Proč se e-knihy neprodávají

Asi před třemi lety, když byl v ČR představen první iPaq (tehdy ještě pod značkou Compaqu), jsem se domníval, že věk elektronických knih konečně nastal. Kapesní počítač byl vybaven sympaticky působící aplikací Microsoft Reader, displej nezrnil a nebodal do očí, písmenka byla hezky vykreslena a čitelná díky tehdy nové technologii ClearType - zkrátka, poprvé jsem měl dojem, že z tohoto zařízení by se četlo skutečně příjemně i v posteli. Ohled na čtenářovy oči však k úspěchu elektronických knih jak se zdá nestačil.

Situace s prodejem elektronických knih je dnes opravdu vážná. Na Barnes & Noble se jejich obrat nejen nemohl ani zdaleka rovnat obratu knih tištěných, ale byl dokonce překonán i knihami namluvenými. To je zvlášť tristní - osobně pokládám zážitek z textu, který mi čte někdo jiný, za nesrovnatelně slabší než vlastní četbu.
Vinu za špatné prodeje elektronických knih bychom mohli svalovat na pirátství. Jak chcete prodávat nějaký obsah, pokud bude vzápětí kopírován zdarma a objeví se na internetu či ve výměnných sítích (takže, s trochou nadsázky řečeno, prodáte od každého díla jedinou kopii)? Samozřejmě existují technické způsoby ochrany, ty však omezují legální uživatele, navíc je samozřejmě možné ochranu různě prolomit. Pokud byl Dmitrij Skljarov ve svém sporu s firmou Adobe chápán málem jako hrdina a mučedník a veřejné mínění stálo jasně na jeho straně, těžko na poli e-books nějak podnikat - minimálně ne způsobem "prodeje za licenci", který jakž takž funguje na poli softwaru.

Znamená to snad, že se e-knihy uzdraví, až elektronický obsah projde podobným vývojem jako software? Například až vlivem žalob a právních postihů poklesne míra pirátství? Myslím, že nikoliv. V první řadě totiž o legalitu softwaru dbají spíše firmy než jednotlivci. E-knihy jsou ale (podobně jako se stejnými problémy se potýkající digitální hudba) komoditou určenou pro konečné uživatele-čtenáře.
Mám však i závažnější důvod ke skepsi. Hlavním problémem prodejců elektronických knih totiž podle mého názoru není pirátství. Vězí v konkurenci textů, které jsou dostupné zcela zdarma, protože autorská práva již vypršela. To je přece jen rozdíl oproti knihám tištěným: Představte si, že byste přišli do knihkupectví, kde by jeho polovina byla plná knih zcela zadarmo, zatímco ve druhé části by čekaly tituly placené. Kdo by potom nakupoval, pokud by kvalita obou skupin byla srovnatelná?
Další problémem je vyřešená skladnost elektronických knih. Z internetu jde poměrně rychle "nasosat" tolik textů, že má člověk co číst do konce života. Jak chcete takto zásobenému člověku něco prodávat?

Existují i další překážky. Osobně se musím přiznat, že ač bibliofil, nezacházím často s knihami způsobem hodným následování. Když usnu, rozečtené mi padají k zemi, šlapu po nich, v tašce se mi otvírají, mačkají listy, otírají obálky. Přitom mohu poškodit (nikoliv však znefunkčnit) knihu v ceně řádově 200 Kč. Naproti tomu kapesní počítač je nejen dražší, ale i podstatně choulostivější. Nechci riskovat rozbití, polití kávou, během přesunů v dopravních prostředcích zase ztrátu nebo krádež. Jinak řečeno, pokud už patříte k uživatelům kapesních počítačů, můžete na nich číst knihy a pravděpodobně to i činíte. E-books ale dnes nejsou onou aplikací, která by člověka přiměla si PDA opatřit. Zřejmě má smysl tímto způsobem louskat denní tisk nebo zápisy z pracovní porady, ale tam, kde je čtení skutečnou radostí, zatím PDA nekonkuruje.

Jaké jsou naděje pro budoucnost elektronických knih? Podle mého názoru snad nabídky nějak bundlované - například pokud se zavážete ke koupi 10 elektronických knih určitého vydavatelství (nebo jejich skupiny) ročně, dostanete k tomu PDA zdarma.
Samozřejmě je možné zkusit e-books financovat podobně jako značnou část internetového obsahu, tedy ze sponzorství a reklamy. Narážíme ale na starý problém: Jak se vyrovnat s konkurencí, která je bez reklam?
Speciálně v ČR je snad možný i následující scénář. Knihy na našem malém trhu budou vycházet ve stále menších nákladech, budou stále dražší, méně se jich proto prodá a příště bude náklad ještě nižší. Tento bludný kruh by mohl způsobit, že řada knih se v tištěné podobě prostě vůbec vydávat nebude. A elektronická verze pak spatří světlo světa až ve chvíli, kdy si ji dopředu objedná a zaplatí dostatečný počet zájemců. Někdo pak texty nejspíš nabídne k volnému kopírování, ale co se dá dělat. Pokud o něco opravdu stojíme, nezbude nám asi něž platit - i s vědomím, že vlažnější (či trpělivější) zájemce získá následně text zadarmo.

Tento komentář původně vyšel v Computerworldu 40/2003.