Hlavní navigace

Využití internetu v malých firmách

2. 5. 2007
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Jak vypadá typická síť LAN v malé české firmě? Jak se zde využívá Wi-Fi, jaká jsou nejčastější bezpečnostní řešení? Mají malé firmy vlastní e-shopy? Jak řeší údržbu svých webových stránek? Používají Voice over IP. Jakou roli zde hraje Linux? Nachází zde své místo outsourcing? Jak to vypadá s intranety malých firem?

Jak vypadá typická síť LAN v malé české firmě? Jak se zde využívá Wi-Fi, jaká jsou nejčastější bezpečnostní řešení? Mají malé firmy vlastní e-shopy? Jak řeší údržbu svých webových stránek? Používají Voice over IP. Jakou roli zde hraje Linux? Nachází zde své místo outsourcing? Jak to vypadá s intranety malých firem?

Malé firmy podle Martina Lance, manažera prodeje pro SMB společnosti Cisco Systems, mnohem častěji využívají LAN sítě s centrálním přepínačem a směrovačem pro připojení k internetu, který bývá v některých případech doplněný o hardwarový firewall: „Středně velké podniky využívají navíc ještě speciální rychlejší přepínače určené pro serverovou infrastrukturu a například IP telefonní řešení.

Typická LAN síť dnešní malé firmy sestává ze strukturované kabeláže topologie hvězda postavené na komponentách kategorie 5 až 5+ v nestíněném provedení. Zřídka se u těchto firem vyskytuje optická páteř – oproti středně velkým podnikům, které již v dnešní době hojně využívají optické páteře dokonce zajištěné záložní trasou jak ve stejném provedení, tak třeba v jiném provedení například Wi-Fi,“ konstatuje René Kalvoda, výkonný ředitel společnosti Storyflex.

Pohled vedení

Velmi podle Dalibora Lukeše, manažer divize Server Platform v českém Microsoftu, záleží na osobě vlastníka a ředitele firmy a současně to souvisí se zaměřením a strategií firmy: „Můžeme se setkat s velmi pokročilým využitím internetu jako prodejního či komunikačního prostředku, ale i s velmi prostým využitím formou jednoho společného firemního e-mailu.“

V praxi může spočívat rozdíl typicky v tom, že menší firmy využívají operační systém Windows pouze na stanicích, kdežto na serverech využívají různá řešení fungující pod Linuxem. Od firewallu, poštovního serveru (resp. MTA) až po souborové servery (Samba) a různé intranetové portály. Větší společnosti se často neubrání implementaci Windows Serveru či SBS, přičemž linuxová řešení mohou sloužit jako filtr v první linii,“ tvrdí Igor Hák, technický specialista společnost Eset

V drtivé většině případů se podle Lukeše jedná především o základní sdílení dokumentů a výměnu elektronické pošty: „Samozřejmostí je pak sdílení tiskáren a často také přístup k internetu. Intranetové portály se v tomto segmentu vyskytují pouze u firem, které si IT zvolily jako jednu z cest, jak podpořit vlastní obchodní činnost. To však zatím nebývá tak častým jevem.“
Čím dál častěji i malé firmy používají konvergentní řešení, které v sobě kombinuje přenos dat, přístup k internetu a Voice-over-IP,“ všímá si Ireneusz Kubies, produktový manažer ICZ.

Otázky bezpečnosti

Většina malých firem v současnosti řeší zabezpečení svých PC prostřednictvím nasazení antivirových programů. Současně se snaží minimalizovat počet PC ve firmě, ze kterých je možný přístup na internet. Řada malých firem využívá e-mailových serverů u některého z IT providerů a nechává administraci a antivirovou ochranu na nich,“ konstatuje Ciara Feenyová, Distribution Account Manager společnosti Trend Micro. Větší firmy potom podle ní již řeší zabezpečení kombinací antivirových řešení PC se síťovými řešeními. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům, ale i odborníků na problematiku IT ve firmě stále častěji malé firmy upřednostňují jedno komplexní bezpečnostní řešení, pokrývající celé spektrum.

Obecně se dá podle Feenyové říci, že malé a střední firmy preferují softwarová bezpečnostní řešení, neboť mají často mylnou představu, že hardware je příliš drahý a složitý na nasazení pro jejich potřeby. Velmi často jim také chybí dostatečné znalosti o hardwarovém řešení. „Nicméně někteří SMB zákazníci se dnes začínají zajímat i o hardwarová řešení, zejména pak ta, která zabezpečí jejich síť,“ tvrdí Feenyová.

Zabezpečení proti virům a škodlivým programům je podle Lukeše ve většině případů v menších a středních firmách realizováno formou antivirových programů na jednotlivých PC: „V některých případech se nasazuje i antivirus na server pro hlídání e-mailů a sdílených souborů. Připojení sítě k internetu je pak často realizováno prostřednictvím hardwarového zařízení s integrovanou bezpečnostní ochranou.“

Většinou se podle Lance jedná v oblasti zabezpečení o instalaci antivirového programu na straně PC a serverů a firewallové řešení pro přístup k internetu.

V SMB sektoru jsou v IT podle Davida Exnera, senior IT architekta v IBM Global Technology Services, obvykle implementovány základní bezpečnostní mechanismy: „Antivirový software, firewall, případně proxy server. Vzrůstá počet instalací s řešením podporujícím filtrování elektronické pošty kvůli spamu.“

Hlavním kritériem pro výběr bezpečnostního řešení jsou náklady pořizovací a provozní. Proto jsou preferovány produkty s minimálními nároky na investice a na správu jak co do objemu, tak co do kvalifikace obsluhy,“ radí Exner. Hardwarová řešení jsou podle něj preferována pouze v případě, že významně zjednoduší správu bezpečnostního řešení, pokud ne, pak je preferováno softwarové řešení na existujícím hardwaru. Preferovaná­ jsou integrovaná řešení s jednoduchým uživatelským a administrátorským rozhraním.

S vyššími nároky na bezpečnost IT technologií se podle Lance více začíná upřednostňovat hardwarové řešení, a to proto, že řada směrovačů použitých pro přístup k internetu v sobě zahrnuje firewallové funkce: „Co se týče speciálních hardwarových firewallů nebo zabezpečení, tak v této oblasti lze pozorovat nárůst popularity.“

Lidé a outsourcing

V řadě menších firem se o vnitřní IT stará maximálně jeden pracovník, který má navíc tuto oblast jako doplněk k dalším činnostem, a na většinu aktivit si tak najímá externí pracovníky od dodavatele IT,“ přibližuje Lukeš. „U středních firem se pak jedná o jednoho či dva interní pracovníky, kteří se starají o koncepci a běžný provoz. Na řadu složitějších a odbornějších výkonů si pak taktéž objednávají služby externích IT dodavatelů.“

Některé podniky mají svého kmenového zaměstnance, který se stará o IT technologie ve firmě, jiné se vydaly cestou outsourcingu. Stejné je to i se správou webových serverů,“ shrnuje Lanc.

Zřídka se podle Kalvody stává, že na správu sítí a webů je v SMB firmách dedikován specialista. Možnou výjimkou jsou webové aplikace, kdy jsou hojně využívány služby externích firem.

Outsourcing je v oblasti SMB podle Exnera využíván zejména pro správu bezpečnostních řešení tam, kde není k dispozici nebo je neefektivní, aby si podnik tuto službu sám poskytoval: „Typickým příkladem může být správa firewallu, kdy je pro malý podnik neefektivní, aby sám zaměstnával odborníka na síťovou bezpečnost.“

Především menší firmy podle Lukeše často volí dodavatelskou podporu a rozvoj svého IT prostřednictvím externí firmy: „Nejedná se však většinou o klasický outsourcing. V poslední době se však začínají čím dál víc objevovat nabídky IT firem pro komplexní outsourcing právě pro tento segment. Trochu jiná situace panuje v oblasti internetových služeb, kde řada SMB firem již nyní využívá komplexní služby poskytovatelů připojení, webových služeb a hostovaných aplikací.

Intranety

Webové stránky v drtivé většině slouží k prezentaci firem, nicméně velmi často firmy používají web pro e-shop či extranet pro obchodní partnery, tedy nejrůznější objednávkové systémy, znalostní databáze, propagační a obchodní informace,“ říká Kubies.

Podle Lance záleží primárně na potřebách firem a jestli jim intranetový portál pomůže řešit požadované problémy: „SMB firmy více investici zvažují a kladou důraz na využitelnost a aktuálnost informací, které jsou v rámci intranetu k dispozici.“ U webů SMB firem se podle Lance typicky jedná o prezentaci firmy a jejích produktů: „Některé společnosti implementovaly do svých webových stránek i e-shop.“

Zásadní rozdíl mezi malými a středními podniky spočívá podle Kalvody ve využití možností intranetů: „Většina malých firem tento nástroj nevyužívá a je otázkou vedení těchto firem, jestli tuto potřebu cítí.“ Podle Kalvody lze však tvrdit, že SMB sektor využívá možností portálů a intranetu často s větší efektivitou než velké firmy.

IP a Wi-Fi

SMB sektor si podle Kalvody nemůže dovolit duální trasy, redundanci a komplexní využití IP technologií včetně telefonie. Zcela rozdílný je podle něj i přístup k vyčlenění lidských kapacit pouze pro tuto problematiku.

IP telefonie, pokud není budována jako zcela nový produkt, a to ještě na produktech převážně softwarového charakteru, je podle Kalvody pro SMB sektor zcela nedostupná: „Většinou se jedná o experimentální a jedinečná řešení na bázi Linuxu.“ V oblasti Wi-Fi je podle něj situace poměrně veselejší: „Tato technologie je využívána hlavně v oblastech, kdy například natažení FO trasy je cenově nevýhodné a není až tak kladen důraz na stabilitu a rychlost.“

Wi-Fi technologie jsou v SMB sektoru jednoznačně mnohem více rozšířeny s porovnáním s IP telefonií, je to dáno pravděpodobně nižšími pořizovacími náklady. Na druhou stranu IP telefonie dnes je mnohem dostupnější a může přispět k úspoře provozních nákladů i SMB firem,“ tvrdí Lanc.

IP telefonie začíná hrát i u SMB firem významnou roli a pomalu vytlačuje klasickou telefonii, například díky úsporám na hovorném. V současné chvíli hlavními uživateli konvergentních řešeni založených na Wi-Fi jsou tzv. early adopters; až bude na trhu více modelů duálních telefonů, stane se Wi-Fi běžně používanou technologii pro přístup do lokálních a hlasových sítí,“ předpovídá Kubies.

Foto: Wkipedia, licence obrázku Public Domain

Autor článku