Tak zní jedno z možných vyhranění pojmu SI. Rozhodně však nejde o jediné, jak si ukážeme na následujících řádcích...
Že je SI „souhrn aktivit, které mají zajistit soulad mezi informatickými potřebami a informačním systémem", si myslí také Business Consultant/Solution Architect podniku Asseco Czech Republic Roman Škubal. Podle Application Services Country Leadera z IBM Česká republika Marka Hübnera je systémový integrátor primárně zodpovědný za to, že systém jako celek bude plnit to, co od něj zákazník očekává. „A veškeré činnosti vedoucí k tomuto cíli lze označit za systémovou integraci," dodává Hübner. Kupříkladu podle ředitele společnosti K2 atmitec Luďka Vydry je systémová integrace zase pomocí zákazníkovi s problémy, na které není odborníkem. „Dobrý systémový integrátor pak přichází s řešením, které je vyváženým kompromisem mezi požadavky zákazníka, jeho možnostmi, možnostmi technologií a nadčasovostí řešení," říká Vydra. Ředitel divize Consulting & Integration firmy Hewlett-Packard odpovídá takto: „Když se mne na systémovou integraci ptá někdo mimo IT obor, většinou ji popisuji jako aktivitu, která vede k vytváření komplexních řešení. Ale to jenom někdy. Častěji se jedná o činnost, která směřuje k tomu, aby ta dříve naimplementovaná komplexní řešení dělala alespoň trochu to, co se od nich původně očekávalo."
Systémová integrace z pohledu Zdeňka Sychry, vedoucího střediska systémové podpory S&T CZ, znamená umět zákazníkovi poskytnout komplexní dodávku služeb pro pokrytí jeho potřeb, která bezproblémově zapadne do jeho IT prostředí. Vedle profesionální dodávky dílčích služeb přibyla nutnost umět zajistit návaznost jednotlivých dodávek a řešení, tedy právě jejich v názvu zmiňovanou „integraci". Tj. kvalitní projektové vedení i schopnost přijmout odpovědnost za garanci dodávky jako celku, míní Sychra.
O svůj názor se s námi podělil také Jakub Dadák, Director for Slovakia and Shared Services z Cleverlance Enterprise Solutions: „Systémovou integraci osobně chápu jaké řízenou aktivitu, která vede k vytvoření jednoho, často komplexního řešení, které se skládá ze vzájemně propojených systémů, subsystémů, aplikací, komponent a technologií. Součástí řady definic také je, že systémový integrátor musí zvládat především řadu technických a obchodních domén. To je ale podle mého názoru pouze 30 % toho, co je nutné k úspěšně zvládnutému projektu. Přestože se systémová integrace jeví jako technologická disciplína, která má za úkol zajistit funkčnost výsledného řešení, je mnohem důležitější zvládnout organizační rozměr celé problematiky. Úkolem systémového integrátora je dát dohromady nejen samotné technologické celky, ale především jejich dodavatele, subdodavatele a uřídit celý projekt, včetně řízení očekávání a potřeb zákazníka. Dále musí zajistit soulad řešení s procesy zákazníka a pomoci ho nasadit do reálného života organizace. Samotné integrované systémy často tvoří menší část nákladů celého projektu."
Obchodní ředitel ICZ Pavel Šubrt zase říká, že tradiční pojetí systémové integrace bylo zaměřeno na propojování většinou heterogenních informačních subsystémů do jednoho funkčního celku. Z dnešního pohledu jde podle něj spíše o souhrn procesů, kterými systémový integrátor zabezpečuje adekvátní pokrytí informačních potřeb zákazníka tak, aby mohlo být zajištěno kvalitní řízení organizace či podniku. Jako komplexní službu zákazníkovi, jejímž cílem je nasazení systému do firmy a jeho nastavení tak, aby plnil zákazníkova očekávání a obchodní požadavky, chápe SI Pavel Sedláček, Sales Manager divize energetiky, průmyslu a veřejné správy ze společnosti Logica: „Systémová integrace probíhá na třech základních úrovních: datové, procesní a uživatelské. Ve firmách, kde se v současnosti využívá pro firemní procesy několik systémů, je cílem systémové integrace zajistit jejich efektivní propojenost tak, aby tvořily jeden harmonický celek," dodává Sedláček.
Ředitel pro profesionální služby z firmy Telefónica O2 Radomír Adámek konstatuje, že v pojetí jeho firmy je SI záležitostí schopností. „Schopnosti pochopení zákaznických potřeb a znalosti tohoto prostředí, schopnosti propojení našich zkušeností s potřebami zákazníka, schopnosti dosáhnout přínosů pro zákazníka, ale také umění slíbit realizovatelné a realizovat slíbené," ujasňuje Adámek. Naše tázání po přesném významu slovního spojení systémová integrace zakončíme u ředitele divize Master Data Managementu ze společnosti Adastra Davida Slánského. Ten, zcela v souladu s realitou, tvrdí, že existuje mnoho pojetí pojmu SI a různé šíře těchto pojetí. „Já osobně jej chápu jako synonymum odstínění zákazníka informačních systémů od jejich komplexnosti a vzájemné propojenosti. Prakticky se tak lze se systémovou integrací setkat při dodávce více různých komponent informačních systémů od různých dodavatelů či při provozování heterogenních systémů," říká Slánský.
Recept na úspěšné projekty SI
Jaké jsou základní podmínky kvalitní systémové integrace? Jakých chyb se zákazníci dopouštějí nejčastěji, když se poohlíží po vhodném systémovém integrátorovi a zadávají mu své požadavky? Čeho se vyvarovat? Zeptali jsme se zástupců největších firem zabývajících se SI v ČR. „Nejdůležitější podmínkou úspěšné systémové integrace je vymezení věcného rámce, neboli vědomí toho, čeho se má dosáhnout. Další nutnou podmínkou je znát dostupnost zákazníkových zdrojů, a to nejen finančních, ale zejména personálních. Třetím důležitým faktorem je výběr vhodného systémového integrátora," uvádí obchodní ředitel ICZ Pavel Šubrt a dodává: „Zákazníci, kteří stojí před výběrem vhodného kandidáta na systémového integrátora, by si měli udělat jasno ve všech výše uvedených faktorech. A poté začít hledat takového partnera, který rozumí jejich oboru, procesům a je schopen s nimi dlouhodobě spolupracovat s vědomím všech omezujících faktorů. Vhodným kritériem pro toto hodnocení jsou, dle mého názoru, reference."
Definici cílů ještě přes započetím projektu považuje za naprosto klíčovou většina našich respondentů. Souhlasí s tím například Business Consultant/Solution Architect firmy Asseco Roman Škubal, ředitel divize Master Data Managementu firmy Adastra David Slánský, ředitel společnosti K2 atmitec Luděk Vydra či ředitel divize Consulting & Integration společnosti HP Karel Kotrba, který považuje za chybu, že dnes mnoho organizací hledí jen na cenu v absolutní hodnotě a nikoliv na návratnost investice. „Všichni zákazníci si počítají různé analýzy návratnosti, ale tady platí ono churchillovské rčení o tom, že důvěřuji jen statistikám, které jsem si sám zfalšoval. No a nakonec se pak celá věc posune do oddělení nákupu a to se na ní vyřádí výhradně z hlediska ceny. A z toho pak plyne řada kompromisů na straně dodavatelů, které jsou fatální pro úspěch projektu. Většinou to pak později někdo dává dohromady za daleko větší peníze, než bylo původně plánováno," vysvětluje Kotrba.
Z odpovědí lze pak vyvodit také doporučení týkající se výběru správného systémového integrátora. Podle dotazovaných expertů by se zákazníci měli řídit především dobrou pověstí a důvěryhodností integrátorů, kteří za sebou již mají úspěšně realizované projekty a tolik potřebné zkušenosti z oboru. Podle Zdeňka Sychry z S&T CZ je třeba být na pozoru, neboť se v poslední době objevuje řada systémových integrátorů, kteří ústní dovedností a argumentací nadchnou zákazníky. Při implementaci a výskytu prvního nejednoznačného problému se z nich však stávají „systémoví telefonisté", kteří nejsou schopni zajistit slibované služby, dodávky a v neposlední řadě termíny.
„Zákazník by si měl vždycky vybírat integrátora, který je mu blízko z hlediska zkušeností a kompetencí, o kterém ví a který prokázal, že má schopnosti systémovou integraci organizovat a řídit. Nikoli nepodstatná je otázka podobné firemní kultury a znalosti konkrétního prostředí zákazníka, protože rozdíly fungování třeba konzervativní banky a dynamického telekomunikačního operátora jsou často velmi výrazné," radí Jakub Dadák ze společnosti Cleverlance Enterprise Solutions.
K možným integračním přešlapům pak Dadák dodává: „Velmi častou chybou je, že se začne bezhlavě integrovat vše, co jde, aniž by byznys takovou integraci skutečně potřeboval nebo vyžadoval. Také se provádějí nejrůznější integrace za účelem řešení krátkodobých cílů a bez zohlednění dlouhodobé strategie pro udržitelnou integraci v celé firmě. Podcenění požadované součinnosti jednotlivých zainteresovaných útvarů je další typický jev. Velkou chybou je vybrat jako integrátora celého řešení dodavatele největšího z dodávaných systémů. Jinak výborná implementační nebo produktová firma může v roli integrátora zcela selhat, pokud nemá perfektní znalosti prostředí a procesů zákazníka."
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU