Na jaře 2009, snad v opojení z mohutného průvanu serverové virtualizace, vydal Gartner zprávu, podle níž měl mezi lety 2009 a 2013 vzrůst trh s hostovanými virtuálními desktopy (HVD, lidově řečeno „desktop v cloudu“) ze zhruba 1,5 miliardy dolarů na 66 miliard dolarů. Skutečnost je taková, že ani po dvou letech se v záplavě služeb nabízejících HVD nekoupeme. Analytici přesto zůstávají ohledně vývoje tohoto typu služeb velmi optimističtí – momentálně Gartner předvídá hlavní období boomu mezi roky 2012 a 2014 (kdy by měla velikost tohoto trhu dosáhnout 70 milionů uživatelů).
Kritériem je uživatel
Podobný optimismus demonstrují (vcelku pochopitelně) i výrobci v čele s Citrixem, který tradičně vede právě v oblasti doručování aplikací a virtualizace koncových bodů. Nicméně jak výrobci, tak experti přiznávají, že úspěšnému rozmachu virtuálních desktopů (je jedno, zda hostovaných interně či externím dodavatelem) brání kromě vyšších nároků na síťovou infrastrukturu či komplikací s licencemi především některá funkční omezení současných VDI produktů a desktopových hypervizorů. Jinými slovy jde o to, nabídnout uživatelům skutečně plnohodnotnou náhradu za klasický lokálně provozovaný operační systém a aplikace – včetně personalizace prostředí, podpory audia a videa či možnosti (v závislosti na nastavené bezpečnostní politice) připojovat nejrůznější periferní zařízení.
Je to totiž právě spokojenost uživatelů a jejich schopnost pracovat s virtuální infrastrukturou stejně efektivně (či efektivněji), které budou klíčem k úspěchu projektů VDI či HVD. Každý projekt virtualizace koncových bodů by tak měl především projít důslednými přípravnými fázemi ověření konceptu a omezeného nasazení (pilotního projektu), které postupně prověří nároky na síťovou infrastrukturu a reálnou latenci (odezvu), kompatibilitu používaných aplikací či periferií a posbírá zkušenosti a zpětnou vazbu uživatelů.
Zaměřte se na aplikace, nikoliv zařízení
Vzhledem k rychlému vývoji v oblasti koncových zařízení (nejen tenkých klientů, ale především notebooků a nově též tabletů) je ve většině případů třeba opustit myšlenku „jediného“ typu koncového zařízení. Je lepší se soustředit spíše na jednotné rozhraní a prostředí aplikací, v němž se budou uživatelé snáze orientovat. Co se vlastní podpory zařízení týče, je vhodné se připravit jak na celkovou podporu u přístrojů vlastněných zaměstnavatelem, tak na možnost přístupu k podnikovým aplikacím ze zařízení, která vlastní zaměstnanci (u nich jsou pak podporovány pouze samotné aplikace). Samostatnou oblastí jsou pochopitelně zmíněné tablety, u nichž je obvykle třeba vybrat aplikace, které má smysl upravovat pro dotykové ovládání.
Jednotné prostředí
Jedním z tajemství úspěchu přístrojů Apple je jednoduché a do značné míry jednotné prostředí a způsob jejich ovládání. To by mělo platit i pro vaše aplikace, počínaje přihlašováním do systému. Dosáhnout a podporovat takovou jednotnost může znamenat, že nebudete podporovat libovolné koncové zařízení, ale vytvoříte seznam schválených – to sice představuje jisté omezení, umožňuje to ale udržet vyšší produktivitu a představuje rozumný kompromis.
Předpovědi o konci PC éry dělají dobré plenární přednášky a novinové titulky, skutečnost je ale taková, že tablety mohou zvýšit produktivitu spíše vysoce mobilním a komunikujícím pracovníkům (obchod, vedení), králem produktivity zůstane ještě přinejmenším pár let klasické PC či notebook. Na jednu stranu byste neměli těm, kdo je mohou efektivně využít pro práci v pohybu či při komunikaci se zákazníky, tablet zakazovat, na stranu druhou jejich celopodnikové nasazení je ve většině případů spíše otázkou střednědobé budoucnosti a vyžaduje kvalitní přípravu a nalezení správných způsobů jejich využití ve velkém (sklady, výroba, expedice).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU