Vyvážené a nevyvážené
Jednotlivé oblasti hodnotí sami uživatelé z dané organizace, jde tedy o autoevaluaci. Pohybují se na čtyřbodové škále – špatná, spíše špatná, spíše dobrá, dobrá úroveň. Poněkud vágnějšího charakteru ohodnocení jsou si autoři metody vědomi, ale pro orientační posouzení a vzhledem k jejich zkušenostem s alternativními – byť i přesnějšími – termíny ji považují za dostatečnou. HOS používá pro posouzení úrovně deset kontrolních otázek pro každou z oblastí.
Výstup metody poukazuje v nejvyšší a nejobecnější podobě na vyváženost nebo nevyváženost informačního systému. Za vyvážený je považován systém, jehož oblasti mají stejné hodnocení, případně se nejvýše tři odlišují od ostatních v rozsahu jednoho hodnoticího bodu. V tomto případě lze předpokládat, že provozované řešení má optimální poměr účinnosti, tj. přínosů a nákladů.
Na opačném konci hodnocení se nacházejí nevyvážené a velmi nevyvážené systémy. Ty nesplňují předchozí požadavek na minimální odchylku v hodnocení a lze u nich předpokládat nízkou efektivnost. Některé jejich články jsou výrazně slabší než ostatní.
Spíše dobré systémy
Celkovou úroveň informačního systému určuje hodnocení jeho nejslabšího článku. Jde o nejhůře hodnocenou součást, která negativně ovlivňuje celek. Organizace mohou porovnat zjištěnou realitu s tzv. doporučeným stavem.
V případě, kdy je informační systém pro organizaci nezbytně nutný, mělo by hodnocení jeho celkové úrovně a současně i doporučený stav mít hodnotu „dobrý“. Pro méně významná řešení provozovaná v organizace lze za uspokojivý výsledek považovat i hodnocení „spíše dobrý“. To však indikuje jisté známky nesouladu mezi přínosy a náklady. Horší evaluace úrovně informačního systému představuje buď velký problém a nezvládnutí obecných implementačních otázek, nebo by si podnik měl ujasnit, zdali dané řešení vůbec má provozovat.
Ukázkový výstup metody HOS
Zdroj: ZEFIS, 2014
Autoři metody HOS provozují portál ZEFIS, s jehož pomocí lze provést rychlou a jednoduchou autoevaluaci informačního systému. Nástroj se hodí především pro menší organizace. V letech 2010 až 2013 hodnocení absolvovalo 425 podniků. Průměrná úroveň jejich informačních systémů se pohybuje na hodnotě „spíše dobrý“. Z celkového vzorku mělo 172 organizací vyvážený informační systém, 174 nevyvážený a 79 velmi nevyvážený.
Čtěte také:
→ Rentgen pro informační systémy
→ Jedno z důležitých rozcestí na cestě k úspěšnému projektu
Běžnou komplikací u dohody o rozsahu projektu je, že k ní často dochází v situaci, kdy má klient jen velmi mlhavou představu o tom, co potřebuje a chce.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU