Ředitelé v rozvinutých zemích se bojí recese

Poprvé od roku 2003 klesla důvěra generálních ředitelů v úspěch podnikání. Za největší hrozbu pro další růst považují recesi. To jsou výsledky 11. ročníku Celosvětového průzkumu názorů generálních ředitelů vypracovaného PricewaterhouseCoopers.

Pokles hospodářského růstu je jediné riziko, jehož význam oproti loňsku vzrostl, všechny ostatní loňské hrozby – včetně dodávek energie, globálního oteplování a terorismu – jsou považovány za méně důležité. Respondenti se dále obávají nadměrné regulace a nedostatku talentovaných pracovníků.

Oproti předchozímu roku klesl počet generálních ředitelů, kteří jsou „velmi optimističtí“ ohledně růstu zisků jejich společností, a to o dva procentní body na 50 %. Je to nicméně pořád téměř dvakrát vyšší počet než v roce 2003. Výsledky studie dnes společnost PricewaterhouseCoopers zveřejnila na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.

Nejvíce klesl optimismus v Severní Americe – jen 35 % respondentů (oproti loňským 53 %) věří, že jejich zisky určitě vzrostou. Důvěra západoevropských generálních ředitelů klesla o osm procentních bodů na 44 %. Naopak optimismus respondentů z rozvíjejících se trhů v Asii, Tichomoří, Latinské Americe a střední a východní Evropě vzrostl na zhruba 55 %. Nejoptimističtější jsou Čína a Indie, kde je 73 %, resp. 90 % generálních ředitelů přesvědčeno, že v příštím roce určitě dosáhnou růstu zisků.

Poprvé od zahájení studie před 11 lety považují respondenti za největší riziko pro růst jejich podniků možnou recesi. Dosud seznamu rizik vždy vévodila nadměrná regulace. Také další rizika z minulých let – hrozba terorismu a pandemií – považuje dnes za významná jen menšina (31 %, resp. 28 %) respondentů.

„Je zde obrovský rozdíl mezi postojem respondentů v různých regionech světa, způsobený zejména krizí hypotečního trhu a zpomalením růstu v západních zemích,“ upozornil Samuel A. DiPiazza, celosvětový generální ředitel PricewaterhouseCoopers. „Generální ředitelé v USA a v západní Evropě se velmi obávají toho, že se dnešní zpomalení růstu ekonomiky změní v recesi. Naopak rozvíjející se země jsou velmi optimistické, protože už nejméně deset let nezažily nic jiného než rychlý růst.“

Další klíčové výsledky studie:

Nadměrná regulace vzbuzuje méně obav než dříve
Nadměrná regulace (jako třeba zákon Sarbanes-Oxley) opustila po letech první místo na seznamu rizik (byť zůstala v první trojce). Obává se jí 59 % respondentů oproti loňským 73 %. Podle generálních ředitelů by se vlády měly ve svém reformním úsilí zaměřit především na trh práce, daňový systém a vzdělávání. Jen 5 % respondentů si myslí, že je třeba reformovat pravidla pro fungování finančních trhů a vstup na burzu. Více než polovina naopak volá po sblížení daňových a právních režimů jednotlivých zemí.

Klíčem ke krátkodobému růstu jsou domácí trhy a nové produkty
Obavy z globálního hospodářského poklesu způsobily, že generální ředitelé omezili své plány na expanzi do zahraničí. V příštím roce se spíše než na fúze a akvizice v zahraničí chtějí zaměřit na lepší penetraci trhů, na nichž již působí, a na vývoj nových produktů. Podobně jako loni upřednostňují financování růstu vlastními zdroji před využitím úvěrů či investic soukromého kapitálu.

Pokračuje boj o talenty
Boj o talenty je nadále jednou z největších obav generálních ředitelů. Více než dvě třetiny respondentů – a celých 85 % v Severní Americe – uvedly, že řešení personálních záležitostí považují za svou nejdůležitější činnost. Nejvíce obav z nedostatku kvalifikovaných pracovníků měli asijští a tichomořští respondenti, a to přesto, že v těchto zemích žije většina lidí v produktivním věku. Tito generální ředitelé jsou také nejvíc přesvědčeni, že musí změnit způsoby rozvoje talentovaných pracovníků.

Z hlediska náboru je nejnáročnější najít a získat pracovníky, kteří mají odborné i obchodní dovednosti, mají pracovní zkušenosti ze zahraničí a umí vést lidi. Za nejdůležitější z těchto kritérií považují respondenti zkušenost s prací v zahraničí.

„Zajištění dostatečného počtu talentovaných pracovníků stále patří mezi hlavní problémy vedoucích pracovníků na celém světě,“ uvedl Sam DiPiazza. „Bez ohledu na to, co se zrovna děje na trhu, považují respondenti získání lidí s obchodními, odbornými i řídícími schopnostmi za nezbytnou podmínku pro dosažení úspěchu.“

Celosvětový počet fúzí a akvizic v roce 2008 zřejmě vzroste
Téměř čtvrtina respondentů uvedla, že v uplynulém roce provedli alespoň jednu fúzi či akvizici v zahraničí a 31 % to má v úmyslu v příštím roce. Nejvíc transakcí hodlají uskutečnit západoevropské společnosti, zejména v Asii, západní a východní Evropě a Severní Americe.

Největší zájem o fúze a akvizice je ale v Asii a Tichomoří, kde vládne i největší optimismus ohledně růstu zisků. Zdejší společnosti jsou také stále častěji kupujícími, nejen kupovanými jako dříve. Asijští generální ředitelé hodlají expandovat jak doma, tak v zahraničí.

V rámci 11. ročníku celosvětového průzkumu generálních ředitelů provedla společnost PricewaterhouseCoopers od srpna do prosince 2007 celkem 1 150 rozhovorů s generálními řediteli z 50 zemí. Většina z nich byla provedena telefonicky, v Japonsku korespondenční formou, v Číně a Keni osobně. Průzkum řídilo oddělení pro mezinárodní průzkumy PricewaterhouseCoopers ze Severního Irska za pomoci týmů projektových manažerů a globálního výboru složeného z partnerů PricewaterhouseCoopers.

Celkem 454 rozhovorů bylo provedeno v západní Evropě (Rakousko, Belgie, Kypr, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie), 277 v Asii a Tichomoří (Austrálie, Čína, Hong Kong, Indie, Indonésie, Japonsko, Korea, Malajsie,Singapur, Thajsko, Taiwan, Vietnam), 136 v Latinské Americe (Argentina, Bolívie, Brazílie, Čile, Kolumbie, Ekvádor, Paraguay, Peru, Uruguay, Venezuela), 130 v Severní Americe (USA a Kanada), 86 ve střední a východní Evropě (Česko, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Rusko, Ukrajina) a 37 v Saúdské Arábii, Jihoafrické republice a Keni.