O uplatnění světla ve výpočetní technice se vědci snaží již dlouho, avšak výzkumníkům ze tří amerických univerzit – University of Colorado-Boulder, Massachusetts Institute of Technology a University of California – se nyní podařilo ověřit praktičtěji využitelný koncept. Jako první na světě vytvořili čip založený na optickém přenosu informací, který má zároveň zabudované tradiční elektronické obvody, takže by teoreticky mohl fungovat s dalšími standardními elektronickými součástkami a bylo by možné jej využití ve stávajících výrobních procesech.
Velkou výhodou optických procesorů je vyšší rychlost přenosu dat na daném prostoru. Nový čip dosahuje hustoty 300 gigabitů za sekundu na čtvereční milimetr, tedy 10- 50krát více než u tradičních elektronických mikroprocesorů. Fotonické procesory rovněž slibují vyšší energetickou efektivitu, protože dokáží přenášet data na větší vzdálenost bez zvýšení spotřeby.
Nový laboratorní procesor není příliš výkonný, protože má pouze dvě výpočetní jádra. Výzkumníci však doufají, že by mohl nalézt uplatnění v síťových zařízeních a vést k celkovému zrychlení výpočetních systémů. Založili proto dva start-upy, jejichž cílem je pomoci novou technologii zkomercionalizovat.
Přílišné nadšení by ale bylo poněkud předčasné – stejně jako u mnoha jiných univerzitních výzkumných projektů je časový rámec uvedení skutečných produktů na trh přinejmenším nejasný. Kapacita dnešních procesorů je jedním z mnoha rychlostních omezení dnešních výpočetních systémů. Zkušenost zároveň ukazuje, že u převratných laboratorních objevů v oblasti informačních technologií je vždy namístě jistá skepse. Zdá se však, že využitím fotoniky tam, kde je dnešní elektronika slabinou, nalezli výzkumníci cestu k rychlejším datovým přenosům s nižší spotřebou.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU