Jestliže je s ní zacházeno špatně (má příliš volná pravidla a komplikovaný právnický žargon), může vést k roustoucím pocitům izolace. Podívejme se, jak mohou středně velké společnosti vytěžit z BYOD to pozitivní.
Společnosti, zejména ty středně velké, čelí při přechodu na BYOD velké změně v celkovém fungování. Není to jen o tom jednoduše umožnit zaměstnancům, ať si do práce klidně nosí své vlastní smartphony, tablety a notebooky.
„Jestliže chcete co nejvíce využít přínos BYOD, budete se muset vyrovnat s určitými problémy,“ říká Alison Rugeová, expertka ve skupině Collaboration Technology (technologie spolupráce) společnosti Cisco. „Budete muset přistoupit k některým vnitřním změnám, aby slabé stránky BYOD nepřekonaly ty pozitivní.“
Tým Rugeové provedl hloubkové rozhovory s „bílými límečky“ v 19 středně velkých společnostech – tedy takových, které mají 150 – 1 500 zaměstnanců – a zjistil, že politika BYOD v těchto společnostech zapustila kořeny. Proč ne? BYOD dokáže rychle posilnit menší pracovní skupiny Smartphony a tablety vlastněné zaměstnanci mohou vést k úsporám nákladů pro společnosti s omezenými zdroji, které podrobně zkoumají každý řádek rozpočtu.
Problém však je, že středně velké společnosti často slepě implementují BYOD, přičemž předtím nezváží její vliv na pracovní sílu. Zde existují tři následující nástrahy:
-
BYOD může tlačit na středně velké firmy, aby se přesunuly do cloudu – což není vůbec jednoduché pro společnosti s malým IT oddělením, jehož starostí je správan serverů a notebooků.
-
Středně velké společnosti často implementují rychlé a jednoduché právní podmínky BYOD, které odcizují pracovníky, protože jsou napsány tak, že z nich má prospěch pouze společnost.
-
BYOD může vést ke „kočovným“ pracovníkům, kteří se cítí izolováni od kolegů.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU