Díváme-li se na teleworking jako na další příležitost pro lidi, kteří z nějakého důvodu do běžného zaměstnání dojíždět nemohou nebo nechtějí, potom je základem teleworkingu tzv. home office. Další dělení navazuje na dobu strávenou v domácí kanceláři. Podle ní existují řádní (regular) a doplňkoví (supplementary) teleworkeři – ti pracují doma jenom některé dny v týdnu. Mezi „řádnými“ teleworkery potom rozlišujeme mezi pracovníky využívající stálou domácí kancelář, mobilními pracovníky (obchodní zástupci, kontrolní technici v utilitách apod.) a teleworkery na volné noze (SoHo), kteří nejsou stálými zaměstnanci firem, pro které pracují. Pro každý druh práce je třeba vybírat pracovníky s odlišnými schopnostmi a zájmy.
Používání ICT
Jedním z podstatných faktorů podporujících přijetí teleworkingu je míra využívání ICT, a to nejen v konkrétní firmě, ale i ve společnosti jako celku. Pro firmu, kde je většina agend vedena v digitální podobě, je snazší teleworking zavést. Oddělení IT nastaví práva k přístupům do firemních databází a stanoví, jaké technické prostředky (hardware a software) jsou vhodné (a kompatibilní) pro vzájemnou spolupráci. Míru využití tohoto způsobu práce ovlivňuje nejen ochota zaměstnavatele, ale i schopnosti odborníků přijmout zodpovědnost za užívání ICT a obecná dostupnost komunikační infrastruktury ve společnosti. Základním předpokladem je totiž kvalitní (nejlépe širokopásmové) připojení.
Více v BW 2/2004