RFID a tekutina ze všech nejdražší, aneb čipy pro 5.000 G

Siemens chystá řešení, které má zajistit nepřetržitou kontrolu zásob krve (větší foto), a to ve všech fázích zpracování. Je to opravdu zapotřebí, protože krev bývá ohrožena řadou faktorů od nedostatečné teploty, která je navíc během procesu dosti proměnlivá, až po prostou záměnu. Navrhovaný systém využívající čipy na rádiové frekvenci by měl riziko jejího poškození či dokonce nutnost zničit ji, výrazně snížit.

V praxi by systém Siemensu měl napomoci především vyrovnat neustále se rozevírající nůžky mezi zvyšující se spotřebou krve a zmenšujícím se dárcovstvím. Například u nás bylo – podle Českého červeného kříže – v roce 2005 registrováno celkem 374.012 dárců krve, z toho však jen 28 374 dárců nových. Není divu, že vzhledem k tomu, že počet lidí ochotných darovat krev trvale klesá, musí transfuzní technici zajistit, aby se získaná krev co nejlépe využila a dostala tak k co největšímu počtu pacientů.

Náročné zpracování

Darovaná krev se hned po odběru zpracovává na standardní krevní produkty, včetně koncentrátů tvořených červenými krvinkami (erytrocyty), krevními destičkami nebo plazmou. Během jednotlivých fází procesu – darování, zpracování, testování, distribuce, skladování a transfúze – však musí být udržovány velice odlišné teplotní profily. Není proto divu, že často je problémem nedostatečné hlídání teploty – v některých případech dokonce vůbec žádná kontrola – a darovaná krev tak musí být zničena.

Systém na kterém Siemens se svými partnery pracuje, by měl zajistit ucelený monitoring darované krve. Kromě její identifikace, jejímž základem jsou čipy RFID fungující na rádiové frekvenci, což v budoucnu zvýší i bezpečnost transfuzí a prakticky vyloučí možnost záměny, je systém také vybaven teplotním čidlem, které umožňuje nepřetržité monitorování celého chladicího procesu.

Krevní destičky mohou být například skladovány osm dní při teplotě 20 °C, zatímco červené krvinky lze použít v průběhu čtyř až sedmi týdnů, je-li udržována teplota 4 °C. Krevní plazmu lze dokonce zmrazit a po povinné, minimálně šestiměsíční karanténě ji lze používat dosti dlouhou dobu. Řešení však naráží na řadu překážek…

Čipy pro 5.000 G

RFID (Radio Frequency Identification) je plochý čip o velikosti nálepky (viz foto -- větší obrázek) z něhož jde získat zapsaná data bezkontaktní metodou prostřednictvím RF. Tato technologie je používána například pro přepravu zboží, kdy jsou do nich zapsány veškeré informace o produktu (např. obsah a původ). Když se pak bezkontaktně přečtou, veškeré údaje se objeví na displeji čtečky ne nepodobné té pro čárový kód.

U běžného zboží není implementace RFID problém. Zde však musí být – včetně teplotních čidel – čipy připevněny přímo ke krevním vakům, aby bylo možné snímat teplotu krve ve všech fázích zpracování. A to je podstatně náročnější, protože RFID tagy musí vydržet hodně extrémní podmínky například při sterilizaci a pasterizaci či vystavení odstředivé síle až 5.000 G v centrifuze. Je zřejmé, že ne každý je vhodný.

RFID čipy Siemensu vyhověly všem požadovaným testům i když na závěrečné vyhodnocení celý projekt ještě čeká. Pokud vše dobře dopadne, měl by být nový systém připraven k použití už příštím roce.

A kde řešení vzniká?

Připravují ho již několik let specialisté Siemensu v Norimberku ve spolupráci se svými kolegy z vídeňské pobočky IT Solutions and Services a na bázi prostého RFID pracuje už v nemocnici v Saarbrückenu.

Nový systém obohacený o teplotní čidla pak vyvíjí Siemens ve spolupráci se Schweizer Electronic, Krevní bankou Univerzitní nemocnice ve Štýrském Hradci (rakouský Graz) a výrobcem krevních vaků, společností MacoPharma.


Výběr z dalších článků na toto téma na IDG on-line Media:

• „V motolské nemocnici se nasazuje RFID“ – Business World

• O tom co, je to RFID, píšeme na PC Worldu zde.

• O tématu virů na RFID píšeme na Computerworldu.