Spolupráce je víc než produktivita

Shane Robinson je výkonným viceprezidentem, nejvyšším stratégem a technologem společnosti HP. Do značné míry tak může ovlivňovat budoucí směřování IT v Hewlett-Packard a zprostředkovaně i na celém trhu. Vyzpovídali jsme jej na živo prostřednictvím telekonferenčních místností Halo v londýnském City a kalifornském Palo Alto.

Řídíte výzkum a vývoj v jedné z předních technologických firem na trhu a do značné míry spolurozhodujete o více než třech a půl miliardách dolarů, které HP každoročně na R&D vydává. První otázka je tedy nasnadě: kde jako CTO hledáte nové nápady?
Hledáme všude. Věnujeme se spolupráci s univerzitami a pozorně sledujeme oblast rizikového kapitálu, kde vznikají nové nápady, spolupracujeme na laboratorním výzkumu s našimi partnery jako je Microsoft – naším cílem je vytvořit síť specialistů, kteří se zaměřují na budoucí technologie. Pak je tu pochopitelně náš vlastní výzkum, tedy HP labs a mnoho dalších aktivit.

Profesor Michio Kaku na podzimní konferenci HP Software Universe poukázal na fyzikální bariéru, která by někdy po roce 2020 mohla výrazně omezit platnost Mooreova zákona a tedy i další vývoj současných polovodičů. Jak by v takovém případě mohla vypadat budoucnost IT, budeme jednou skutečně upgradovat pouze software?
V minulosti se podobné předpovědi o konci vývoje v oblasti hardwaru objevily už několikrát a vždy se nakonec ukázalo, že je to nesmysl. Vývoj v této oblasti pokračuje a pokračovat bude, ostatně v našich laboratořích probíhá intenzivní výzkum nanotechnologií, který by měl umožnit zásadní změny v čipech na úrovni jejich komponent a přinést novinky jako je optický přenos dat, jenž by mohl vyřešit kupříkladu problémy s latencí u moderních velmi složitých čipů. Je to jedna z oblastí, kde spolupracujeme s Intelem, a i když si uvědomujeme, že Mooreův zákon čekají těžké chvíle, stále existuje mnoho alternativních cest, jak mikročipy dále inovovat a měnit jejich mikroarchitekturu například prostřednictvím optiky a nanotechnologií. Jednou z cest, kterou se vývoj bude ubírat, jsou také masivně paralelní vícejádrové architektury – a ty si pochopitelně vyžádají zásadní změny ve způsobech programování, vývoji a nasazování softwaru.

Měli by uživatelé, zejména firmy, v souvislosti s těmito posuny očekávat nějaké zásadní změny?
Změny se pochopitelně odehrají, ale pro uživatele – ať už koncové či podniky – nebudou či přesněji by neměly být příliš viditelné. Vnímat je budou především softwaroví vývojáři a programátoři, jejich život a práci nové paralelní architektury ovlivní asi nejvíce. Z hlediska uživatele půjde pouze o větší výkon, nové funkce. Dojde ale ke změně způsobu, jak počítače používáme. Zatímco v minulosti byl počítač nástrojem pro zvýšení osobní produktivity, v budoucnu se bude stále více jednat o nástroj pro komunikaci, spolupráci a využívání nových druhů služeb.

HP v minulosti uvedlo, že úsilí, které vkládá do vývoje softwaru, nemá vést k vytváření konkurence Microsoftu, SAPu či Oraclu. V takovém případě ale zbývají BTO, SaaS, případně využití softwarových technologií při přebírání významných částí podnikových IT a jejich následného dodání formou služby. Je tedy konečným cílem HP dodávat služby místo produktů?
Ano i ne, chceme dělat obojí. Jsme velmi spokojeni s partnerskými vztahy, které máme se SAPem, Microsofem a Oraclem. Věříme, že se naše strategie dobře doplňují a umožňují vytvářet správná řešení pro podnikové zákazníky. Sami se zaměřujeme, jak jste zmínil, na optimalizaci podnikových technologií (BTO – pozn. red.), u kterých můžeme využít všechny naše znalosti. Tajemství SaaS koneckonců spočívá v automatizaci, správě a optimálním využití těchto komplexních řešení. Provedli jsme řadu akvizic, které nám pomohly vybudovat podle našeho názoru nejrozvinutější řešení či sadu nástrojů pro správu a řízení, jenž dokáže do značné míry eliminovat lidskou práci v datacentrech. Další oblastí, na kterou se chceme zaměřit, ale prozatím v ní nejsme tak daleko, je optimalizace podnikových informací. V poslední době vznikají velké objemy dat strukturovaných, ale také nepředstavitelné množství dat nestrukturovaných a stále více podniků využívá právě nestrukturovaná data z webu pro svůj běh. Schopnost orientovat se v těchto informacích, prohledávat je a případně též dále využívat představuje obrovskou příležitost.

Vaše společnost je známa tím, že nové technologie a postupy často testuje sama na sobě. Příkladem může být například konsolidace vašeho vlastního IT, konkrétně datacenter a centralizace úložišť. Testuje na sobě v současnosti HP nějaké další zajímavé koncepty či technologie?
Takovým příkladem může být třeba Halo – konferenční místnost, ve které pořádáme tuto virtuální schůzku – pokud vím, jedná se o jednu z nejpropracovanějších technologií pro telekonference. Další oblastí může být vývoj počítačů řady Touchsmart. Vyvinuli jsme nadstavbu Visty, která nabízí jednoduché a intuitivní dotykové ovládání, jež může do značné míry eliminovat klávesnici.

Když už jste zmínil Halo, ve kterém právě sedíme, jak velký o něj je zájem? Máte nějaké odhady či očekávání počtu instalací? Jedná se koneckonců o špičkové, ale také velmi drahé řešení.
Nemám u sebe přesná čísla a nechci hádat, ale jsem si jist, že poptávka – dokonce i naše interní, je vyšší než rychlost, kterou momentálně místnosti Halo dokážeme stavět.

Zkusme teď několik stručných otázek. Přemýšlíte někdy nad tím, která IT firma nakládá s vašimi bankovními daty?
Mám vcelku dobrý přehled o tom, kdo nakládá s mými bankovními daty. HP koneckonců poskytuje technické zázemí mnoha velkým bankám.

Věříte ve Web 2.0?
Záleží na tom, s kým se o tom bavíte a jak jej definujete. Souvisí to trochu s tím, co jsem říkal o posunu od osobní produktivity ke spolupráci. Jsem přesvědčen, že stále větší počet řešení bude dodáván formou služby a primární platformou pro jejich dodávání bude patrně internet. Ten se bude pochopitelně dále vyvíjet, bude k dispozici lepší infrastruktura pro rychlé přenosy a bude i nadále všudypřítomnou platformou, s níž může každý vývojář, tedy i my, počítat. Budeme vyvíjet nové aplikace a služby, které budou intenzivněji pracovat s obrazem a zvukem, pokusíme se jim vštípit jistou dávku inteligence, jež umožní, aby váš systém věděl, kdo jste, kde jste, kolik je hodin, nebo po čem právě toužíte – a podle těchto informací přizpůsobí služby, které vám nabídne. Je to Web 2.0? Nejspíš to už jde za koncept Webu 2.0.

Stále častěji se mluví o synergii spotřebních a podnikových technologií, o IT jako komoditě a o technologiích, které byly původně vyvinuty pro spotřebitele a podniky je objevily až dodatečně – což je v případě IT opačný postup, než na jaký jsme byli zvyklí před patnácti či dvaceti lety. Napadají vás nějací kandidáti na technologie, které byly vyvinuty pro uživatele a zároveň je čeká významná kariéra ve firemním sektoru?
Jednou z takových technologií je bezpochyby vyhledávání – bylo vyvinuto jako nástroj pro spotřebitele, ale stává se stále významnějším v podnikové sféře a čeká ho ještě rozsáhlý vývoj. Další oblastí je sociální networking, který se nově objevuje jako nástroj i v podnicích. Nechci znít jako přeskakující deska, ale to nás opět dostává k tématu spolupráce a využití velkých objemů dostupných nestrukturovaných informací v práci i soukromí. Jedním z důsledků bude patrně ještě výraznější sblížení soukromého a pracovního života – naštěstí existují nástroje jako je identity management, jež zabrání jejich úplnému prolnutí.