Hlavní komponentou trhu PC je dílčí trh notebooků – sedm počítačů z deseti jsou právě notebooky; většina z nich je určena pro domácnosti. Stolní počítače se dodávají naopak hlavně do firem a veřejného sektoru. S tím, jak spotřebitelé upřednostňují notebooky, klesl počet nově dodaných stolních počítačů pro domácnosti na úroveň, na které se nacházel naposledy před třinácti lety.
Českému trhu počítačů v posledním roce kralovala společnost HP, která dokonce dosáhla v ČR svého historicky dosud nejvyššího tržního podílu. Další příčky patřily společnostem Lenovo (jejíž výsledky zahrnují i značku Fujitsu získanou akvizicí) a Dell. Logo HP dominovalo také na obou dílčích trzích počítačů – jak na trhu notebooků, tak na trhu desktopů.
Které faktory ovlivňovaly trh počítačů?
Jedním z klíčových témat je od druhého pololetí roku 2018 globální nedostatek procesorů z dílny společnosti Intel – zejména řad Celeron a Pentium, což jsou cenově dostupné procesory. Výrobci, kteří byli například ve veřejné sféře již smluvně vázáni, že dodají počítače s příslušnými cenově dostupnými konfiguracemi, museli čelit složité situaci. Dopad pocítili kromě nadnárodních výrobců i další entity, například distributoři samostatných procesorů. Zatímco někteří distributoři hlásili postupné zlepšení situace, globální nedostatek bude určitě determinovat i situaci v roce 2019, a to i přes to, že část výrobních kapacit bude výrobce postupně přesouvat z prioritních procesorů určených pro servery, kde nedostatek nehrozí.
Další velkou proměnnou je makroekonomický výhled. Ostatně trh počítačů je podmnožinou ekonomiky jako celku. I mezi místními zástupci nadnárodních dodavatelů PC se objevily obavy, zda se oslabování růstu německé ekonomiky, patrné od začátku roku 2018, nepromítne do českého hospodářství, a to třeba skrze automobilový průmysl a exporty. A vskutku, český „index nákupních manažerů ve výrobě“, který je předstihovým ukazatelem, celý rok 2018 klesal, a to až na hodnoty, které se objevily naposledy koncem globální finanční krize. Ostatní indikátory však jsou na dlouhodobém normálu – ať už jde o předstihový indikátor „podnikatelské důvěry“, který reflektuje očekávání, nebo statistiky reálné „průmyslové produkce“, „nových objednávek“, nemluvě o tom, že nezaměstnanost – byť jde o ukazatel opožděný – systematicky poklesla na hodnoty nevídané dvacet let.
Situaci bych si tedy dovolil označit spíše jako žádoucí návrat z přehřáté ekonomiky směrem ke kýženému normálu v podobě mírného růstu. Horší může být výhled slovenské ekonomiky, kde sice přetrvává vysoká spotřebitelská důvěra, avšak značného poklesu doznaly meziročně celkové maloobchodní tržby – což se projevilo také na nedávných poklesech v segmentu spotřebitelských notebooků v prvním čtvrtletí roku 2019.
Tak jako na jiných trzích i na trhu spotřebitelské elektroniky se projevuje obchodní válka mezi USA a Čínou. V roce 2018 přechodně postihla společnost ZTE. V roce 2019, s odvoláním na „bezpečnostní důvody“, zasáhla společnost Huawei, která bude mít omezený přístup k některým komponentám. Huawei do ČR dodává i notebooky, je v zemi známá spotřebitelskému segmentu zatím spíše díky svým telefonům a tabletům.
Na cenu má vliv mj. směnný kurz v součinu s danou dolarovou cenou importů. Od dubna 2017, kdy ČNB ukončila svůj kurzový závazek (při kterém pomocí intervencí uměle oslabovala korunu), posilovala koruna vůči americkému dolaru. Nejsilnější byla v prvním čtvrtletí 2018 a od té doby setrvale oslabuje. V současnosti jsou tak dovážené počítače s ohledem na směnný kurz pro českého uživatele sice relativně dostupnější než v letech intervence ČNB, vývoj je však oproti roku 2018 nepříznivý.
Svou roli bude i nadále sehrávat další přechod z Windows 7, jejichž podpora byla prodloužena do ledna roku 2020. I ty společnosti, které otálely, měly již čas otestovat kompatibilitu svých interních IS a nic nebrání přechodu na Windows 10.
Výrobci postupně inovují svá výrobková portfolia a uživatelům nabízejí místo tradičních notebooků přechod na ultratenké notebooky.
Nezanedbatelnou roli na trhu počítačů sehrál oživený zájem o počítače určené na počítačové hry. Zatímco herní počítače tlačí průměrnou cenu počítačů nahoru, nepřehlédnutelné byly také počítače z opačného cenového spektra – ty s cenovkou výrazně pod deset tisíc korun, vybavené např. vnitřní úložnou kapacitou 32 GB.
Na trhu notebooků získávaly pozornost i některé značky s lokální působností.
Po delším výpadku se znova objevila „mimotržní“ komponenta v podobě Evropských strukturálních fondů (ESF), která umožnila financování některých projektů.
Na podzim roku 2018 se konaly mj. volby do obecních zastupitelstev. Období okolo voleb a výměna garnitury ovlivňují velké tendry, a tedy i trh počítačů.
Vliv iniciativy společnosti Microsoft, Windows 10 S, byl spíše okrajový. Windows 10 v režimu S kladou důraz na zabezpečení a v souvislosti s tím umožňují používat jen aplikace z Microsoft Storu a pro procházení stránek vyžadují Microsoft Edge. Uplatnění může být vhodné například pro školy.
Někteří výrobci po delší přestávce opět zařadili mezi své prodejní kanály pro některé notebooky i telekomunikační operátory.
Neočekáváme, že by uživatelé signifikantní mírou chtěli přestupovat na Chrome OS (Chromebooky). Mezi česká specifika patří, že uživatelé využívají v hojné míře např. e-mail tuzemských poskytovatelů – provázaný ekosystém společnosti Google je tedy neoslovuje ani navzdory některým svým výhodám, nemluvě o tom, že zejména starší generace mají averzi k tomu, aby jejich data byla uložena v cloudu. Chromebooky jsou na českém trhu zcela okrajovým jevem.
Linux se svými mnoha distribucemi, jako Ubuntu nebo Mint, běží jen na pár procentech českých počítačů.
Trh tiskáren a multifunkcí
Přes silný ekonomický rozmach v roce 2018 vykázal český trh tiskáren a multifunkcí meziročně pouze mírný růst v objemu prodaného zboží. Celkový vývoj výrazně ovlivnily klesající prodeje nejlevnějších inkoustových zařízení určených především pro domácí spotřebitele. Trh však narostl v hodnotě. Ustanovení nové vlády ve druhém pololetí a následná personální stabilizace ve státním sektoru vedly k vypsání a realizaci řady tendrů. Prodejci také zaznamenali silnou poptávku ze strany firemních zákazníků.
Počet vytištěných stran, obdobně jako prodeje inkoustových a laserových kazet, byly ovlivněny narůstajícím využitím inkoustových zařízení pro kancelářský tisk a postupným přechodem firem a veřejnoprávních subjektů na elektronické procesy. Zatímco počet vytištěných stran na laserových zařízeních v roce 2018 meziročně klesl 2% tempem, strany vytištěné na inkoustových tiskárnách a multifunkcích zaznamenaly téměř 10% nárůst. Převahu v kancelářském tisku měla však nadále laserová technologie, jejímž prostřednictvím vzniklo přes 90 % vytištěných stran.
Autoři
Petr Švagrovský, program manager, Systems & Infrastructure Solutions, IDC CEMA
Zuzana Babická, senior research analyst, IDC CEMA
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU