V Gatesově stínu: Paul Allen

Paul Allen se pravidelně umísťuje na předních místech v žebříčku nejbohatších lidí světa, který sestavuje časopis Forbes. V letošním roce mu patří sedmá příčka. Spoluzakladatel Microsoftu proslul nejen investicemi do nových technologií, ale řadou filantropických projektů. Sponzoruje např. vývoj nového druhu raketoplánu stejně jako trojrozměrný atlas lidského mozku, sestavovaný za pomocí nejnovějších poznatků informačních technologií.

Příběh Billa Gatese a Paula Allena je především příběhem o síle invence a obchodní představivosti. Paul Allen, stejně jako později jeho kamarád, opustil v první polovině 70. let minulého století univerzitu, aby se mohl věnovat práci programátora, kterou získal u společnosti Honywell. Není bez zajímavosti, že právě tato firma představila již v roce 1969 počítač H316, první verzi malého počítače, který ovšem výraznější zájem nevzbudil. Doba ještě nebyla zralá, aby se u široké veřejnosti prosadil vynález, který o desetiletí později začal měnit svět.

Paul Garden Allen se narodil 21. ledna 1953 v Seattlu. Na prestižní soukromé střední škole Lakeside School se ve čtrnácti letech seznámil s o dva roky mladším Billem Gatesem, přesněji s Williamem Henrym Gatesem III. Spojoval je zájem o počítače. Životní cesty mladíků, kteří vytvořili jednu z nejúspěšnějších firem současnosti, se na čas rozešly, když Paul odešel na Washingtonskou státní univerzitu, kde ovšem dlouhou dobu nepobyl, zatímco Bill Gates o byl něco později přijat na Harvard. V prosinci roku 1974 se stala drobná událost takřka iniciačního charakteru. Paul přinesl svému mladšímu kamarádovi nejnovější vydání časopisu Popular Electronics, v němž byl představen minipočítač Altair 8800 mikroprocesorem Intel 8080, který právě na trh uváděla společnost MITS (Micro Instrumentation and Telemetry Systems). Tento stroj byl na svou dobu technologickým zázrakem. Postrádal ovšem jednu velmi důležitou věc: software. Dvojice mladých programátorů ze Seattlu dostala nápad a kontaktovala Eda Robertse, šéfa MITS, aby mu nabídla upravenou verzi jazyku Basic, který v ovšem té době ještě neměla. Roberts kupodivu souhlasil, zřejmě ho nadšení studentů zaujalo. Během šesti týdnů, přirozeně na základě dovedností a znalostí, které si po dobu svého přátelství osvojovali, napsali tedy společně Bill a Paul programovací jazyk Altair Basic, který pak úspěšně v sídle společnosti MITS prezentovali. Smlouva, kterou uzavřeli, jim zaručovala 30 dolarů za každý prodaný Altair s nainstalovaným Basicem.
První úspěch jim dodal sebevědomí. V roce 1975 se dvojice mladíků přesunula do města Albuquerque v Novém Mexiku, kde sídlilo ústředí firmy MITS. Zde také památného 5. září založili Microsoft, společnost zaměřenou na vývoj softwaru. Podíl, podle odvedené práce na Altair Basicu, byl rozdělen následovně: 60% Microsoftu patřilo Billu Gatesovi, 40% Paulu Allenovi. Základním a zároveň jediným kapitálem, který do nové firmy vložili, představovala malá finanční částka pocházející z Allenovy poslední výplaty u Honeywellu a z Gatesových vyhraných partií pokeru. Bylo to tak. Microsoft založili a obchodně vedli dva nedostudovaní mladíci ve věku 20 a 22 let, kteří sice neměli žádné business plány ani obchodní zkušenosti, ale vlastnili něco daleko cennějšího než jsou peníze: programátorské zkušenosti a vize velkých možností.

Operační systém MS-DOS
Gates společně s Allenem a několika prvními zaměstnanci nově založené firmy vytvářeli nové sady upravených programovacích jazyků nejen pro Altair, ale i další minipočítače, které se v té době objevily na trhu. V roce 1978 získali dalšího významného zákazníka, když začali dodávat Basic společnosti Tandy Corporation pro počítač TRS-80. Tento přístroj se během několika měsíců stal „bestsellerem“ a prodával se po celých Spojených státech. Díky této zakázce překročil objem prodeje společnosti Billa Gatese a Paula Allena poprvé hranici jednoho miliónu dolarů.

Koncem 70. let začala poptávka po softwarových službách Microsoftu pomalu přesahovat možnosti společnosti. Z tohoto důvodu oslovil Bill Gates svého přítele Steva Ballmera, jehož znal z Harvardu a který mezitím začal pracovat jako manažer pro společnost Procter&Gamble. Ballmer, současný výkonný ředitel Microsoftu, nabídku nakonec přijal. Malá firma, v níž v té době pracovalo asi třicet programátorů, se díky jeho manažerským dovednostem začala rozšiřovat. Historickou událostí lze nazvat smlouvu, kterou v roce 1980 podepsali zakladatelé Microsoft se společností IBM. Na jejím základě měl Microsoft dodat IBM, počítačovému gigantu s ročním obratem zhruba 30 miliard dolarů, nový operační systém pro osobní počítače, přičemž „IBM bude Microsoftu platit podíl ve výši zhruba 60 dolarů z každého prodaného kusu, aniž by nárokovala vlastnická práva na dotyčný software“. Tato smlouva byla průlomem, který z Billa Gatese a Paula Allena udělal nejbohatší lidi světa.

Vznik MS-DOSu (Microsoft Disk Operating System), s nímž Microsoft prorazil do celého světa, dodnes provází řada vcelku zbytečných dohadů typu „co by bylo, kdyby...“. Zlí jazykové tvrdí, že šlo o mírně upravený operační systém CP/M (Control Program for Microcomputers), což ovšem zase byla drasticky zjednodušená verze UNIXu, jež tehdy po krátkou dobu kralovala jakožto operační systém pro osobní počítače. Faktem je, že si zakladatelé Microsoftu uvědomovali, že ani jiné softwarové firmy nespí. Malá společnost Seattle Computer Products vyvinula vlastní operační systém QDOS (Quick and Dirty Operating System) pro počítače využívající čip Intel 8086. Aby se Microsoft vyhnul pozdějším případným nepříjemnostem, učinil Allen další z velmi důležitých kroků. Navštívil Seattle Computer Products a jejich operační systém, spolu se všemi intelektuálními i fyzickými právy, od ní za 50 000 dolarů odkoupil.

V roce 1981 tedy společnost IBM svými „písíčky“ zaplavila světový trh. Spolu s nimi se tak do světa dostal i operační systém MS-DOS. S Microsoftem se na instalaci MS-DOSu posléze dohodli i další světový výrobci osobních počítačů. Důvodem bylo slovo, které se ve světě počítačů stalo takřka zaklínadlem: kompatibilita. Tak se nakonec stalo, že MS-DOS během se několika málo let stal světovým standardem. Počátkem 80. let byl nainstalován zhruba na 80 % všech ve světě vyrobených osobních počítačů (výjimku tvořily zejména počítače Apple, které se vydaly svou vlastní cestou, ale později také počítače Atari nebo Commodore Amiga).

Telekomunikace a nové technologie
V roce 1983, kdy společnost ohlásila vývoj první verze operačního systému Windows, Paul Allen z Microsoftu ze zdravotních důvodů odchází. Zjištění, že má Hodgkinsovu nemoc, ho náhle postavilo do zcela nové situace. Léčba, která si vyžádala operaci kostní dřeně, trvala několik měsíců. Během té doby překročil obrat prodeje Microsoftu hranici 100 milionů dolarů a společnost si udržela výsadní pozici na trhu se softwarem. Akcie, jež Paul vlastnil, z něj zakrátko udělalo miliardáře.

V roce 1986 založil Allen společnost Vulcan Ventures. Jeho investice směřovaly do telekomunikačních a později i internetových firem, jako je např. America Online, SureFind (online reklamní služba), Teluscan (online peněžní služby) či Starwave (poskytovatel obsahu). V roce 1998, díky své firmě Vulcan koupil akcie telekomunikační společnosti Marcus Cable a více než 90% podíl společnosti Charter Communications. Díky těmto investicím se stal majitelem sedmé největší americké kabelové společnosti. O rok později investoval téměř 2 miliardy do korporace RCN, které celkově zvýšily hodnotu jeho majetku v kabelových a internetových společnostech na více než 25 miliard dolarů. Tyto investice z něj v roce 1999 učinily druhého nejbohatšího člověka světa, když jeho majetek v dosáhl hodnoty 40 miliard dolarů. Před ním byl, jak je všeobecně známo, jeho přítel a spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates.

Investice do internetových společností a společností nové ekonomiky nebyly ovšem v té době tolik prozíravé, jak se zpočátku zdálo. Společnost POP.com, kterou Allen založil, byla naprostým neúspěchem. Díky recesi se jeho majetek propadl na takřka poloviční hodnotu, ale i přesto zůstává v první desítce nejbohatších lidí světa.

Podpora vědeckého výzkumu
Jméno Paula Allena se dnes zdaleka nespojuje pouze s Microsoftem a investicemi do nových technologií. V roce 1986 založil bývalý programátor nadaci s názvem The Paul G. Allen Family Foundation, která v uplynulých letech podpořila řadu vědeckých i kulturních projektů.

V první řadě je třeba se zmínit o finanční podpoře projektu společnosti Scaled Composites, jejímž cílem byla konstrukce kosmického plavidla SpaceShipOne. Tento raketoplán, které dokáže překročit rychlost zvuku, při testech vystoupal do výšky 100 km, tedy do vesmírného prostoru, aby poté přistál jako kluzák na povrchu země. „SpaceShipOne je hmatatelným příkladem pokračujícího lidského úsilí o cestování do vesmíru, efektivně ukazujícím, že soukromé, nevládní zdroje mohou mít velký vliv na tomto poli objevů a vynálezů,“ poznamenal Paul Allen na tiskové konferenci, kde vysvětlil, proč investuje do tohoto projektu.
K dalším vědeckým projektům, na nichž se Allen finančně podílí, je rozsáhlé pole výzkumu, který vstoupil do povědomí pod anglickou zkratkou SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence, Hledání mimozemské inteligence). Allen sponzoroval výstavbu nových mimořádně citlivých teleskopů, které vyvinula Univerzita v Berkeley a které jsou umístěny na severu Kalifornie. Dalším ambiciózním vědeckým počinem je atlas mozku sestavovaný na základě nejnovějších poznatků genetiky a neurobiologie, na němž pracuje Allen Institute of Brain Science.

Mezi kulturní projekty, jež Paul Allen financuje, patří například vybudování pozoruhodné budovy se stálými muzejními expozicemi v centru Seattelu, kterou navrhl Frank Gehry, patrně nejvýznamnější americký architekt současnosti (mj. také spoluautor pražského „Tančícího domu“). Tvar budovy evokuje tající elektronickou kytaru. Sídlí zde jak muzeum zaměřené na historii rockové hudby (Experience Music Project) s rádiovou stanicí KEXP, tak muzeum literatury science fiction (The Science Fiction Museum and Hall of Fame), což je ojedinělý projekt, výhradně sponzorovaný Paulem Allenem. Dalšími stavbami, které vyrostly díky Allenově štědrého mecenášství v areálu University of Washington, jsou budova knihovny, pojmenovaná na počest Allenova otce, a budova střediska výzkumu zabývajícího se počítačovou vědou, kde sídlí Paul G. Allen Center for Computer Science & Engineering.

Paul Allen, programátor, investor a filantrop, žije na ostrově poblíž Seattlu. K jeho hobby patří sport, zejména lední hokej (je vlastníkem hokejového týmu Seattle Seahawks NHL a populárního časopisu The Sporting News) a jachting. Bez zajímavosti není, že jeho jachta Octopus je třetí největší soukromou jachtou na světě. „Lidé často chtějí, abychom jim objasnili tajemství úspěchu Microsoftu,“ napsal Bill Gates. „Chtějí vědět, jak jsme se vypracovali z firmičky o dvou lidech píšících programy na koleně ke společnosti se sedmnácti tisíci zaměstnanci a s ročním obratem přes šest miliard dolarů. Žádná jednoduchá odpověď samozřejmě neexistuje, svou roli v tom hrálo i štěstí, ale přesto si myslím, že tím hlavním klíčem k úspěchu byla naše výchozí vize....Zahlédli jsme koutkem oka, co všechno v sobě může obsahovat čip 8080 a jeho pravděpodobní následovníci, a pak jsme podle toho jednali.“


Paul Allen official home page
http://www.paulallen.com
Paul Allen
http://www.computer-schools.us/Paul-Allen.htm
Paul G. Allen Family Foundation
http://www.pgafamilyfoundation.org


Úplná verze tohoto článku vyšla v Business Worldu 11/2005. Seriál o významných vědcích nebude jako celek publikován on-line.