NECHOĎTE S PROBLÉMY, PŘINÁŠEJTE ŘEŠENÍ!
Hodnocení podle zonálního systému: IX
Jste z toho v depresi? Nebuďte. To, že nejběžnější rámce a metodiky pro podnikovou architekturu jsou problematické, neznamená, že budete muset žít se špatnou architekturou. Právě naopak. Nabízíme pět rychlých tipů.
DOKONALOST JE NEPŘÍTELEM DOBRÉHO
Jistě, to není originální myšlenka. Nebyla originální ani v době, kdy si ji přivlastnil Voltair. Jak si můžete všimnout, světlé tajemství č. 1 slibuje skóre IX, nikoli XI. Pravidlo je následující: Nikdy se nesnažte popsat dokonalý budoucí stav. Buďte rádi za zlepšení a uveďte ho v život.
Zeptejte se kohokoli v IT, co by mělo dostat přednost (pravděpodobně váš chomáč chlupů). Oni znají odpověď a rádi se o ni podělí. Se zdokonalováním architektury můžete začít, aniž jedinkrát popíšete aktuální stav nebo definujete cílový stav na jakékoli úrovni detailu.
MYSLETE AGILNĚ
Agile je více než soubor metodik pro vývoj softwaru. Je to způsob uvažování. Obzvlášť relevantní jsou úzce provázané principy iterací a inkrementů. Pokud tedy zacílíte na skóre IX, sepište si menší kroky, které můžete uskutečnit hned a zlepšovat jimi architekturu, nikoli vyčerpávající soubor opatření k dosažení cílového stavu.
NESOUPEŘTE S BYZNYSOVÝMI PROJEKTY – INTEGRUJTE DO NICH ARCHITEKTURU
Jak to souvisí se zmiňovanými drobnými kroky ke zlepšení architektury? Namísto soupeření s byznysovými projekty o finance začleňte zlepšování architektury do nich, protože ony prostředky získají tak jako tak. Tímto způsobem každý projekt, který se dotýká IT, přinese určité vylepšení architektury s pouze minimálním navýšením investic a rozsahu.
Vlastníci projektů pravděpodobně nebudou chtít platit zlepšování podnikové architektury ze svých rozpočtů. Obraťte se tedy na vedení. V tuto chvíli nežádáte vyčlenění samostatných zdrojů, ale příspěvek na architekturu k jinému, již schválenému projektu.
DEFINUJTE, CO ZNAMENÁ „LEPŠÍ ARCHITEKTURA“
Vzdejte se myšlenky na kompletní referenční architekturu a získáte svobodu určit, co znamená „lepší architektura“. Obvykle to znamená dodržování několika základních principů. Nejtěžší je jejich formulace. Nejtěžší je nic nepředstírat.
Příklad: každý bude nejspíš souhlasit, že eliminace redundantnosti – normalizace – je známkou dobré datové architektury. Uděláte-li z toho designový princip, budete jenom předstírat, protože pokud jste jako většina ostatních podniků, IT bude nakupovat, když může, a stavět, jenom když musí. To je jeden z vašich pravděpodobných designových principů.
A pokud nakupujete, když můžete, a stavíte, když musíte, nedokážete se vyhnout redundantnosti dat. To je v pořádku. Nic nepředstírejte. Odpovídající princip v prostředí s více dodavateli je redundantnost dokumentovat a synchronizovat.
VYHNĚTE SE ARCHITEKTŮM
Dobrá, to je možná trochu přehnané. Ve skutečnosti se potřebujete vyhnout tomu, aby byly pevně obsazené funkce podnikových architektů. Dovolíte-li něco takového, jen těžko se vám podaří zabránit vzniku slonovinové věže s továrnou na abstraktní koncepty. Architekty udržíte při zemi rotováním funkce, protože každý, kdo bude v této roli definovat a vymáhat pravidla, se jich bude muset sám držet, jakmile se ocitne opět mimo.
Na architektuře záleží. Zvláště na technické architektuře. Podniky s čistou architekturou jsou prokazatelně akceschopnější a efektivnější než ostatní.
Na architektuře záleží tolik, že u ní nelze spoléhat na dnes nabízené rámce nebo metodiky. Není to v pořádku, ale v současné době nemít metodiku není problém.
Je to osvobození.
Autor je IT konzultantem v globální servisní firmě.