Potíže s backsourcingem

Když David Rosario dostal koncem roku 2002 oficiální vyrozumění, že jeho práce bude outsourcována IBM, nijak ho to nepřekvapilo.
U společnosti JPMorgan Chase, kde od roku 2001 pracoval jako síťový inženýr, už několik měsíců kolovaly fámy, že společnost „odepíše“ valnou část IT a přenechá zajišťování těchto služeb nějaké externí firmě.
To se také stalo. Smlouva mezi bankou JPMorgan a IBM v hodnotě 5 miliard dolarů byla svého času ohlašována jako největší případ outsourcingu v dosavadních dějinách a v mainstreamovém i oborovém tisku se jí proto dostávalo značné publicity jakožto vlaštovce předznamenávající budoucí vývoj. Sama společnost JPMorgan tuto transakci nadutě označovala za průlomové partnerství, které sníží náklady, zvýší míru inovací a prospěje i jejím IT pracovníkům.

Rosario a ostatní zaměstnanci ale brzy zjistili, že u IBM budou muset znovu absolvovat pohovory a znovu se ucházet o svá místa. V průběhu těchto řízení bylo Rosariovi řečeno, že svoji práci má v dohledné budoucnosti u IBM jistou. Jiní takové štěstí neměli. Bylo jim dáno na srozuměnou, že existence jejich míst je otázkou roku nebo dvou let. Někteří proto raději odešli hned.

Rosario zůstal. Jeho pocit bezpečí však neměl dlouhého trvání. Sledoval, jak IBM snižuje platy většiny konzultantů, kteří pracovali pro banku, a pak mnohé z nich propouští. A při dobře známém sklonu IBM zadávat práci do zahraničí uvažoval, kdy bude řada na něm.
Než k tomu ale mohlo dojít, banka JPMorgan v červenci 2004 fúzovala s chicagskou Bank One, která sama několik let předtím naopak zrušila již existující dohodu o outsourcingu s IBM a AT&T. O dva a půl měsíce později zfúzovaná společnost oznámila, že svůj tolik vychvalovaný projekt s IBM končí a hodlá provést „backsourcing“ svých informačních technologií, stručně řečeno vrátit se k firemním IT.

Ani teď si ale Rosario nebyl jistý, jak dlouho si svoji nově získanou pozici u JPMorgan dokáže udržet. Věděl, že Bank One má zaměstnance, kteří vykonávají stejnou práci jako on. A jak se dalo čekat, krátce poté, co začal znovu pracovat pro JPMorgan, našel svoji funkci na seznamu 12 míst, která měla být v jeho odboru zrušena. Naštěstí měl dostatečnou intuici a již si tou dobou zajistil práci v jiné části firmy jako IT architekt. Celý ten zmatek se na něm ale přece jen podepsal. „Ztratil jsem důvěru ve vedení už dávno předtím,“ říká. „Teď nevěřím ničemu, co říkají nebo dělají. Vím, že jsou schopní cokoliv překroutit, jenom aby si zaměstnance udrželi právě po tu dobu, po kterou je potřebují.“

Rosario je jen jedním z tisíců zaměstnanců postižených rozhodnutím JPMorgan o outsourcingu a spolupráci s IBM a následným tahem s převedením IT zpět do firmy. A není zdaleka jediný, kdo tím vším prošel. V rozhovorech s řadou současných i bývalých zaměstnanců jsme si opakovaně vyslechli historky o upadající pracovní morálce a snížování produktivity za posledních několik let.

Více v časopise Business World 12/2005.