;

Volání dálek

15. 1. 2007
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Čím více zaměstnanců a partnerů je v terénu, tím více je zřejmá jejich potřeba přístupu k jakékoli podnikové informaci nebo aplikaci, a to bez ohledu na místo připojení. Tito pracovníci navíc často potřebují snadno a v reálném čase spolupracovat na projektech s kolegy prostřednictvím interaktivních on-line schůzek. Zároveň potřebují řešit své případné technické problémy co nejrychleji a beze zbytečných zmatků. Poskytnutí takového přístupu k příslušným firemním zdrojům se může stát podstatnou konkurenční výhodou.

Čím více zaměstnanců a partnerů je v terénu, tím více je zřejmá jejich potřeba přístupu k jakékoli podnikové informaci nebo aplikaci, a to bez ohledu na místo připojení. Tito pracovníci navíc často potřebují snadno a v reálném čase spolupracovat na projektech s kolegy prostřednictvím interaktivních on-line schůzek. Zároveň potřebují řešit své případné technické problémy co nejrychleji a beze zbytečných zmatků. Poskytnutí takového přístupu k příslušným firemním zdrojům se může stát podstatnou konkurenční výhodou.


Větší foto.

IT administrátoři jsou zodpovědní za poskytování přístupu k firemním zdrojům. Současně musejí zajistit bezpečnou ochranu informací a jejich přístup pouze pro oprávněné uživatele. Pracovní mobilita uživatelů a složitost IT prostředí klade na administrátory velké nároky na obou koncích informačního řetězce. Poptávka po informacích ze strany uživatelů v posledních několika málo letech dynamicky vzrostla. Uživatelé mohou být kdekoli, používají různé typy počítačových zařízení a pokoušejí se přistupovat k jakýmkoli aplikacím prostřednictvím jakýchkoli sítí — ať už jsou aplikace přítomné na desktopu v kanceláři, v datovém centru nebo na internetu. Mobilita pracovních sil prozatím znamenala, že uživatelé mohli být v terénu pouze během předem daného přístupového scénáře. Na druhé straně, u aplikační infrastruktury — tedy nabídky informací – však mezitím došlo k těžko představitelné komplikovanosti IT.

Proč je to tak složité? Roste totiž počet a různorodost aplikací. Většina společností má desítky, často stovky, někdy dokonce tisíce aplikací. A celkový počet aplikací, které firmy potřebují doručovat uživatelům, aktualizovat a spravovat, nadále narůstá. Jeden starší odhad IDC předpovídal 20 % nárůst klient/server aplikací, desktopových a webových aplikací v letech 2003 - 2008 ze zhruba 67 tisíc na téměř 87 tisíc. Nejrychleji rostoucí kategorií jsou přitom webové aplikace, kde se očekává jejich nárůst o 150 % za stejné období 2003 - 2008. Správa všech těchto aplikací a jejich efektivní doručování uživatelům je proto čím dál složitějším problémem. Je to tím těžší, že každý typ aplikací — klient/server, desktopové a webové — má vlastní architekturu a v důsledku toho také vznikají jiné problémy s jejich doručováním.

Archeologický výkop
Vedle růstu počtu a různorodosti aplikací je třeba také upozornit na to, že v průběhu času nová generace jedné aplikace překrývá předchozí. Ve většině firem infrastruktura aplikací připomíná archeologický výkop o několika vrstvách. Každá další vlna počítačových technologií, od mainframů, minipočítačů přes PC, tenké klienty až po Javu a webové služby, neodstranila zcela předcházející vlny, ale spíše byla naroubována na předchozí technologie. Mnoho firem tak v současné době utratí 70 – 80 % svého rozpočtu na IT za pouhou údržbu existujících systémů a infrastruktury. Je příznačné, že aplikace se nevytvářejí ani neimplementují s ohledem na celkové IT prostředí. Každá aplikace je navržena pro určitou platformu a přístupovou metodu.

Bohužel nebyly tyto aplikace navrženy pro tak složitá prostředí, v jakých dnes fungují, ani pro tak různé přístupové scénáře, které se v současnosti používají. Výsledkem je, že IT týmy až příliš často mění přístupové metody, aby byly v rámci vyvíjecího se firemního IT prostředí aplikace dostupnější uživatelům. Mnoho firem zpřístupnilo z webu některé mainframové aplikace, takže uživatelé k nim mají přístup přes internet. Zvýšil se tedy počet proměnných na straně nabídky informací (typ aplikace, umístění aplikace, architektura) i počet proměnných na straně poptávky informací (uživatel, zařízení, místo a způsob připojení).

Pokud uvážíme, že ve firmách jsou stovky aplikací, pak pravděpodobně počet přístupových scénářů, které je třeba spravovat, půjde do tisíců. To vede k větší komplikovanosti IT prostředí, což omezuje flexibilitu a schopnost reagovat na očekávání a požadavky uživatelů. Dále se snižuje bezpečnost informací a správa celého systému je mnohem těžkopádnější, obtížnější a také nákladnější. Je tedy dobré se této oblasti, která může­ pro firmu představovat konkurenční výhodu, více věnovat a konsolidovat možnosti vzdáleného přístupu do vhodné podoby.



Ilustrační foto: Sony

Třikrát vzdálený přístup
Virtualizace – vhodná pro klient/server aplikace. Klient/server aplikace poskytují podnikům podstatné výhody oproti jednotlivě instalovaným aplikacím. Aplikace se provozují na centralizovaném místě – serveru – kde jsou uložena i všechna data, a když se změní potřeba takových aplikací nebo je třeba jejich upgrade či instalace nových aplikací, je třeba aktualizovat pouze server. To znamená, že podpora klient/server aplikací je mnohem snazší, než když je aplikace nainstalovaná na jednotlivých desktopech uživatelů. Je také zajištěno, že uživatelé budou mít vždy přístup k posledním verzím a aktualizacím konkrétní aplikace.

Místo nasazení a správy různých softwarových klientů na každém desktopu uživatele jsou všichni klienti nasazeni pouze jednou na určeném serveru v data centru. Místo posílání skutečných dat prostřednictvím sítě každému uživateli, se přenáší na obrazovku koncového zařízení pouze virtualizované klientské rozhraní (obrazy, údery kláves, pohyby myši atd.). Tento způsob je pohodlný pro uživatele, který má pocit, jako by aplikace běžela přímo na jeho počítači.


Optimalizace – zatímco virtualizace je ideální pro klient/server aplikace, není vhodná pro webové aplikace. Pro webové aplikace je výhodnější doručování dat aplikací přímo na klienta koncového uživatele. Avšak aby tento proces probíhal efektivně, musí být optimalizován.

Optimalizace aplikací řeší základní problém, jímž je pomalá odezva, zapříčiněná složitým provozem webových aplikací, které běží na neefektivních sítích. Tento přístup přebírá mnoho pracovní náplně webu a aplikačních serverů při doručování (komunikační, bezpečnostní a fyzický obsah) a přepojuje je na specializované a vysoce efektivní zařízení, které sedí přímo před aplikacemi. Využitím kombinace technologií pro akceleraci, caching, šifrování a load-balancing může optimalizace aplikací zajistit co nejlepší výkon a bezpečnost za co nejnižší cenu.


Streaming – na rozdíl od klient/server a webových aplikací jsou desktopové aplikace nainstalovány a běží na počítači uživatele, neexistuje tady žádná záložní serverová složka. Mnoho zaměstnanců používá desktopové aplikace proto, že jsou stále k dispozici, protože nezáleží na tom, jestli je uživatel on-line nebo ne. Nicméně desktopové aplikace jsou noční můrou pro IT oddělení – je totiž třeba je instalovat a spravovat napříč heterogenním prostředím (různé typy PC) a stále rostoucím množstvím uživatelů.

Streaming aplikací dodává aplikace na vyžádání do koncových zařízení pro lokální využití. Jedná se o alternativu k lokální instalaci aplikace, stejně jako k tradičním produktům­ pro distribuci softwaru, které provádějí instalace nebo aktualizace aplikací na desktopy. Streaming aplikací umožňuje uživatelům přístup na vyžádání, takže se mohou vlastnoručně obsloužit desktopovými aplikacemi odkudkoli, s takovou rychlostí, na jakou jsou zvyklí, a s větší procesní silou. Navíc pro IT oddělení to znamená efektivitu a centrální kontrolu a údržbu, snížení nákladů a složitosti při instalacích aplikací na obyčejná PC.


Autor je marketingovým manažerem Citrix Systems pro východní Evropu.

Autor článku