Jednou z hlavních charakteristik technologie SD-WAN je schopnost řídit několik typů připojení – od MPLS přes vysokorychlostní pevnou linku po LTE.
Stačí nakoupit levnou komerční internetovou konektivitu, spojit třeba dvě taková připojení a vytvořit z nich jedinou agregovanou linku, která je výkonnější, než by byla samostatná připojení. Venkovské lokality tak získávají dostatečně kapacitní připojení i pro VoIP nebo zpracování karetních transakcí.
O SD-WAN můžeme uvažovat jako o mladším sourozenci softwarově definovaných sítí (SDN). Jsou to příbuzné, softwarově definované technologie, avšak zatímco SDN je určená pro interní datová centra v podnikovém ústředí, SD-WAN aplikuje podobné softwarově definované koncepty a separaci řídicí roviny od datové na sítě WAN.
„SDN je architektura, kdežto SD-WAN je technologie, kterou si můžete koupit,“ vysvětluje analytik společnosti Gartner Andrew Lerner, který vývoj na trhu
SD-WAN sleduje.
Softwarově definovaná WAN má řadu výhod také pro správce sítě, kterému stačí jediné ovládací rozhraní, odkud může provádět nastavení, změny konfigurace a řešit případné problémy. Dříve změna konfigurace sítě na pobočce vyžadovala ruční nastavení, obvykle technikem na místě. Pokud se podnik například rozhodl zavést telekonferenční řešení, bylo nutné pro tento účel vyhradit určitou šířku pásma, případně dokoupit přenosovou kapacitu, naprogramovat a nainstalovat přímo na jednotlivých pobočkách.
„Se SD-WAN ovládáme celou WAN a můžeme jednoduše měnit konfiguraci,“ říká manažer technických projektů společnosti Redmond Aaron Gabrielson. „Výkon sítě na jednotlivých pobočkách mohu řídit centrálně v grafickém uživatelském rozhraní. Výhodou je, že můžeme nakupovat levnou kapacitu a zároveň mít stabilní a spolehlivé připojení.“
Technologie, které tvoří SD-WAN, nejsou z většiny nové, ale jsou novým způsobem propojené. Poskytovatelé internetového připojení nabízejí různé agregační technologie a rádi poskytnou v jedné lokalitě více linek, takže to samo o sobě není novinka. Totéž platí o centrálním řízení WAN. Ale jejich kombinace plus schopnost SD-WAN dynamicky sdílet kapacitu mezi různými body připojení představuje nový způsob využití těchto komponent. „Jako celek nabízí podstatně větší užitek než jednotlivě.“
WAN, jak jsme ji dosud znali
Mnoho podniků má na pobočkách komplexní infrastrukturu složenou z routerů, řadičů WAN, optimalizátorů WAN, firewallů a dalších prvků. Celé řešení je drahé na pořízení a složité na správu.
„SD-WAN prakticky ‚vykostila‘ tradiční pobočkové routery,“ říká Lerner. „Ve většině případů postačuje pouze malá podmnožina původních funkcionalit. Dodavatelé SD-WAN vezmou čtyři nebo pět nejdůležitějších funkcí – volbu trasy, řízení podle výše nákladů. Je to jako inteligentní auto oproti SUV.“
Implementace SD-WAN ve společnosti Redmond spočívá v instalaci jediného zařízení na každé pobočce, skrze něž protéká veškerý datový provoz. Řešení SD-WAN se dodávají buď jako software, který lze provozovat na komoditní infrastruktuře, nebo jako kombinace hardwaru a softwaru.
Lerner odhaduje, že SD-WAN může být až dvaapůlkrát levnější než tradiční architektura WAN. Největší úspory představuje možnost využít komoditní routery a nižší náklady na obsluhu, menší jsou i nároky na údržbu a podporu.
Pro mnoho firem je SD-WAN atraktivní varianta právě kvůli nižším nákladům, snadné implementaci a centrální správě. Podle Lernera SD-WAN nejčastěji zavádějí maloobchody a finanční instituce s mnoha pobočkami.
Pokud je ale SD-WAN tak skvělá volba, proč není rozšířenější? Řada firem řídí své sítě WAN a LAN pomocí proprietárních zařízení, která mívají dlouhý cyklus obnovy.
Kromě toho mívají síťaři obvykle averzi vůči zásadním změnám, dodává Lerner. Když nastane čas obměny hardwaru, budou firmy zvažovat přechod na SD-WAN, což ale může trvat několik let.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU