Pål Spilling: Globální vědec
Jako předchůdce internetu často bývá označována americká vládní síť ARPANET, která by však nejspíš nedosáhla svého statutu globální sítě bez jednoho norského vědce: Påla Spillinga. Ten získal doktorát z experimentální fyziky a následně se přidal k výzkumu v oblasti obrany v rodném Norsku, díky čemuž se jako jeden z prvních dostal k raným počítačovým sítím.
Díky svému zájmu o sítě pak začal pracovat na University College London a Stanfordské univerzitě po boku Petera Kirsteina a Vinta Cerfa, kteří jsou považováni za otce evropského a amerického internetu. Společně vyvinuli protokoly TCP/IP, spravující komunikace na internetu. Jen tak mimochodem při svém pobytu na Stanfordu Spilling přispěl také k tvorbě hlasových a radiových internetových aplikací v reálném čase.
Poté se vrátil do Norska, konkrétně do Kjelleru, který byl prvním mezinárodním uzlem ARPANETu, a pomáhal rozvíjet internet ve své zemi. Tu v roce 1988 ochránil před červem Morris, který se začal šířit ARPANETem, když prostě odpojil národní síťový kabel.
Pål Spilling zemřel ve věku 83 let.
Catherine G. Wolfová: Průkopnice komunikace lidí a počítačů
Catherine G. Wolfová se výraznou měrou zasloužila o výzkum v oblasti komunikace lidí a počítačů. Jako vyškolená psycholožka pracovala v Bellových laboratořích, kde upravovala raná rozhraní pro mobilní telefony. Následně přešla do výzkumného centra IBM, kde vyvíjela systémy pro rozpoznání hlasu a reakci na něj, včetně řešení využívaných následně třeba počítačem Watson.
V roce 1997 Wolfové diagnostikovali amyotrofní laterální sklerózu. Kvůli tomu v roce 2004 odešla z IBM, ale i nadále komunikovala s počítači prostřednictvím speciální klávesnice, která detekovala její pohyby obočí. Diagnóza amyotrofní laterální sklerózy zpravidla znamená naději na dožití v délce tří až pěti let. Wolfová však žila dalších téměř 22 let a dožila se 70 let věku.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU