Za neoficiální počátek skutečného rozruchu okolo RFID je považován rok 2003, kdy Wal-Mart, největší obchodní řetězec na světě, představil svůj záměr využívat RFID čipy pro značení části sortimentu, v důsledku čehož začal aplikaci této technologie požadovat od svých dodavatelů.
Oproti čárovým kódům, které i dnes zůstávají nejpoužívanějším způsobem pro označení zboží, RFID čipy nemusí být „vidět“, aby byly při průchodu určitým terminálem zaznamenány, přičemž bezdrátová technologie monitorující jimi označené zásoby poskytuje detailní obrázek o současném stavu zboží na skladu. Vizionářským experimentem s RFID se Wal-Martu úspěšně podařilo rozbouřit vody v podnikatelském sektoru. Pro dodavatele obchodního řetězce to byla ale drahá a namáhavá dřina, jelikož mnoho z nich před rokem 2003 nemělo ani ponětí, co zkratka RFID znamená.
Vedle boomu v oblasti maloobchodu, který nastartoval právě Wal-Mart, se řada firem z jiných odvětví rozhodla využít RFID technologie pro nízkonákladový způsob sledování drahého vybavení datových center, firemních počítačů nebo jiných zařízení, aby tak zabránily případným krádežím. Velký úspěch s vlastními RFID programy měli i výrobci spotřebního zboží, jako je například americký gigant Kimberly-Clark.
RFID ve fázi reklamního vystřízlivění
V jaké fázi se ale RFID nachází nyní? Podle zprávy z roku 2009 o úrovni rozšíření nových technologií renomované výzkumné agentury Gartner je RFID technologie momentálně ve fázi „reklamního vystřízlivění“, a pokud vše půjde dobře, dalším stupněm bude „na hraně osvícení“. Gartner však také odhaduje, že se plného rozšíření RFID do podniků v dalších pěti až deseti letech nedočkáme.
Technologie RFID bezpochyby v novém tisíciletí zaznamenala nejeden úspěch jak na poli klasického spotřebního zboží, tak i v oblasti business-to-business. Společnosti si totiž začaly postupně uvědomovat její specifické požadavky a zároveň také zjišťovat, jaké typy podnikatelských problémů může RFID vyřešit a které procesy výrazně zefektivnit.
Listopadová zpráva ABI Research uvádí, že přestože musí trh s RFID překonat ještě řadu překážek (a globální ekonomická recese tomu příliš nepomáhá), tři „světlé oblasti“ RFID nastartují celosvětový růst využití technologie v následujících pěti letech. Mezi tyto tři oblasti popsané ve zmíněné zprávě o stavu trhu patří: módní oblečení, které pohání především snaha britské firmy Marks & Spencer a americké Apparel používat RFID čipy ve svém zboží; pasivní štítky určené pro nízkonákladovou lokalizaci a inventuru cenného IT vybavení; a aktivní RFID štítky využívané pro okamžitou lokalizaci téměř čehokoli ve zdravotnictví, letectví, obraně, dopravě a různých obchodních službách.
„Všechny tři zmíněné oblasti využití RFID aplikací a technologií vykazují silný růst a dnes představují 9,3 procenta celého trhu RFID s celkovými příjmy přes půl miliardy dolarů,“ poznamenal Michael Liard z ABI Research. „Očekáváme, že tento trend bude pokračovat i v roce 2010 a letech následujících. Oblečení, asset management a aktivní RFID budou vykazovat tempo ročního růstu dosahujícího 12,7 procent až do roku 2014, což předčí růst celého RFID trhu.“
Budoucnost RFID závisí na spolupráci výrobců
Podle expertů z oblasti řízení pohybu zboží a jiných pozorovatelů tohoto odvětví potřebuje RFID v nové dekádě především to, aby se jednotliví prodejci vzájemně podělili o své zkušenosti a techniky a v některých případech své úsilí a aktivity úplně sjednotili.
„Tento trh je momentálně ve fázi zoufalé potřeby sjednocení,“ píše viceprezident AMR Reseacher Dennis Gaughan ve zprávě o vývoji trhu s RFID technologiemi v roce 2009. „Nějaký velký prodejce by měl vstoupit do tohoto podnikání a ukázat světu seznam klíčových technologií a jejich využitelnost. Jelikož ale většina firem, které kdy do RFID investovaly, jsou stále teprve ve fázi pilotního provozu, neexistuje zde žádný dobrý příklad někoho, kdo by na RFID výrazně vydělal, a tedy žádný důvod pro velké prodejce, aby do RFID investovali.“
Šanci na větší úspěch v blízké budoucnosti dává technologii RFID změna jejího vnímání ze strany firem. „Téma debat se odklonilo od soustředění na samotnou technologii k praktickým úvahám o tom, jak může vyřešit některé specifické problémy v různých odvětvích,“ uvedl Gaughan. „Nyní se soustředí na vyřešení problémů s doplňováním zboží v maloobchodech či lepší znalost o aktuálním stavu a pohybu hardwaru v IT či přímo u výrobců. RFID prostupuje opravdu všechny vrstvy technologického trhu, zasahuje totiž do hardwaru, softwaru i mezi poskytovatele aplikací.“
RFID se konečně začíná rozjíždět – čipy dostávají servery a laptopy
Přes obrovskou roli Wal-Martu na světových trzích se mu nepodařilo rozjet označení svého zboží RFID čipy zdaleka tak rychle, jak původně plánoval. Jeho dodavatelé totiž nedokážou dodržet stanovená časová ultimáta, především kvůli nemalým nákladům a častým pochybnostem managementu o návratnosti investice do RFID.
Do RFID štafety se naštěstí v poslední době zapojila i řada společností z jiných oborů, které nehodlají novou identifikační technologii použít k označení veškerého zboží. Místo toho chtějí RFID štítky připevnit na své cenné vybavení, jako jsou například firemní notebooky, a sledovat jejich pohyb. RFID čipy se tak pomalu přesouvají z role nástroje pro sledování pohybu balíku toaletního papíru na skladě směrem k dohledu nad výrobky, jejichž hodnota je natolik vysoká, aby mělo smysl je rádiovým identifikačním štítkem označit.
Slibnou budoucnost využití RFID technologie v IT odděleních firem předpovídají i nedávné průzkumy a analýzy. Jednu z nich provedla společnost ABI Research, která na základě informací z téměř dvou stovek velkých mezinárodních firem zjistila, že zájem o aplikace využívající RFID technologií roste nejen v oblasti sledování stavu zásob, ale především při určování polohy cenného IT vybavení. „Organizace všeho druhu stále častěji využívají RFID systémů pro vylepšení nástrojů sledování předmětů, zařízení, zboží i materiálů uvnitř jejich prostor, ať už jde o rozlehlé kampusy či velké firemní budovy,“ uvádí ve zprávě ABI Research.
„De facto každé odvětví, ve kterém je potřeba sbírat data či monitorovat pohyb objektů, je potenciálním odbytištěm pro RFID aplikace,“ vysvětluje širokou variabilitu použití identifikační technologie Michael Liard, šéf ABI Research.
„IT infrastruktura tvoří klíčovou část každého moderního podniku a manažeři IT oddělení si tak musí být jisti, že jejich vybavení je dokumentováno a zároveň bezpečně sledováno,“ potvrzuje význam RFID hlavní analytik ABI Research Jonathan Collins a dodává: „Toto prostředí vyhovuje RFID technologii, protože se zde díky velké koncentraci cenných zařízení v omezené oblasti výrazně snižují náklady a zvyšuje efektivita rozmístění RFID čipů.“
Přestože Collins přiznává, že momentálně využití RFID pro sledování IT vybavení představuje jen zlomek procenta celosvětového trhu identifikování zboží pomocí RFID, během pěti let by tento podíl měl vzrůst na více než deset procent.
Nárůst významu RFID v IT odděleních jasně prokazují i poslední průzkumy firmy Odin Technologies, která je prodejcem RFID zařízení a aplikací pro jejich ovládání. Podle zprávy společnosti se v poslední době prudce zvýšilo použití pasivních RFID štítků pro označení cenného IT vybavení. Důvod tohoto rozvoje odhaluje studie Odin Technologies, která uvádí, že průměrný čas na inventuru řady 40 serverů trvá pomocí RFID dvanáct vteřin. Například při využití RFID pro evidenci IT výbavy ukryté v klasické velké skříni se časové náklady personálu snižují pětinásobně oproti manuálnímu způsobu evidence (pokud navíc počítáme s bezchybným ručním zápisem dat).
Zakladatel Odin Technologies Patrick Sweeney k výsledkům studie dodává, že za boomem v RFID stojí bezpochyby také nedávná záplava inovací pasivních čipů.
RFID zajistí i to, aby pošta chodila včas
Světová poštovní unie (SPU), která koordinuje mezinárodní poštovní služby, spustila nový projekt, který má za úkol sledovat rychlost, s jakou jsou dopravovány mezinárodní zásilky. Testovací fáze programu započala již na konci loňského léta v 21 zemích světa. Unie očekává, že v roce 2012 by již uvedená sledovací technologie mohla být používána ve stovce zemí.
Oproti nadnárodním soukromým zásilkovým službám typu FedEx není běžná mezinárodní poštovní zásilka vyřizována jedinou společností. Zákazníci si koupí známku v jedné zemi, aby mohli odeslat dopis do jiného státu. Zásilka tak projde přes poštovní úřad nejméně dvou různých organizací. SPU pro tento proces určuje pravidla, jak dlouho by vyřízení zásilky mělo trvat a jakým způsobem si jednotlivé poštovní organizace rozdělí příjem z poplatku za známku.
Přestože se může zdát, že investování pošt do RFID systémů kvůli starostem pár vzdálených kamarádů o rychlost doručení jejich dopisů je zbytečné, Světová poštovní unie dokazuje svými statistikami opak. Již nyní je každý balík označen čárovým kódem, který se načte na každé překladové stanici, aby se co nejlépe vědělo, kde zásilka je a zvýšila se tak pravděpodobnost jejího vyhledání v případě ztráty. U klasických dopisů tento systém však nefunguje, každý den jich přitom překročí hranice na patnáct milionů.
Doposud SPU monitorovala rychlost dodávek dopisů pomocí speciálních testovacích listovních zásilek. Nezávislý analytik vždy odeslal a přijal dopis a nestranně zaznamenal dobu doručení. Během přechodu dopisu přes hranice a různé poštovní úřady tak však vždy činili sami úředníci a mohli časy uvedené při přijetí a odeslání dopisu falšovat, což znemožňovalo férově určit, kolik která pošta dostane z poplatku zákazníka s ohledem na kvalitu poskytnuté služby.
Při použití RFID štítků uvnitř dopisů podvádění ale nebude možné, jelikož čtečky na poštovních stanicích budou automaticky zaznamenávat průchod takového dopisu. Z velké části se tak eliminuje možnost falšování záznamů o příjmu a odeslání dopisu a bude jasné, která poštovní organizace si zaslouží více peněz za odvedené služby. Jedna z nejnovějších technologií tak pomůže vylepšit jednu z nejstarších služeb na světě.
Systémy RFID sice již používají pošty v některých vyspělých zemích, avšak za „poloaktivní“ identifikační štítky platí okolo dvaceti amerických dolarů (v přepočtu 380 korun) za kus. Tento nákladový problém by mohl vyřešit nový celosvětový RFID standard Gen2, který umožňuje umístit pasivní rádiové čipy za výrazně nižší cenu. Každý RFID štítek splňující normy nastavené standardem Gen2 by měl vyjít zhruba na šest korun, což SPU považuje za snesitelnou cenu pro všech 191 členských zemí unie (při rozjetí velkovýroby by náklad na jeden štítek mohl klesnout až na jednu korunu). Rozsah testování kvality poštovních služeb by se tak mohl výrazně rozšířit na desítky tisíc testovacích dopisů pohybujících se celým poštovním systémem v jedné chvíli.
Další výhodou standardu Gen2 je jeho potenciální rozšíření na všechny možné typy zásilek v mnoha zemích, pokud budou poštovní úřady vybaveny snímači Gen2. „Ještě před třemi lety by se něco takového nemohlo stát,“ říká s nadšením Ashley Stephenson, šéf společnosti Reva Systems, která pro SPU celý projekt zajišťuje po technické stránce.
Velikost RFID snímače je stejná, jako jsou dosavadní přijímací brány na poštovní zásilky, kterými prochází i odchází veškerá pošta. Štítky uvnitř testovacích lístků jsou pak přibližně stejně velké jako kreditní karta. Tento pasivní čip navíc nepotřebuje žádný vlastní zdroj energie, jakmile se totiž dostane do dosahu vln z RFID snímače, čip se nabije dostatečně na to, aby vyslal zpět signál a dal tak o sobě vědět.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU