Není tedy divu, že se na straně nejen podnikových zákazníků, kteří si cenili kontinuity a tradice, začal tvořit odpor. To, proti čemu protestovali, však nebyly Windows 10 jako takové – už od počátku byl tenhle systém všeobecně dobře přijat – ale spíše měnící se pravidla obsluhování a údržby ze strany Microsoftu. Tam, kde byly výrazně kritizovány některé prvky – například „vysávání“ dat v rámci desítek – se kritika netýkala samotného OS jako OS, ale spíše realizaci těchto pravidel Microsoftem.
Že to je fakt, může být potvrzeno tím, že se podíváme na nejvýraznější změny, které Microsoft provedl u Windows 10 od jejich vydání v polovině roku 2015. Tyto změny se totiž týkaly pravidel obsluhy (servicing policies), nikoliv operačního systému samotného.
Z tohoto důvodu Computerworld vsází na to, že Windows 7 budou dlouho vnímány jako vrcholný podnikový (a nejen podnikový) OS, a bude na ně vzpomínáno – ať už právem či nikoliv – s větší nostalgií než v případě, že by byly v roce 2015 nahrazeny řekněme Windows 9.
(Kde jsou v téhle rovnici Windows 8? Upřímně, nejdou vidět. Tenhle systém byl totiž minimálně pro korporátní zákazníky asi ještě větší propadák než Windows Vista.)
Takhle to už ale samozřejmě fungovalo dřív. Vždyť systém Windows je proslulý tím, že se u něj střídají dobré a špatné edice. Windows XP byly dobré, Windows Vista ne; Windows 7 byly dobré, Windows 8 ne. Zde však Microsoft posílil pozici Windows 7 nikoliv tím, že by jako jejich nástupce vytvořil nějakou podřadnou edici, ale tím že tomuto nástupci neustále mění pravidla.
Microsoft si uvědomuje, co způsobil. To je jasné z modifikací, které provedl u Windows 10, jako je prodloužení životního cyklu podpory nebo snížení počtu skutečných feature upgradů; model tohoto operačního systému tak přiblížil modelu… Windows 7.
Zdroj: Computerworld.com