Nutná alokace ICT zdrojů spolu s pořízením nového vybavení a softwaru, kulturní bariéry a potřeba školení zaměstnanců z ní mohou velice rychle učinit velmi nákladný úkol. Není proto překvapením, že analytici očekávají „zabijácká“ řešení klasických schémat sjednocené komunikace, jejichž zdrojem bude prostředí cloudu. Postupný přesun UC do cloudu odhadují na několik následujících let podle toho, jak postupně budou CIO tímto směrem podnikat dětské krůčky, aby se dokázali vyrovnat s požadavky svých ředitelů, kteří vidí ve sjednocené komunikaci velmi nákladného „koníčka“. CIO tak budou hledat nejjednodušší řešení, a tím je převedení investičních nákladů (Capex) na provozní (Opex).
Hlavní hráči na UC trhu včetně Microsoftu, Avayi nebo Cisca proto intenzivně přesouvají svá řešení do cloudu, kde mohou být libovolně škálovatelná podle potřeb společností jakýchkoliv velikostí. Gartner odhadoval v první polovině roku, že zhruba 99 procent sjednocené komunikace je řešeno on-premise, ale toto číslo se bude dramaticky snižovat, jak stále více organizací bude hledat další cestu k úsporám a sjednocenou komunikaci řešit jako službu UCaaS (Unified-Communications- as-a-Service).
Motorem změn jsou tedy náklady. Na druhé straně řada CEO, zvláště v případě velkých UC řešení, se je neodvažují „vystrčit ven“ z prostého důvodu. Obor IT v podstatě dodnes nedospěl ke konsenzu, co to vlastně sjednocená komunikace je. O roztříštěnosti svědčila i diskuze u kulatého stolu na Gartner Symposiu v Sydney (listopad 2010), které se konalo pod heslem „Je sjednocená komunikace největším podvodem po Ponzim?“. Co tedy vlastně sjednocená komunikace je?
Dodavatelé v tom mají samozřejmě jasno. Lepší spolupráce zaměstnanců, jejich dosažitelnost, rychlejší rozhodování, integrované video šetří čas a peníze na cestování, přináší lepší vztahy s klienty... A výčet by mohl pokračovat dál a dál. Ale pokud jde o nejlepší způsob, jak toho všeho dosáhnout, lze se jen dohadovat. Právě nedostatek definic, podle kterých by se dalo postupovat, a nejasnost cílů samotné UC ve firmě vedou k tomu, že většina společností prostě nemá v této oblasti ucelenou strategii.
Jednou z největších překážek pro sjednocenou komunikaci je také „zděděné“ vybavení. Zatímco pro malé společnosti je půvab, že budou moci využívat výhody celopodnikového PBX přes web za zlomek nákladů, velmi přesvědčivý, pro velké společnosti je „vyhození“ starých PBX považováno za královraždu, kdy přijdou vniveč investiční náklady. Navíc roztříštěnost a nabídky trhu rázným rozhodnutím založeným na jasné volbě také nenahrávají. Stačí se podívat na trojici z pravé horní části gartnerovského magického kvadrantu, kde je Cisco orientované ve své UC strategií na síťovou IP architekturu, Microsoft přiklánějící se k práci s plochou a instant messagingem a Avaya zaměřená na PBX. To v podstatě znamená, vezmeme-li v úvahu, že tyto společnosti jsou následovány řadou dalších, že firma bude muset pro dosažení komplexní UC nasadit řešení minimálně dvou technologických dodavatelů, byť zastřešených jedním integrátorem/ /implementátorem. Proti tomu nabídky cloudových UC řešení se tváří jako jeden celek, jedna značka, jeden dodavatel.
Celosvětově se tak začínají v oblasti malých a středních firem prosazovat poskytovatelé virtuálních telekomunikačních služeb, které bodují především u menších a středních společností, jež dostanou za fixní měsíční poplatek telefonní služby jak pro své kanceláře, tak pro zaměstnance pracující doma, integrované v jednom systému bez nutnosti instalovat několik poboček a potřebný software. Přechod ke cloudu také přináší výhody v oblasti spolehlivosti, zálohování, vyvažování zátěže a škálovatelnosti. Ovšem poroste i množství velkých organizací, které se rychle do cloudu přesunou. Zvláště pro organizace založené na distribuovaném modelu jsou prostředí a filosofie cloudu blízké.
Ale ne všechny společnosti volí a přijímají cloud jako řešení své sjednocené komunikace, i když se jim nevyhýbají. Obecně přijímaný model tak nyní staví na hybridním řešení. Zvláště u velkých společností s několika pobočkami po celém světě, mezi kterými nalezneme vývojová pracoviště, výrobní pobočky apod., existuje řada řešení na místě, které z praktického hlediska nelze řešit v cloudu. Nebo jejich převedení do tohoto prostředí by trvalo například 6–12 měsíců, což je nepřijatelné z hlediska provozu, který nesmí být přechodem narušen.
Dalšími důvody pro odpor vůči sjednocené komunikaci jsou stále překážky definované v samotných začátcích sjednocené komunikace – ty zahrnovaly problematiku přesvědčit vedení, standardy a interoperabilitu, práci s více dodavateli a rigiditu firemního prostředí. Podle IDC ovšem tyto námitky pro nezavádění dostaly v posledních letech značné trhliny.
Analytická skupina IDC dospěla ve svých studiích k závěru, že i přes tyto obavy výhody řešení sjednocené komunikace převažují nad zápory. Ty sahají od zvýšení produktivity, zvýšení efektivity (business process) v rámci podniku přes nižší náklady na údržbu a podporu (správa IP PBX je zároveň IT správou), centralizaci řídicích a podpůrných funkcí až po snížení provozních nákladů.