Systémy pro řešení krizových situací

Integrovaný záchranný systém je státem garantovaný komplex ochrany bezpečnosti a obrany při mimořádných událostech. Bývá nasazován při likvidaci havárií, hromadných neštěstí a katastrof nebo při rozsáhlých ekologických haváriích.

Svoji funkčnost prokázal již při mnoha příležitostech v minulosti. Mohou však nastat případy, které nároky kladené na Integrovaný záchranný systém dále zvyšují. Jedním z faktorů, který výrazně komplikuje krizovou situaci, je rozsáhlý výpadek elektrické sítě a s ním spojený výpadek spojení. Všechny existující mobilní informační systémy používané Armádou České republiky jsou koncipovány tak, že se spoléhají pouze na vlastní přenos informací a na vlastní zdroje energie. Tento princip se jeví jako velmi výhodný při řešení krizových situací.

Nezávislá komunikační centra

Podíváme-li se do plánů výstavby armád pro 21. století, zjistíme, že se jedná v podstatě o plně samostatné operační jednotky, které jsou propojeny nejmodernějšími komunikačními technologiemi, schopnými operovat ve ztížených podmínkách za naprostého utajení. Všechny dohromady tvoří tzv. digitální bojiště, propojené informačními cestami. Tentýž systém nezávislých komunikačních center si lze představit i pro řešení v krizových situacích.

Informační a komunikační technologie jsou v Armádě České republiky vestavěny do unifikovaných mobilních kontejnerů s vlastní elektrocentrálou.

V případě větší krize se předpokládá nasazení více komunikačních center různého určení, kdy každé velí svému podřízenému krizovému týmu, nasazenému přímo v ohnisku krize. Komunikační centra jsou vzájemně propojena vlastními komunikačními prostředky. Čím větší je rozsah krizové situace, tím větší síť center je nutné nasadit. Členové krizových týmů jsou vybaveni lehkými mobilními terminály. Spojení s krizovým centrem je zajišťováno rádiovými stanicemi. Modularita systému však umožňuje zavedení dalších spojovacích prostředků.

Pracoviště a mapy

V kontejneru existuje pracoviště operátora spojení, který má na starosti radiostanice se spojením jak na nadřízené krizové komunikační centrum, tak na terminály členů krizového týmu. Další pracoviště je možné libovolně konfigurovat podle určení krizového komunikačního centra (požární, policejní, protipovodňové, záchranné…).

Každé pracoviště má k dispozici rastrové mapy, vektorové mapy a digitální model terénu pro různá měřítka v různé geografické projekci. Na mapě se pak zobrazují podstatné informace – rozmístění členů krizových týmů s terminály pro ohnisko krize, rozsah krize (místo teroristického útoku, plocha a postup rozšiřování povodňové vlny...). V mapě je možné zobrazit různé další informace – letecké koridory, vzdušnou situaci, pokrytí GSM sítí, dosahy radiostanic, povodňové mapy, stav techniky a podobně.

Veškerá činnost na pracovištích je zaznamenána a uložena v digitální podobě. Po skončení krizové situace je možné přehrát a analyzovat nad mapou průběh nasazení celého krizového komunikačního centra a členů krizových týmů v ohnisku krize.

Mobilní terminál pro ohnisko krize

Členové krizových týmů mají k dispozici lehký mobilní terminál (PDA). Pro použití v extrémních podmínkách je k dispozici i outdoorová verze terminálu. K němu je připojena mobilní radiostanice s rádiovým modemem, který umožňuje datový přenos s krizovým komunikačním centrem.

Pro současné bojové informační systémy platí přísné bezpečností normy a standardy NATO, které vylučují jakékoliv získání a zneužití jakékoliv informace. Narušení komunikačních kanálů je téměř nemožné i pro technologicky vybaveného protivníka.

Plusy a minusy

Hlavní předností krizových komunikačních center a skupin krizových týmů s mobilními terminály je řešení krizových situací při totálním výpadku GSM a pevných sítí, kdy jedinou možností je použití vlastních moderních komunikačních prostředků. Centra jsou plně autonomní, schopná nasazení v krátkém čase kdekoliv na světě v ohnisku krize a přírodních katastrof. Podobnou špičkovou technikou je v současné době vybavována Armáda České republiky.

Autor je výzkumným a vývojovým pracovníkem LOM Praha.

Foto: Wikipedia, licence obrázku public domain