Do pozice ředitele Microsoft Česká republika jste nastoupil z oblasti OEM na regionální úrovni, byla to startovní výhoda, například v souvislosti se změnou obchodního modelu, tedy přechodu od klasických licencí k hostovaným aplikačním službám?
Já bych to označil spíše za výhodu, protože vždy, když chcete zavádět nějaké změny, lze zkušenosti z jiných trhů – zejména z poboček stejné velikosti – efektivně využít. Zkušenosti z OEM oblasti jsou, myslím, též výhodou, protože jsem díky nim mohl nahlédnout do kuchyně naší i našich partnerů, a získat tak přehled o zařízeních a technologiích, které na trh teprve přicházejí či přijdou za rok či rok a půl. Myslím, že i proto se mohu cítit optimističtěji a lépe odhadnout oblasti, v nichž v příštím roce či dvou posílíme.
Když se podíváme na změny v obchodních modelech v oblasti softwaru a IT infrastruktury, k nimž již dnes dochází, co z těch dnešních přežije podle vás ve středně- či dlouhodobém horizontu?
Myslím, že přežije většina. My rozhodně neplánujeme nějakou oblast produktového či licenčního portfolia ukončit a nahradit ji jinou, novou – myslím, že dva klíčové modely, tedy licencování produktů a služeb lokálně u zákazníka a služby visící někde v cloudu, se budou spíše doplňovat. Momentálně proto realizujeme pilotní programy na trzích různé velikosti, jejichž cílem je zjistit, jak tyto dva světy nejlépe propojit k plné spokojenosti zákazníků i partnerů. Je pravda, že někteří partneři mají obavy z toho, že novým modelem bude nahrazen dosavadní byznys – klíčové proto je zachovat kontinuitu, tedy nabrat po cestě do „mraku“ nové zákazníky a zároveň ztratit co nejméně partnerů. Nicméně je jasné, že partnerům, kteří nebudou ochotni měnit svůj byznys model, objemy zakázek v budoucnu neporostou, a pokud porostou, tak zřejmě ne se stejnou dynamikou.
Obecně tedy můžeme očekávat, že přímo vámi budou poskytovány služby ve standardních či základních verzích, zatímco speciálně upravené verze pro jednotlivé vertikály budou doménou vašich partnerů.
To je optimální způsob, jak by vše mělo do budoucna fungovat. Dnes je zatím těžké odhadnout, které vertikály či typy služeb se budou rozvíjet nejrychleji, nicméně nyní se nejčastěji hovoří o otázkách bezpečnosti, zálohování a ukládání dat – tedy službách špičkových datových center, kde jsou vstupní investice pro jednotlivé zákazníky příliš vysoké, a jejich pronájem je tak z hlediska kapitálové náročnosti velmi atraktivní. Další oblastí, která patrně bude nastupovat rychleji, je CRM on-line, mimo jiné i proto, že CRM na našem trhu prozatím není tak rozvinutou oblastí jako jinde ve světě.
Jak moc je podle vás připraven náš trh na přijetí hostovaných řešení? Obávají se například zákazníci bezpečnostních rizik, nebo čekají na první úspěšné piloty?
Liší se to případ od případu. Téma je to rozhodně velmi živé napříč všemi zákaznickými segmenty, a pokud jsem mohl mluvit s partnery a se zákazníky, většina se mu věnuje. Jsou segmenty a zákazníci, kteří víceméně jen čekají na konkrétní nabídky – počty zákazníků jsou řádově v desítkách a uživatelů v tisících, přičemž každý týden zaznamenáváme velmi zdravý nárůst. Prvotní odezva na nabídku je tedy velmi pozitivní. Pokud jde o faktory, které ovlivňují rychlost přechodu, jedná se především o nedávné investice do nějakého řešení klasického typu na straně zákazníka – v takových případech je pochopitelně méně aktuální přidávat k nedávno nasazenému řešení ihned hostované komponenty.
Naopak zákazníci, kteří poslední dva či tři roky neinvestovali, se mohou díky nasazení cloudových řešení posunout kupředu výrazně rychleji. Na druhou stranu je třeba klientům i partnerům otevřeně říkat, že možnosti případných úprav řešení na míru jsou v případě cloudu menší. Zákazník pak má na výběr, zda si za určitou cenu nechá řešení ohnout buď vlastním IT nebo dodavatelem tak, jak mu to vyhovuje, nebo akceptuje do značné míry obecné řešení, ale bude ho stát polovinu nebo třetinu. Variantou je i vývoj vlastních hostovaných aplikací ve Windows Azure. Myslím, že současná ekonomická situace, kdy zákazníci korunu obrátí mnohokrát, než ji investují, do značné míry nahraje urychlení onoho překlopení IT do režimu hostovaných služeb.
A co ony další důvody, jako jsou bezpečnost, jistota dostupnosti či míry garantování služeb a pokrytí rizik jejich nedostupnosti či náhrady výpadku – tedy nad rámec vracení poplatků za službu?
Obavou, kterou slýchám často mezi zákazníky ze segmentu státní správy a bankovnictví, je bezpečnost vlastních dat. Není to nic unikátního pro Českou republiku, a mimo jiné i proto jsme záhy přišli s nabídkou Azure Appliance, tedy řešení pro interní či privátní cloud umístěný u zákazníka. Co se legislativy týče, ta samozřejmě může omezovat některé klienty zákazem uložení dat mimo jeho zemi. To není častý problém u nás, ale hodněkrát jsem se s tím setkal v zemích, jako jsou Rusko, Kazachstán, Arménie či Ázerbajdžán, kde naprosto nepřichází v úvahu, že by data státní správy mohla být umístěna v zahraničí. V tomto směru je náš trh tedy mírně napřed.
Otázka obav z dostupnosti zatím příliš nezaznívá. Partneři i zákazníci pochopitelně sledují, jak spolehlivě fungují služby tam, kde je již využívají, my sami se učíme, jak upravit předprodejní i poprodejní technickou podporu, a u zákazníků, kteří si nakupují velký počet „židlí“ (řádově tisíce), se snažíme uzavírat SLA včetně nadstandardní technické podpory. Nebudu tvrdit, že vše je stoprocentně doladěno, my i naši partneři se, ostatně jako při zavádění každé novinky, učíme některé věci za pochodu. Naší výhodou je v tomto směru velikost trhu – jsme díky tomu sice až ve druhé vlně, na druhou stranu se ale můžeme poučit ze zkušeností na velkých zahraničních trzích, jako je Německo či Velká Británie, a zajistit tak našim zákazníkům takřka bezbolestný přechod.
Co příležitosti či vize komerčního modelu cloudu na koncovém trhu? Vidíte v tomto segmentu nějaké příležitosti právě pro telekomunikační operátory?
Operátor dosáhne velmi dobře do segmentu SOHO, tedy do malých firem a domácích kanceláří, a dokáže tak ideálně zacílit nabídky například na hostovanou produktivitu, jako je například Microsoft Office 365. Je dokonce možné, že velikost trhu hostované produktivity a komunikace bude, vyjádřeno v penězích, výrazně větší než ono dříve zmíněné CRM. Navíc věříme, že přechod na tento model by mohl do budoucna dále omezit softwarové pirátství.
Před časem se hodně spekulovalo o světlé budoucnosti hostovaných virtuálních desktopů a trhu kompletních desktopů poskytovaných formou služby – zejména Gartner měl v tomto směru velmi smělé odhady. Nicméně dnes je často zmiňována jako faktor brzdící rozvoj této oblasti právě vaše licenční politika v oblasti operačních systémů. Jak rychle bude podle vás tato oblast růst?
Rozhodně nechceme být nijak rigidní, v prvním kroku bychom ale rádi k současnému licenčnímu modelu přidali cloud komponentu. Určitě nechceme házet klacky pod nohy iniciativám v této oblasti, myslíme si ale, že doba ještě nenazrála, a počítáme s tím spíše výhledově – tedy řádově v letech a nikoliv měsících, mimo jiné i proto, že na globálním trhu v současné době nevidíme dostatečné množství firem, které by o podobný model měly již nyní zájem.
Chceme se proto více věnovat právě hostování produktivity, což může vést mimo jiné k uvolnění kapacit IT od rutinní údržby a podpory infrastruktury, a jeho výraznějšímu zaměření na poskytování služeb s přidanou hodnotou a výrazným dopadem na obchodní výsledky podniku, jako je například business intelligence. Občas se setkáváme s obavou IT, kterou lze pregnantně vyjádřit slovy „čím více se toho přesune na hosting, tím méně nás tady bude potřeba“. Celý model by měl spíše fungovat tak, aby bylo IT využíváno efektivněji, nikoliv primárně jen pro rutinní podporu, záplatování a upgrady.
Který z vašich produktů vás v poslední době nejvíce nadchl? A nemusí to být zrovna z oblasti firemních řešení, co třeba Kinect?
Upřímně jsem nadále nadšen z Windows 7. A nejen jako bývalý člověk z oblasti OEM či obchodník, ale i jako správce domácí sítě, kde musím pravidelně řešit různé drobné změny. Radost mi dělají pochopitelně nejen jejich dobrá funkčnost a stabilita, ale také prodejní výsledky a spokojenost zákazníků. Kinect mi dělá radost coby otci teenagerů, protože vím, že to byl úspěšný dárek loňských Vánoc. A zároveň se s ním pobaví celá rodina bez nutnosti cokoliv dlouze vysvětlovat nebo číst složitý manuál. Potěšily mne a hodně věřím i Windows Phone 7, které by nás měly vrátit do hry ve světě chytrých telefonů, nicméně měl bych větší radost, kdyby to vše bylo přede dvěma lety, kdyby byla dříve lokalizovaná verze a byl kompletní ekosystém včetně obchodu s aplikacemi – to vše ale rychle doháníme.
Velmi si cením, že zmiňujete i nedostatky či zaspání, kde je podle vás u Microsoftu další prostor ke zlepšení?
Máme řadu špičkových a moderních produktů – ať už se jedná o podnikovou sféru nebo spotřební segment, udělalo by mi ale také radost, kdybychom zlepšili marketing a dokázali skupiny produktů sdružit do řešení. Například kdybychom neprodávali zvlášť Kinect, chytré telefony, media center systémy a streamování médií přes Xbox, ale spíše vše dokázali trochu lépe nabídnout. To je ale příležitost, které se můžeme ujmout lokálně – nemusíme čekat na manuál z Redmondu, můžeme si pomoci sami.
Roman Cabálek
— Generální ředitel Microsoft Česká republika
— Do pozice generálního ředitele byl jmenován 1. srpna 2010. Od roku 1999 pracoval v Microsoftu v obchodní divizi OEM v České republice. Poté od roku 2002 působil ve vedení divize OEM pro střední a východní Evropu a v roce 2008 se stal jejím generálním ředitelem.
— Ve volném čase se věnuje především svým čtyřem dětem. Mezi jeho koníčky patří rekreační tenis a basketbal.