Tisková zpráva: Sedm technologií, které podle IBM způsobí revoluci ve farmaceutickém průmyslu

Klíčové technologie umožní podle zprávy IBM farmaceutickým společnostem do roku 2010 snížit náklady na vývoj až o 75%, zkrátit dobu uvádění produktů na trh o 9 let a ztrojnásobit hodnotu pro akcionáře

5. května 2004 – Divize IBM Business Consulting Services (BCS) představila novou odbornou zprávu, která jmenuje sedm klíčových technologií, jež budou povzbuzovat inovace a zvyšovat hodnotu pro akcionáře ve farmaceutickém průmyslu v příštím desetiletí.

Podle prognóz IBM pomohou tyto technologie farmaceutickému průmyslu snížit náklady na vývoj léku před uvedením až na 200 miliónů dolarů (což je čtvrtina průměrných současných nákladů na jeden lék), zkrátit dobu uvádění na trh z 12-14 let na 3-5 let, výrazně zvýšit úspěšnost od prvního podání přípravku lidem po jeho uvedení na trh, zvýšit kvalitu vývoje a výrobních procesů. Zároveň společnostem do roku 2010 umožní ztrojnásobit hodnotu pro akcionáře.

Zpráva s názvem Pharma 2010: Silicon Reality mapuje informační technologie, které umožní farmaceutickým firmám přejít od tradičního modelu „jedna velikost pro všechny“ k efektivnějším a ziskovějším řešením „cílené léčby,“ která budou zahrnovat diagnostiku, léky, zařízení a podpůrné služby pro pacienty s určitou nemocí.

„Informační technologie jsou základem transformace farmaceutického průmyslu,“ řekl Steve Arlington, globální manažer IBM BCS pro farmaceutický průmysl. „Teď je doba, kdy toto odvětví zhodnotí úžasné vědecké výkony z éry výzkumu genomu. Kvůli tomu společnosti potřebují investovat do nových technologií, které napomohou převratnému růstu a pomohou jim odlišit se od konkurentů na trhu. Hodnota společností, které nebudou schopny zareagovat na vznikající podmínky na trhu, se bude naopak neustále propadat.“

Zpráva poznamenává, že farmaceutický průmysl vynaloží na informační technologie zhruba 20 miliard dolarů ročně, ale zřídka z této investice získá plný užitek. Většinu svých investic do IT firmy vynaloží do technologií, které snižují náklady, například v oblasti řešení dodavatelského řetězce, zpracování transakcí a služby podpory, přičemž hodně z nich je čím dál častěji outsourcováno u externích poskytovatelů.

Farmaceutický průmysl už prochází velkými změnami spojenými s nástupem molekulárních věd. Genetika, genomika a proteomika umožní farmaceutickým firmám přesněji diagnostikovat nemoci a vytvářet balíčky zdravotní péče pro pacienty se specifickými druhy nemocí místo unifikovaných léků pro pacienty s podobnými symptomy, ale v zásadě odlišnými nemocemi. Společnosti, které se naučí vytvářet „cílená řešení léčby,“ jak je IBM nazývá, by mohly do roku 2010 ztrojnásobit svou hodnotu pro akcionáře. Informační technologie budou klíčem k této transformaci.

Zpráva IBM identifikuje sedm klíčových technologií, které v příštích deseti letech podpoří transformaci a poskytnou farmaceutickým firmám nejvýraznější návratnost investic:

1. Počítače s petaflopovým výkonem a gridová řešení dávají firmám přístup k výpočetnímu výkonu, jaký byl dosud nepředstavitelný. Nová generace petaflopových počítačů, mezi něž patří i superpočítač IBM Blue Gene, do roku 2006 umožní realizovat rozsáhlé biomolekulární simulace, například studie skládání bílkovin. Výpočetní sítě neboli gridová řešení, která využívají výpočetní výkon nečinných počítačů připojených k internetu, umožní firmám realizovat například vyhledávání shodných sekvencí DNA a jejich porovnávání. Několik výzkumných gridů už bylo vytvořeno. Jedním z nich je Smallpox Research Grid, který pomocí výpočetního výkonu dvou miliónů počítačů dobrovolníků z celého světa prověřil 35 miliónů potenciálních léků.

2. Metody prediktivní biostimulace pomocí sofistikovaných počítačových modelů simulují fungování biologického systému jako celku. Prediktivní biostimulace umožňují farmaceutickým firmám výrazně snížit počet laboratorních experimentů, které je třeba provést pro určení potenciálních cílů léku. Modelování „in silico“ (narozdíl od pokusů „in vitro“ – ve skle – a „in vivo“ – na živých organismech) umožňuje výzkumníkům předvídat účinek léků na lidské tělo včetně jejich účinnosti a bezpečnosti. Výpočetní modely vytvářejí různé akademické instituce včetně Střediska pro teorii buněk a virů Univerzity v Indianě, které zkoumá reakce buněk na chemické poruchy.

3. Pervazivní computing – miniaturizovaná sledovací zařízení, mobilní telekomunikace a bezdrátové technologie také přispějí k transformaci vývoje léků a poskytování zdravotní péče, neboť umožní přenášet a shromažďovat biologická data v reálném čase mimo klinické podmínky. Tímto způsobem bude možné monitorovat zdravotní stav pacientů, testovat nové léky zcela odlišnými způsoby a poskytovat zdravotní péči bez omezení místem a časem. Společnost Given Imaging vyvinula tak malý digitální fotoaparát, že jej lze spolknout, několik firem navrhuje inteligentní bioléčébné oděvy a firma Bang & Olufsen vyvinula krabičku na pilulky, která připomíná pacientům, kdy si mají brát léky.

4. Inteligentní štítky, někdy také označované jako rádiové identifikační štítky (RFID), umožňují identifikovat fyzické objekty v jakémkoli bodě v průběhu výroby a distribuce. Technologie RFID budou hrát klíčovou roli v transformaci tradičně pomalých a neúčinných výrobních procesů. Pomohou farmaceutickým firmám připravit se na budoucnost větším počtem složitějších produktů, které budou moci být vyráběny v menším množství. Také společnostem pomohou uspokojit vzrůstající nároky regulačních úřadů na sledování farmaceutických výrobků ve všech fázích dodavatelského řetězce.

5. Vyspělá úložná řešení poskytnou prostředky pro ukládání a udržování obrovských objemů dat, která jsou generována. Sofistikované úložné servery, virtuální úložné sítě a systémy pro správu obsahu pomohou farmaceutickému odvětví vyhovět stále náročnějším požadavkům americké Administrativy potravin a léků (Food and Drug Administration), Komise pro cenné papíry a burzu (Securities and Exchange Commission) a dalších regulačních orgánů.

6. Technologie pro analýzu procesů (PAT) umožní společnostem monitorovat jejich výrobní procesy trvale a automaticky v reálném čase narozdíl od občasných kontrol, odběrů historických vzorků a kontroly kvality po výrobě. Technologie PAT zvýší kvalitu výroby a ušetří peníze, protože vyjde levněji provést úpravy na výrobní lince okamžitě, než zlikvidovat zboží, které nevyhovuje tolerovaným normám. Nová pravidla FDA pro správné výrobní postupy budou mít velký vliv na investice do technologií PAT.

7. Data mining v měřítku celého webu a vyspělá analýza textu pomocí inteligentních algoritmů prohledává všechny digitální informace na internetu okamžitě, jakmile jsou k dispozici. Nová generace nástrojů pro data mining umožní farmaceutickým firmám rychle a efektivně získávat informace z obrovských objemů výzkumných dat. Získávání informací na webu pomůže firmám s výzkumem, s určováním potenciálních cílů pro další studie, identifikací trendů, aktivnějším sledováním informací o lécích a předvídáním krizí.

„Farmaceutický průmysl v České republice je zapojen do nadnárodních struktur, stejně tak jako zákazníci jsou mezinárodní, proto očekávám, že zavádění těchto nových technologií v zahraničí a revoluce ve farmaceutickém průmyslu, která se díky nim očekává, se velmi rychle projeví i u českých farmaceutických firem. Tyto si nemohou dovolit zůstat pozadu a být nekonkurenceschopné, “ říká Radim Hradílek, vedoucí partner IBM Business Consulting Services v České republice.


Zprávu Pharma 2010: Silicon Reality ve formátu PDF si můžete stáhnout na adrese: http://www1.ibm.com/services/us/index.wss/xs/imc/a1001099