Při ročním růstu tuzemského trhu informačních technologií, který je podle společnosti IDC v průměru 8,5 %, ovšem vyvstává potřeba takového množství odborníků, že budoucí absolventi škol jsou již několik semestrů před dokončením školy „rozebráni". Nejžádanějšími jsou profese, které se na vývoji softwaru přímo podílejí - vývojáři, konzultanti, analytici. Vedoucími specializacemi jsou podnikové informační systémy (ERP) a systémy pro obchodní analýzy (business intelligence).
Poptávány jsou znalosti jazyka ABAP, databázových systémů a webových aplikací .NET, C++, C nebo VB. Zde se ovšem potřeby a zájmy zaměstnavatele a zaměstnanců setkávají - školení se pokládají za odměny, a to nejen na straně zaměstnanců, ale považuje je za ně i firma. Oba ze stejného důvodu - zaměstnanci se zvyšuje jeho hodnota na trhu práce.
Tento ne příliš šťastný přístup, kvůli kterému často dojde k pozdržení odborného růstu, protože jde o odměnu, vychází z částečné neochoty investovat do školení a vychovávání firemních odborníků, neboť firma poté, co danému zaměstnanci poskytla potřebná školení, o něj přišla jeho odchodem ke konkurenci. Ta si jednoduše spočítala potřebnou částku a čas na proškolení vlastních lidí a část z ní použila na navýšení nabídky pro specialistu, o kterého má zájem. Právě v tomto bodě často selhává firemní HR, které schválí požadavky jednotlivých oddělení, nicméně již nepočítá s motivačním programem nebo alespoň se sankcemi v rámci zaměstnanecké smlouvy, pokud by zaměstnanec z firmy, která do něj investovala, odešel.
Byť to může znít paradoxně, podle průzkumů nemá přes 60 % firem dostatečně smluvně podchyceno své zaměstnance. Přitom průměrná investice na certifikace v oblasti BI je okolo 170 tisíc Kč na jednotlivce. Což při současném trendu, kdy se podle studie IPTS (Institute for Prospective Technology Studies) základním zdrojem růstu stávají znalosti a je vyžadována kvalifikační pružnost a proměnlivá kompetentnost znamená častější „rekvalifikace" i u vysoce špičkových odborníků. Za tohoto stavu je téměř nemožné zajistit odborný růst vlastními prostředky.
Specializované školící společnosti vám nejenom proškolí jednorázově zaměstnance, ale jsou schopny zajistit kontinuální vzdělávání celé vaší organizace, přičemž v jejich nabídce naleznete i individuální kurzy šité na míru. Vzhledem k boomu se základními školeními před rokem 2000, kdy bylo nutné proškolit tisíce lidí v základních dovednostech práce s e-mailem, kancelářskými balíky i internetem, mají školící firmy dobře zvládnutý management školení a jsou seznámeny s topologií firem působících v hlavních odvětvích ekonomiky i s jejich potřebami z hlediska školení IT.
Částečná recese, která postihla trh po masovém proškolení začátečníků, znamenala i zánik některých společností - těch, které nebyly schopné nabídnou pokročilé a vysoce odborné kurzy. Flexibilita „pozůstalých" tak pro vás znamená pouze jedno - byli schopní okamžitě se adaptovat na nové technologie a správně se orientovat mezi potřebami trhu. V dlouhodobějším měřítku se tedy lze spolehnout na případné plány a doporučení zvyšováni kvalifikace vašich zaměstnanců, při kterých školitel počítá s „obnovovacími lekcemi".
Zde se můžete stále častěji setkat i s návrhy na využití e-learningu, který v současnosti do výuky vstupuje stále masivněji. Ten však navzdory všem výhodám a adaptabilitě není vhodný pro všechny typy kurzů, ani pro všechny typy studujících. Při rozhodování o implementaci e-learningu do firemního vzdělávání je třeba zvážit, zda je cílové dovednosti možné skutečně získat samostudiem a pomocí technologií. Ideálním místem pro nasazení tohoto typu školení je intranet v kombinaci se znalostní bází oblastí/odvětví, jimž se společnost věnuje. Samozřejmě záleží i na struktuře společnosti, to jak e-learning vnímáte a co vlastně pod tímto označením nabízí školitel..
Jako ideální se jeví LMS - řízené studium, přičemž Learning Management System má zajišťovat organizaci výuky a s tím spojenou administrativu v rámci e-learningu. Mezi nejčastější funkce patří správa žáků, kurzů a studijních plánů, přezkušování studentů a evidence jejich hodnocení, nástroje pro komunikaci a pro tvorbu obsahu, resp. výukových kurzů. Pro pokročilejší a specializované kurzy však preferujte samozřejmě standardní formu výuky.