Přechod na průmysl 4.0 je více než jen otázkou technologií. Změna se promítne jak do korporátních strategií, tak i do národní ekonomiky a politiky zaměstnanosti. Studie společnosti Roland Berger nazvaná „Kvantifikace dopadů přechodu na průmysl 4.0“ ukazuje, jak by tyto efekty mohly vypadat. Klíčem je pohled na návratnost investovaného kapitálu (ROCE) ve výrobním sektoru.
„Průmysl 4.0 by rozhodně neměl být zaměňován s automatizací. Zlepšení výrobních procesů automatizací vyžaduje zvýšení kapitálových vstupů,“ říká Thomas Rinn, partner společnosti Roland Berger a vedoucí globálního kompetenčního centra Engineered Products and High Tech, a dodává: „Naopak průmysl 4.0, tedy čtvrtá průmyslová revoluce, umožňuje efektivní využití kapitálu.“
Inspirace z Německa
V Německu je digitalizace produkce jednou z priorit politické agendy. I díky stabilní podpoře průmyslu 4.0 je Německo jedinou zemí na světě, ve které ukazatel ROCE v posledních 15 letech narostl. Beze změny rychlosti obratu aktiv se ROCE navýšila ze 12 % v roce 2000 na více než 30 % v roce 2014.
Z ankety Svazu průmyslu a dopravy ČR a Elektrotechnické asociace ČR vyplynulo, že Česká republika si jako země se silnou průmyslovou tradicí a vysokým podílem průmyslové výroby plánuje udržet svoji pozici a „neprospat“ příchod čtvrté průmyslové revoluce. Firmy vidí v jejím příchodu zpravidla příležitosti pro své podnikání – především zvýšení produktivity práce.
Většina zároveň očekává podporu ze strany státu – např. daňovou podporu vývojových a inovačních aktivit, digitální komunikaci státní správy nebo finančně nenáročné zpřístupnění výsledků vědecko-výzkumných aktivit.
V loňském roce představila Česká republika vlastní iniciativu v oblasti průmyslu 4.0, v současnosti se dokončuje akční plán pro její implementaci. Achillovou patou českého prostředí však zůstává nedostatek kvalifikované pracovní síly. Firmy se shodují na potřebě podpory duálního vzdělávání a jasné vize vzdělávacího systému obecně.
Jak s přechodem bojují ve světě?
Francouzské průmyslové podniky roky bojovaly se stárnoucí strojní základnou, ztrátou pracovních příležitostí a poklesem ziskovosti. Digitalizace produkce umožní francouzskému průmyslovému sektoru návrat k růstu a přinese zpět výrobní postupy, které byly dříve kvůli nižším nákladům přemístěny do zahraničí. Vzniknou nové pracovní příležitosti a z průmyslových podniků se opět stane zajímavé pracovní prostředí.
Americké společnosti již před lety přemístily své výrobní prostředky většinou do zemí s nízkými náklady, jako jsou Mexiko nebo Čína. V důsledku toho ztratila Amerika mezi roky 2000 a 2014 více než pět milionů pracovních míst. Současná vláda by ráda tento trend zvrátila a stala se konkurenceschopnější.
Japonský průmysl zažil mezi roky 2010 a 2014 propad zisků o 80 % a zánik dvou milionů pracovních míst. Síla jenu, která stáhla vývoz dolů, ještě zhoršila pokles průmyslové aktivity. Japonská vláda nyní následuje německý vzor a zaměřuje se na průmysl 4.0 s cílem znovu nastartovat průmyslový sektor a pracovní příležitosti v zemi.
V Číně je nutná změna paradigmatu, pokud má její průmyslový sektor zůstat globálně konkurenceschopný. Klesající poptávka po levných produktech společně s rostoucími platy a náklady na energie je scénář, který čínské průmyslové podniky nemohou přežít. Vláda proto zahájila iniciativu Chytrá výroba 2025, jejímž cílem je tento proud zvrátit a prosadit se se zbožím vysoké kvality pro náročnější zákazníky.