Ostře sledovaný a respektovaný přehled pěti set nejvýkonnějších počítačů světa je pravidelně publikován dvakrát ročně (v červnu a v prosinci) na webu top500.org. Letos byl přehled uveden 18. června ve spojitosti s úvodní ceremonií mezinárodní konference na téma superpočítačů v německém Lipsku. Při pohledu (nejen) na aktuální žebříček a kolonku používaných operačních systémů je evidentní, že v této oblasti panuje naprostá nadvláda Linuxu.
Deset nejrychlejších superpočítačů světa běží na nějaké variantě operačního systému Linux a chceme-li narazit na něco jiného, musíme zrakem sklouznout dokonce až na 44. pozici, kterou opanoval systém běžící na unixovém OS IBM AIX.
Neuvěřitelných 476 z celkových 500 superpočítačů běží na operačním systému Linux, což odpovídá 95,2 procenta. Pokud se na tento poměr zaměříme z pohledu procesorového výkonu, dominuje Linux s 97,4 % ještě více. Windows v žebříčku sice nechybí, běží však jen na třech superpočítačích. Nejrychlejší systém s OS Windows HPC 2008 je umístěn v Číně a nachází se na 187. místě přehledu. Microsoft se svým operačním systémem tak sice vládne v oblasti desktopů, ve světě supervýkonných počítačů však hraje druhé housle a sklání se před Linuxem.
Nejrychlejší je čínská „Mléčná dráha“
Nové vydání přehledu TOP500 přineslo změnu na nejvyšší příčce, obsadil ji superpočítač Tianhe-2 (Tíanhe znamená v překladu mléčná dráha), který byl vyvinut čínskou National University of Defense Technology a koncem roku bude přemístěn do národního centra superpočítačů v Kantonu. Systém je využíván pro potřeby výzkumu a v testu hrubého výkonu exceluje s rychlostí 33,86 biliard operací za sekundu (druhý superpočítač v žebříčku „Titan“ nabízí „jen 17,59 petaflop/s, třetí „Sequoia“ pak 16,32 petaflop/s).
„Vítězný“ Tianhe-2 nabízí konfiguraci s úchvatnými 3 120 000 procesorovými, respektive grafickými jádry. Superpočítač je tvořen 32 tisíci 12jádrovými serverovými procesory Intel Xeon E5-2692 taktovanými na 2,2 GHz (IvyBridge), což dělá 384 000 jader, a výpočetními kartami Xeon Phi 31S1P. Odpovídajícím způsobem je pak úctyhodná také spotřeba čínského behemota: 17,8 MW. Zatímco samotný superpočítač využívá výkonných serverových procesorů Intel, propojovací infrastruktura, síťová konektivita či řídící subsystém pak běží na čínských procesorech. Více informací naleznete na stránkách samotného přehledu top500.org.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU