Poskytování služeb občanům
O vývoji informačních technologií vypovídají mimo jiné také služby, které státní organizace nabízejí občanům přímo ve vlastních prostorách nebo na území obce. Proto byl průzkum zaměřen také na to, jak velká část úřadů dává občanům možnost připojit se ve svých budovách k internetu pomocí Wi-Fi sítě.
Podíl úřadů poskytujících tuto službu se však za posledních pět let překvapivě mírně snížil. V roce 2010 umožňovalo přístup k internetu ve svých prostorách 100 organizačních složek státu (27 %), v roce 2005 jich bylo 114 (31 %). Přístup k internetu v prostorách organizace umožňovalo 73?% obcí. V případě tohoto ukazatele neplatí poměry jako v ostatních zkoumaných oblastech a to, že se snižující velikostní kategorií obcí která také podíl obcí majících danou technologii či poskytující danou službu. Nejvyšší podíl obcí poskytujících občanům přístup na internet v prostorách organizace je u obcí v kategorii 1 000–1 999 obyvatel (81 %). Velmi dobře jsou na tom i nejmenší obce, těch umožňovalo občanům přístup k internetu 69 %, což je více než v případě obcí největších (58 %).
Kromě možnosti použití internetu v prostorách organizace nabízejí některé úřady svým občanům navíc bezplatný bezdrátový internet prostřednictvím Wi-Fi na území obce. Služba je určena především pro zasílání e-mailů a prohlížení webových stránek, přičemž přístup na některé stránky může být omezen a rychlost připojení závisí na počtu právě připojených uživatelů, minimálně by však měla činit 64 kb/s.
Bezplatné připojení k internetu poskytovalo svým občanům 10 % ze všech obcí, z toho u obcí s 20 000 a více obyvateli byla procentní část vyšší (32 %) a u obcí z menších velikostních kategorií byl podíl téměř vyrovnán (okolo 10 %). Lze konstatovat, že mezi roky 2007 a 2010 podíl obcí poskytujících na svém území připojení k Wi-Fi síti ve většině velikostních kategorií stagnoval nebo docházelo k velmi malým výkyvům. Pouze největší obce zaznamenaly v případě tohoto ukazatele výraznější nárůst, a to o 12 procentních bodů.
Mezi užitečné služby, kterými mohou úřady zkvalitnit komunikaci s obyvateli, spadá také zasílání informačních e-mailů a SMS. V roce 2010 poskytovala občanům možnost zasílání informací na e-mail nebo na mobilní telefon přesně polovina organizačních složek státu, 9 krajských úřadů a 43 % obcí. Mezi velikostními kategoriemi obcí poskytovaly občanům tuto službu nejvíce obce s více než 20 000 obyvateli, těch bylo 68 %. Rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi obcí však nejsou tak významné jako u jiných ukazatelů. U všech sledovaných kategorií úřadů státní správy došlo od roku 2007, kdy byl tento ukazatel poprvé zjišťován, k mírnému nárůstu jejich podílu.
Rozšíření projektu Czech Point
Takzvaný Czech Point, tedy český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, je projekt, který má za úkol zredukovat přílišnou byrokracii probíhající mezi občanem a veřejnou správou. Jde tedy o asistované místo výkonu veřejné správy umožňující komunikaci se státem tak, aby úřady „obíhala data, a ne občan“.
Díky Czech Pointu mohou obyvatelé získat výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, rejstříku trestů nebo centrálního registru řidičů. Pomocí této služby je také možné přijetí podání odvozených ze živnostenského zákona či podání žádosti o zřízení datové schránky.
K listopadu 2011 v Česku fungovalo 6 761 pracovišť Czech Pointu, přičemž 78 % z nich je umístěno na obecních úřadech. Ze všech vydaných výpisů jich je necelých 41 % vydáno právě na obecních úřadech, na úřadech obcí s rozšířenou působností pak jde o 16?% všech vydaných výpisů.
Komunikace úřadů s občany
V roce 2008 byla poprvé do webového průzkumu zařazena přítomnost odkazu na Czech Point na webových stránkách obcí s rozšířenou působností. V srpnu 2008 upozorňovalo na existenci CzechPointu 161 obcí (79?%) a v letošním roce se informace o této službě vyskytovaly na 179 stránkách obcí s rozšířenou působností (87 %).V případě krajských úřadů a úřadů ústřední státní správy dosahuje již většina sledovaných ukazatelů k hranici 100?%. Stále lze ale nalézt služby a informace, které již takovou samozřejmostí nejsou. Mezi ně patří umožňování on-line kontaktu s úřadem, zveřejňování otázek a odpovědí FAQ nebo diskuze a pořádání ankety k aktuálním tématům.
V roce 2011 umožňoval on-line kontakt s úřadem pouze jeden úřad ústřední státní správy, což bylo stejně jako v roce 2009. V roce 2010 ale tuto možnost komunikace poskytovaly 3 úřady z 25, mezi rokem 2010 a 2011 tedy došlo k poklesu. Počet úřadů s možností on-line kontaktu klesl také v případě úřadů krajských. Ty byly v roce 2011 tři, zatímco v roce 2010 bylo úřadů poskytujících tuto službu sedm. V případě obcí s rozšířenou působností nabízejících na svých stránkách možnost on-line kontaktu byl však zaznamenán nepatrný nárůst. V roce 2010 bylo takových obcí 99 (48?%) a v roce 2011 pak již 109 (53 %).
Počet úřadů ústřední státní správy, které na svých stránkách zveřejňují tzv. Frequently Asked Questions (FAQ), zůstává dlouhodobě stejný – konkrétně jde o 13 úřadů (52 %). Krajský úřad zveřejňující FAQ na svých webových stránkách byl v době posledního průzkumu jediný a obcí s rozšířenou působností s touto službou bylo 92 (45 %). V případě obcí s rozšířenou působností došlo oproti předchozímu roku k mírnému nárůstu, v roce 2010 byly nejčastěji kladené otázky zveřejňovány na 74 (36?%) úřadů obcí s rozšířenou působností.
Zdroj: komentovaná data z ČSÚ
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU