Počítačové sítě jsou pomyslným „nervovým“ systémem každé organizace. Na nich závisí, zda, odkud, kudy a kam budou přeneseny informace potřebné k jejich provozu. O to důležitější je řešení této „nervové soustavy“ v institucích, jako jsou školy, protože právě ony slouží k poskytování informací, vzdělávání a formování mladé generace. V souvislosti se sítěmi se většinou hovoří o nejnutnější datové kapacitě, konektivitě a dalších parametrech nutného hardwarového vybavení. Přitom charakter sítě a možnosti jejího využívání studenty mají prokazatelný vliv i na samotné poslání školy v oblasti vzdělávání.
Bezdrátové sítě první a druhé generace
Dosavadní zkušenosti škol s bezdrátovou sítí jsou většinou založeny na „bezdrátu“ první generace. Funkčnost těchto sítí je však závislá na použití izolovaných bezdrátových přístupových bodů s omezeným prostorovým pokrytím a omezenými konfiguračními možnostmi. K nejčastějším problémům poté patří například dlouhé časy přihlašování do sítě, ztráta spojení při roamingu, vzájemné rušení a ovlivňování jednotlivých přístupových bodů, nedostupnost spojení a obtíže při správě bezdrátové sítě. Samostatně spravovatelné přístupové body starých bezdrátových systémů jsou také poměrně náročné na obsluhu a administraci, protože konfigurace, správa a zabezpečení se musejí provádět u každé jednotky zvlášť.
Wi-fi druhé generace využívá „hloupé“ přístupové body, které obsahují pouze rádio a šifrovací hardware, veškerá „inteligence“ a správa je soustředěna do centrálního bezdrátového přepínače. Vzhledem k tomu, že bezdrátové přístupové body jsou centrálně řízeny a konfigurovány, nejsou pak citlivé na neoprávněnou manipulaci, přeprogramování nebo hacking. Vzhledem k obdobným rozměrům je lze instalovat stejně snadno jako přístupové body první generace. Navíc mohou být snadno rozšiřovány, aby vyhověly novým aplikacím, jako je telefonování přes bezdrátovou síť (VoWIP), provozování výukových multimédiálních aplikací, případně bezpečnostních IP kamer, přístupových systémů nebo použití bezdrátových čteček čárových kódů například v knihovně pro evidenci knih apod.
Zefektivnění výuky
Vzdělávací instituce jsou v současné době vystaveny různým tlakům jak ze strany státní správy, tak i rodičů, aby jejich žáci dosahovali stále lepších a lepších studijních výsledků. Školy by si měly uvědomit, že jim v tom v nemalé míře mohou pomoci právě moderní informační technologie, například bezdrátové sítě. Počet žáků, kteří používají notebooky, PDA nebo obdobná zařízení, neustále narůstá. Používáním přenosných počítačových zařízení ve škole i mimo ni vzniká prostředí, ve kterém mají žáci přístup k většímu množství informací a zdrojů vzdělávání. Žáci mohou využívat doma i ve škole jednu techniku, na kterou jsou zvyklí a umí ji dobře ovládat.
Stávající bezdrátové sítě lze snadno a rychle rozšířit, aby bylo možné pokrýt prostředí všech lokalit na škole. Pokrytí pak umožní přístup k síti i na místech, kde to předtím nebylo možné, jako jsou dočasná pracoviště, sportoviště, památkově chráněné budovy nebo školní dvůr. Bezdrátové pokrytí rovněž umožňuje mnohem větší flexibilitu při plnění studijních úkolů a může prodloužit čas, který žáci a studenti tráví školními povinnostmi. Přístup do sítě totiž mají i o přestávkách nebo po vyučování.
Příklad z praxe
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích je veřejná vysoká škola univerzitního typu. V areálu Jihočeské univerzity je postupně budována jednotná bezdrátová Wi-Fi síť přístupná jak pedagogickým pracovníkům, tak i studentům univerzity. Na rektorátě a jednotlivých fakultách je v současné době instalováno již více než sto bezdrátových přístupových bodů 3Com, které poskytují „všudypřítomnou“ konektivitu. Studenti i pedagogický personál tak získávají možnost přístupu k internetu, univerzitním a studijním aplikacím a portálům.
Pět hlavních výhod bezdrátových sítí druhé generace
1. Poskytování bezvýpadkového roamingu (schopnost pohybovat se po areálu školy bez ztráty spojení a překročení časového limitu u některých aplikací). Zvláště kritickou aplikací je přenos hlasu nebo videa.
2. Integrace se stávající „drátovou“ sítí, což znamená, že spravujete jedinou síť, čímž se snižují režijní náklady.
3. Vyvažování zátěže sítě mezi bezdrátovými přístupovými body. Když je jeden přístupový bod přetížený, uživatelé jsou automaticky a bez přerušení přesunuti k jinému přístupovému bodu.
4. Monitorování bezdrátové sítě a detekce vzniku potenciálně konfliktních sítí nebo neautorizovaných zařízení připojených k síti.
5. Nástroj pro správu sítě, který umožňuje účinně kontrolovat a spravovat celou bezdrátovou síť z jednoho PC.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU