Většina síťových technologií narazila na své fyzikální limity nebo se jim velmi přiblížila z hlediska množství dat, která lze přenést jedním kanálem. Zvyšování rychlosti je stále komplikovanější, ale prezident Bellových laboratoří společnosti Alcatel-Lucent Marcus Weldon je přesvědčen, že stále existuje prostor pro výrazné zlepšení.
Bellovy laboratoře vyvinuly mimo jiné prototyp rozhraní pro příjem a vysílání signálu pro mobilní sítě páté generace (5G), který je efektivnější než současné 4G – základnové stanice nemusí s připojenými zařízeními tolik komunikovat, což se pozitivně projeví na výdrži baterie a možnosti připojení většího počtu zařízení. Prospěch z toho budou mít nejen uživatelé chytrých telefonů, ale významně to přispěje i k rozvoji internetu věcí. Nástup 5G se ale projeví i v ostatních částech sítí operátorů, které budou muset se zrychlením držet krok.
Měděné dráty pravděpodobně nejsou tím, co si člověk vybaví, hovoří-li se o sítích budoucnosti. Ale podle Weldona budou stále hrát svoji úlohu vedle optických vláken. Například nová technologie G.fast zvyšuje rychlost datových přenosů po telefonním vedení na stovky megabitů za sekundu. Dosahuje toho rozšířením pásma a pokročilými opatřeními na potlačení interferencí. Bellovým laboratořím se podařilo G.fast posunout ještě dále a dosáhnout rychlosti až 10 Gbit/s, zatím však pouze na vzdálenost asi 30 metrů.
I když mědi zdaleka ještě neodzvonilo, optická vlákna budou hrát prim. Bellovy laboratoře pracují na technologiích, které využívají vlákna s více jádry, z nichž každé může přenášet až 1 Tbit/s. Stejně jako jádra procesoru zároveň zpracovávají různé úlohy, každým jádrem vlákna lze posílat jiný datový proud. Avšak s rostoucím počtem jader ve vlákně sílí také interference, které je nutné eliminovat. Přijít na způsob, jak toho dosáhnout a ještě k tomu ekonomicky, bude nejspíš obtížné.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU