiznání k dani z příjmu právnických osob, 26 % k přiznání k dani z přidané hodnoty, 25 % pro některé ze služeb České správy sociálního zabezpečení (Evidenční list důchodového pojištění, Přihlášky a odhlášení zaměstnanců k nemocenskému pojištění a Přehled o příjmech a výdajích OSVČ). 10 % podniků si prostřednictvím internetu kompletně vyřídilo celní řízení a 31 % využilo internet pro jiné elektronické podání.
Datové schránky
Z výsledků šetření vyplývá, že dokumenty organizacím veřejné správy prostřednictvím datové schránky zasílalo 51 % všech podniků. Nejvíce zasílají dokumenty tímto způsobem podniky z největší velikostní kategorie (80 %) a nejméně pak podniky malé (46 %).
Mezinárodní srovnání
Ve vztahu k veřejné správě v roce 2009 využívalo v ČR internet 89 % podniků s deseti a více zaměstnanci, zatímco průměr EU27 činil 75 %. Nejvíce používají internet k tomuto účelu podniky ve Finsku, Dánsku, Nizozemsku či v Litvě, kde se jejich podíl pohybuje nad hranicí 90 %, ve Finsku jde dokonce o 96 %. Na konci evropského žebříčku se nacházejí Bulharsko (60 %) a Rumunsko (50 %).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU