Mnoho moderních CIO vyznává názor, že nemá smysl zavádět technologie pro technologie.
Co se dozvíte v článku
Přesto se oni i další techničtí nadšenci nechávají unést nejnovější nástrojem nebo digitální inovací. Uprostřed marketingové bubliny se mohou nechat strhnout a sami sebe přesvědčit, že technologie, o které se právě nejvíce mluví, bude přínosná i pro jejich podnik.
„Svět informatiky je plný nových technologií, které mají potenciál změnit způsob, jakým žijeme, pracujeme a učíme se,“ říká Jeff Wong, globální ředitel pro inovace ve společnosti EY, která poskytuje profesionální podnikové služby. „Podobné cykly nafukování a splaskávání bublin jsme již zažili mnohokrát. Ačkoli nové technologie bývají příslibem více či méně významné transformace, rozruch kolem nich může někoho vést k přesvědčení, že je lze implementovat okamžitě, ale není tomu tak.“
Podle něj a dalších je třeba vidět každou technologii takovou, jaká skutečně je, nejen z hlediska slibovaného potenciálu, ale i jejích možných úskalí a nevýhod. Jinými slovy, strategičtí a transformační IT lídři musí umět oddělit sny od reality.
Proto jsme požádali několik manažerů IT, aby se podělili o svůj názor na technologie, které považují za zbytečně přeceňované, a o jejich názory na to, jak správně nastavit očekávání od každé z nich.
1. Metaverzum
Navzdory veškerému nadšení – nebo možná právě kvůli němu – je metaverzum (metavesmír, či meta-svět) mnoha manažery IT označováno za jednoznačně nejvíce přeceňovanou technologii. Tvrdí, že nadšenci do metaverza, včetně dodavatelů, kteří mají zájem na jeho propagaci, vytvořili pocit, že díky této technologii budeme všichni žít v nové digitální říši. Většina ale zůstává skeptická.
„Mohla by to být skvělá nová příležitost? Možná. Ale aby to celé fungovalo, musí se změnit mnoho dalších věcí,“ říká Bob Johnson, CIO Americké univerzity v Paříži, který jedním dechem zmiňuje také související technologie rozšířené reality (XR), virtuální reality (VR) a obohacené reality (AR). „Mají řadu skvělých uplatnění, ale nemění způsob našeho života.“
A dodává: „Pokud bychom věřili hollywoodskému pohledu, meta-vesmír by všechno změnil, ale to, co je v pozadí a není vidět, veškerá technologická infrastruktura, nedokáže držet krok s představami. Takže neočekávám, že by metaverzum v blízké budoucnosti nějak zásadně ovlivnilo naše životy.“
Nejen šéfové IT jsou ohledně metaverza skeptičtí: Nedávný průzkum softwarové společnosti Momentive ve spolupráci se zpravodajskou společností Axios ukázal, že většina Američanů o této technologii příliš nepřemýšlí. Přibližně 60 % respondentů tvrdí, že koncept metaverza nezná, a z těch, kteří jej znají, se ho 35 % spíše bojí, 14 % je spíše nadšeno a 50 % nemá názor.
Jiní však projevují pro metaverzum o něco větší nadšení. Společnost PwC, která poskytuje profesionální podnikové služby, provedla průzkum mezi více než 5 000 americkými spotřebiteli a 1 000 vedoucími pracovníky amerických podniků a zjistila, že 50 % spotřebitelů označuje metaverzum za „vzrušující“, zatímco 66 % vedoucích pracovníků tvrdí, že buď pracují na ověření konceptu, nebo technologii implementují – a v některých případech již získávají výnosy z transakcí.
I společnost PwC však tato čísla mírní a poznamenává, že „je důležité mít na paměti, že ‚konečná‘ verze metaverza (plně imerzivní, s hladkými a bezpečnými přechody mezi mnoha různými prostředími meta-světa) zatím neexistuje.“
Marcelo De Santis, ředitel digitální divize technologické poradenské společnosti Thoughtworks North America, viní z této nafouknuté bubliny „kombinaci prohlášení sociálně mediálních gigantů a technologických firem a rozvoje nezaměnitelných tokenů (NFT), což je diskutabilní aplikace technologie blockchain.“
Říká, že manažeři musí lépe pochopit samotnou technologii i její potenciál.
„Domnívám se, že potřebujeme mít jasno nejen v tom, co je to metaverzum, ale také v tom, jak vidíme jeho vývoj a směřování, jinými slovy: co je možné dnes, co bude možné zítra a co pozítří.“ Toto vyjasnění pomůže stanovit strategický rámec, jak rozvíjet technologie, dovednosti a obchodní schopnosti, aby se metaverzum stalo smysluplnou hnací silou transformace, z níž bude mít užitek komerční sektor, veřejná sféra i společnost obecně,“ dodává.
2. Blockchain
Za přehnaně vyzdvihovaný označili CIO také blockchain a poznamenali, že tato technologie se po téměř deseti letech používání neukázala tak transformativní nebo dokonce tak užitečná, jak se očekávalo.
„Zpočátku zněl název ‚blockchain‘ docela chytlavě a rychle se stal módním termínem, který budil zájem a zvědavost,“ říká Josh Hamit, viceprezident a CIO společnosti Altra Federal Credit Union a člen pracovní skupiny ISACA pro nové trendy. „V praxi se však ukázalo, že pro mnoho podniků je obtížnější nalézt konkrétní možnosti využití blockchainu neboli distribuované knihy záznamů o transakcích.“
Hamit poukazuje na průzkum společnosti Gartner, který zjistil, že blockchain není nijak nadšeně přijímán, a uvádí, že „blockchain již sice začal revolučním způsobem měnit podnikání, ale ani CIO o něm nejsou zcela přesvědčeni, natož zbytek vrcholového managementu.“ Z průzkumů z let 2016 až 2021 vyplývá, že v průměru 45 % manažerů IT uvedlo, že jejich podnik nemá o blockchain zájem.
„Navzdory příslibům a očekáváním, které blockchain vyvolává, se zdá, že mnoho manažerů IT na něj nevěří,“ říká Hamit.
Hamit a další však tuto technologii neodepisují a předpovídají, že blockchain nakonec svůj potenciál naplní.
3. Technologie Web3 obecně
Greg Taffet, jednatel a CIO společnosti Taffet Associates, začal svůj seznam blockchainem, ale rychle ho rozšířil o kryptoměny a NFT – obojí založené na blockchainu – a také o decentralizované autonomní organizace (DAO).
„To vše je přehnaně vyzdvihované,“ říká Taffet.
Dodává, že důkazem je spěch některých manažerů se zaváděním technologií bez kvalitního zdůvodnění.
„Firmy nechtějí se zaváděním technologií zůstat pozadu, ale teprve za pochodu se snaží zjistit, jak je vhodně využít ve svůj prospěch. Realizují projekty, aniž by předem zjistily, zda existují lepší nebo ekonomicky výhodnější alternativní technologie,“ říká, i když uznává, že „potenciál technologií Web3 je obrovský“. Sám ale pracuje na několika projektech chytrých měst, které využívají některé technologie Web3.
„Provedli jsme analýzu a navrhli řešení. Vybrali jsme konkrétní technologie pro různé části projektu a ujistili se, že jsou pro takové využití vhodné,“ vysvětluje. S čím se však potýká, je nedostatek patřičně kvalifikovaných a zkušených pracovníků, kteří by měli jak technické znalosti pro implementaci nových technologií, tak obchodní zkušenosti pro jejich efektivní využití, což podle něj přispívá k humbuku, který v současnosti technologie Web3 obklopuje.
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z CIO Business Worldu? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
Podobně se vyjádřil i Lawrence Anderson, CIO amerického ministerstva obchodu, podle něhož všechny technologie závislé na rozsáhlé infrastruktuře nebo vícero dodavatelích zatím více slibují, než skutečně přinášejí.
„Věřím, že je to velmi přínosná technologie. Myslím, že má značný potenciál. Ale nejsme na ni připraveni. Nejsme na ni připraveni z hlediska personálního ani z hlediska potřebné infrastruktury,“ říká Anderson a vysvětluje, že zatím nejsou k dispozici kapacity a dovednosti a neexistují ani mnohostranné dohody, které jsou zapotřebí k tomu, aby taková technologie mohla fungovat.
4. Cloud a cloudová řešení
Podniky v poslední době, zejména po nástupu pandemie, zrychlují zavádění cloudu. Cloudové strategie a řešení mnohdy prokazují svůj přínos, ale někteří CIO přesto považují cloud za přehnaně vyzdvihovanou technologii. Důvod? Podniková IT oddělení i výrobci softwaru podle nich provádějí pouze přesouvají aplikace do cloudu, ale nijak je nemodernizují. V důsledku toho IT oddělení nepozorují při přechodu do cloudu žádné z výhod, které jim byly slibovány, a partneři a dodavatelé, kteří tyto přesuny provádějí, neposkytují zákazníkům slibovaný vyšší výkon.
„Vidíme přesuny řešení z datového centra do cloudu, ale bez využití skutečných výhod, které nativně cloudový vývoj přináší. Podniky jsou překvapené, že poté, co přejdou na cloudové řešení, naráží opět na stejné potíže s těžkopádností a škálovatelností, jaké zažívaly ve svém datovém centru,“ říká Monique Dumais-Chrisope, viceprezidentka a CIO společnosti Encore Capital Group
a pokračuje: „Tento nešvar bohužel podporují některé firmy, které chtějí tvrdit, že jdou s dobou a jsou „v cloudu“, ačkoli ve skutečnosti do cloudu pouze přemístily existující kód. V datových centrech dobře funguje mnoho solidních řešení a my jim musíme dát příležitost, aby v cloudu ze sebe vydala to nejlepší. Některé nabídky na trhu zjevně nejsou nativně cloudové a je zapotřebí klást správné otázky, abychom skutečně zjistili, co má poskytovatel na mysli, když nabízí řešení v cloudu.“
5. Umělá inteligence (AI)
Společnost KPMG, která poskytuje profesionální podnikové služby, provedla průzkum mezi téměř 1 000 vedoucími pracovníky, kde zjišťovala jejich názor na umělou inteligenci. Zjistila, že 74 % dotázaných se domnívá, že „využití umělé inteligence na podporu podnikání je v současné době spíše humbuk než realita“.
Někteří ředitelé IT tento názor sdílejí.
„Lidé považují AI za kouzelnou černou skříňku, která dělá všechno správně, ale já jejich nadšení brzdím, protože znám omezení této technologie,“ říká Matt Nerney, CIO ve společnosti TPP Global Services.
Stejně jako další technologičtí lídři ale ani on nepopírá, že umělá inteligence je technologie se značným potenciálem. Umělá inteligence je však podle něj náročná na materiální i personální zdroje – vyžaduje mimo jiné rozsáhlé soubory učebních dat a týmy datových vědců, kteří ji budou spravovat. Implementace umělé inteligence je časově náročná a složitá záležitost a fakticky se stále jedná o porovnávání vzorců.
Manažeři IT však musí nejen správně nastavit očekávání ohledně skutečné umělé inteligence, ale také bojovat proti marketingovým tvrzením dodavatelů softwaru, kteří termínem AI označují kdejaké algoritmy ve svých technologiích.
„Setkáváme se s tlakem zvenčí, kdy kolegové z ostatních oddělení říkají: ‚Měli bychom zavést to a to řešení. Má umělou inteligenci, takže musí být opravdu dobré. A vy jim musíte vysvětlit, že to pravděpodobně není skutečná umělá inteligence,“ říká Nerney a dodává, že termín „umělá inteligence“ se stal spíše reklamním sloganem.
Hamit souhlasí: „Umělá inteligence je často zneužívána ke zveličování schopností aplikací a technologií s cílem podpořit jejich prodej.“
6. Platformy pro spolupráci
Kvůli omezení osobního kontaktu v souvislosti s pandemií firmy přešly na práci na dálku a i dnes mnohé umožňují zaměstnancům pracovat odkudkoli. Pro tento účel zavedly řadu nástrojů pro spolupráci, které pomáhají pracovníkům plnit jejich pracovní úkoly.
Eric Johnson, výkonný viceprezident a CIO společnosti Momentive, však nemá dojem, že by tyto technologie měly všechny očekávané přínosy.
„Byli jsme zaplaveni všemi možnými nástroji pro spolupráci,“ říká s tím, že některé z nich byly zavedeny ještě před vypuknutím pandemie covid, ale mnoho dalších bylo implementováno až v posledních letech na podporu práce na dálku a hybridních modelů práce.
„Jsou nesmírně slibné, ale myslím si, že je lidé začali přeceňovat v souvislosti s prací na dálku a hybridním pracovním prostředím. Celý záměr nástrojů pro spolupráci je pomoci zaměstnancům pracovat efektivněji, více se zapojit do týmové práce, odvádět kvalitnější práci, ale jakmile pokryjete všechny možné případy použití, začne to být téměř kontraproduktivní, protože musíte nakonec přeskakovat mezi 12 různými nástroji, abyste vůbec mohli pracovat.“
A dodává: „Nevím, jestli je kolem těchto technologií nafouklá bublina, ale rozhodně je to něco, co sice vypadá nesmírně atraktivně, ale nesplňuje očekávání.“
To ani není překvapivé vzhledem k rychlosti, s jakou se v posledních letech zaváděly. Podle průzkumu Digital Worker Experience Survey společnosti Gartner téměř 80 % pracovníků roce 2021 užívalo k práci nástroje pro spolupráci oproti přibližně 50 % v roce 2019, což představuje 44% nárůst. Vzrostla také míra užívání nástrojů pro ukládání a sdílení a komunikačních nástrojů pro zasílání okamžitých zpráv, a to o 74 %, respektive 80 %.
Podobně jako v případě ostatních výše zmiňovaných technologií Johnson očekává, že trh s nástroji pro spolupráci dozraje, takže budou přinášet lepší zkušenosti a celkové výsledky.
„Máme mnoho separátních řešení a služeb. Některé z nich pro své týmy předplatili manažeři obchodních jednotek online pomocí kreditní karty, některé způsobovaly konflikty s jinými produkty, některé prakticky nelze integrovat s dalšími systémy, takže vznikl komplikovaný soubor nástrojů, ve kterém se zaměstnanci těžko orientovali,“ říká.
Johnson očekává, že trh se bude konsolidovat, přičemž větší podnikové platformy pohltí některé z nejlepších nabídek a naopak některé z nejlepších platforem se budou rozrůstat a rozvíjet a nabídnou jediný ucelenější softwarový produkt pro bezproblémovou spolupráci.
Teprve potom podle něj tyto systémy začnou naplňovat oprávněná očekávání – a na seznamu přeceňovaných technologií je vystřídají jiné.
CIO Business World si můžete objednat i jako klasický časopis (v tištěné i v digitální podobně) Věnujeme se nejnovějším technologiím a efektivnímu řízení podnikové informatiky. Přinášíme nové ekonomické trendy a analýzy a zejména praktické informace z oblasti podnikového IT se zaměřením na obchodní a podnikatelské přínosy informačních technologií. Nabízíme možná řešení problémů spojených s podnikovým IT v období omezených rozpočtů. Naší cílovou skupinou je vyšší management ze všech odvětví ekonomiky.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU