Situaci popisuje viceprezident Gartneru Darryl Plummer: „Technologie jsou vytěžovány na maximum a tradiční výpočetní architektura naráží na své limity. Dvacátá léta se tak z pohledu CIO ponesou ve jménu radikálních inovací, v nichž budou hrát vedoucí roli netradiční přístupy k technologiím."
Analytici vybrali pro příští rok a následující léta tyto top předpovědi:
1. Do roku 2024 bude 25 % CIO v tradičních velkých podnicích odpovídat za provozní výsledky digitálního byznysu – v podstatě se tak stanou zastupujícími COO.
Souvisí to také s růstem významu pozice provozního ředitele zejména u digitálně-nativních společností. COO jsou klíčovou komponentou digitálního úspěchu, neboť rozumějí jak byznysu, tak ekosystému, v němž funguje.
2. Do roku 2025 začne být 75 % konverzací v pracovním procesu zaznamenáváno a analyzováno s cílem umožnit odhalit dodatečnou hodnotu či rizika z pohledu podniku.
Je to možné zejména proto, že se pracovní konverzace stále více posouvají z tradiční živé osobní komunikace směrem ke cloudovým řešením pro schůzky a jednání, messagingovým platformám a virtuálním asistentům. Analýza konverzací, jež probíhají na pracovišti, bude využívána nejen s cílem pomoct podnikům vyhovět dosavadním předpisům, ale také lépe předvídat budoucí výkonnost a chování. S tím, jak poroste míra využívání těchto „šmírovacích" technologií, se do centra pozornosti dostanou etické otázky a snaha o prosazení práv na soukromí.
3. Do roku 2025 narazí tradiční výpočetní technologie na digitální zeď, což si vynutí posun k novým paradigmatům, jako jsou neuromorfní výpočty.
Pro CIO a vedení IT bude stále složitější plnit potřeby klíčových digitálních iniciativ se současnými výpočetními možnostmi. Technologie, jako jsou AI (umělá inteligence), strojové vidění a rozpoznání řeči, jež vyžadují poměrně velký výpočetní výkon, se postupně stanou všudypřítomnými, tradiční univerzální CPU ale budou pro jejich potřeby ve stále větší míře nevhodné (nedostatečné). V blízké době půjde například o extrémní paralelismus, jednočipové DNN či neuromorfní výpočty. V delším horizontu pak nabídne nové inovační příležitosti – například tištěnou elektroniku, DNA úložiště a chemické výpočty, jež přinesou zcela nové možnosti.
4. Do roku 2024 začne 30 % digitálních firem experimentovat s ukládáním dat na bázi DNA, aby tak vyřešily exponenciální růst dat, který nevyhnutelně zahltí existující technologie úložišť.
S tím, jak porostou požadavky lidstva na výpočetní kapacitu, budou vyžadovány také stále pokročilejší systémy schopné radikální adaptace a odolnosti ve složitých a nepřátelských prostředích. DNA je ze své podstaty odolná, schopná odhalovat a opravovat chyby, což z ní dělá ideální médium pro ukládání dat a výpočetní platformu pro řadu specifických aplikací.
5. Do roku 2025 zlepší 40 % podniků, jejichž obchodní model je založen na fyzickém zážitku, své finanční výsledky a předežene konkurenci díky tomu, že svou nabídku doplní o placené virtuální zážitky.
Rostoucí možností internetu věcí, digitálních dvojčat i virtuální a rozšířené reality (VR/AR) činí poskytování pohlcujících zážitků atraktivnějším a dostupnějším stále širší zákaznické bázi.
6. Do roku 2023 začnou velké organizace zlepšovat retenci zaměstnanců o více než 20 % cestou transformace kancelářských prostor na firemní školky a vzdělávací zařízení.
Globální poptávka pracovníků pro péči o děti stále přesahuje nabídku. V době po pandemii se problém stane ještě palčivějším, neboť analytici odhadují, že na počátku roku 2021 trvale ukončí provoz každé páté zařízení pečující o předškolní děti. Velké firmy se s touto situací budou vyrovnávat konverzí nevyužitých kancelářských prostor na společensky prospěšné funkce, jako jsou školky či vzdělávací služby.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU