„Nákupy v aplikacích jsou místem, kde jsou uživatelé ochotni platit – výdaje v této oblasti stouply meziročně o 26 %, zatímco výdaje na stahované aplikace narostly v roce 2016 jen o 4 %,“ říká vedoucí výzkumu Gartneru Stephanie Baghdassarianová. Střední výše tříměsíční útraty se tak podle aktuálního průzkumu pohybovala v roce 2016 na úrovni 11,59 dolaru (přibližně 300 Kč) v případě nákupu v aplikacích a 7,67 (přibližně 200 Kč) dolaru u aplikací kupovaných před stažením.
Placení za stažení aplikací také obvykle souvisí s menší celkovou útratou. Respondenti, kteří utrácejí 15 dolarů (necelých 400 Kč) a víc za čtvrtletí, tak s větší pravděpodobností činí prostřednictvím nákupů v aplikacích. „To je dáno především tím, že drtivá většina aplikací, za něž se platí předem, má cenu do dvou dolarů (přibližně 50 Kč). Oproti tomu aktivace prostřednictvím nákupu v aplikaci obvykle vychází z toho, že zákazník zjistil, že je pro něj aplikace skutečně užitečná a rád za ni utratí víc,“ vysvětluje Baghdassarianová.
Vliv na výši výdajů mají také věk a pohlaví. Starší milleniálové (lidé ve věku 25 až 34 let) utrácejí nejvíc jak v podobě placení za stažení, tak formou nákupu v aplikacích – v průměru se jedná o 13,4 respektive 19 dolarů (přibližně 350 a 500 Kč). Druhou skupinou s nejvyššími výdaji jsou příslušníci mladší generace X (věk 35 až 44 let), kteří také utrácí více za nákupy v aplikacích, než za stažené aplikace.
„S rostoucím věkem je nicméně znát menší ochota utrácet peníze cestou nákupu v aplikacích a roste podíl výdajů za aplikace placené předem,“ říká Baghdassarianová. „Ve věkové skupině 18-24 let jsou nízké průměrné výdaje za stažení aplikací a vysoké za transakce uvnitř aplikací – v poměru 3,8 proti 12,1 dolaru (asi 100 vs. 320 Kč). Tento trend bude nejspíš posilovat s tím, jak bude generace mladších milleniálů stárnout.“
Průzkum také odhaluje značné rozdíly mezi výší celkové útraty a chováním mezi muži a ženami – a to jak v případě kupovaných aplikací, tak nákupů v nich. Ženy za mobilní aplikace v celkovém součtu vydávají méně a také je méně používají. Preferují navíc model „freemium“ (což je jen jiné označení obchodního modelu nákupu/prodeje v aplikacích) – mohou si tak vyzkoušet aplikaci a až poté se rozhodnout, zda za ní utratí peníze.
„To, že zákazníci dávají ve stále větší míře přednost nákupu v aplikacích, je jasným znamením, aby všichni odpovědní za technologický a produktový marketing v oblasti mobilních aplikací zaměřili svou pozornost právě na tento model a nabídli jej potenciálním uživatelům,“ vysvětluje Baghdassarianová. Flexibilita obchodního modelu ale pro zlepšení uživatelského zážitku nestačí. Firmy a vlastníci značek by měli zkoumat nové způsoby, jak uživatelům zpřístupnit svůj obsah a/nebo služby, protože mobilní aplikace nemusí být vždy tím nejvhodnějším rozhraním. „Boti a virtuální asistenti mohou být vhodnější, v závislosti na konkrétním uživateli, kontextu a dalších proměnných,“ uzavírá Baghdassarianová.
O průzkumu: Během října 2016 bylo osloveno více než 3.000 koncových uživatelů v USA, Velké Británii a Číně.
Zdroj: Mobile In-App Transactions: More Users, Higher Spend (Gartner)
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU