Nejnovější vydání pravidelné studie PricewaterhouseCoopers poukazuje na potřebu spolupráce soukromého a státního sektoru v oblasti regulačních opatření, podniky chtějí její zmírnění pro zvýšení své konkurenceschopnosti.
Generální ředitelé považují za největší hrozbu pro svůj další růst hospodářský pokles ve většině vyspělých ekonomik světa. V souvislosti s tím volají po zmírnění regulačních opatření, aby se tak jejich podniky mohly i nadále soustředit na to, kvůli čemu existují – tedy na výrobu a prodej zboží a služeb zákazníkům.
Vedoucí představitelé podnikatelské sféry chápou, že v dnešní provázané globální ekonomice budou vždy existovat určitá regulační omezení. Jde nicméně o to zaručit, aby tato omezení vždy přinášela jasné výhody. To jsou hlavní závěry nejnovější celosvětové studie PricewaterhouseCoopers „Regulovat a spolupracovat: státní sektor a generální ředitelé“, která doplňuje průzkum názorů generálních ředitelů z ledna letošního roku.
Studie, vypracovaná na základě detailních rozhovorů s vedoucími představiteli státního sektoru, zjistila zdánlivý paradox: soukromé společnosti chtějí, aby vlády dělaly více i méně.
Podniky požadují, aby se státní instituce více zasazovaly o zmírňování skutečných globálních rizik, jako jsou klimatické změny, a o zajištění rovných podmínek pro podnikání. Na druhé straně však chtějí, aby vlády zmírnily omezení, která přímo zasahují do jejich podnikání.
Generální ředitelé si stále více uvědomují svou klíčovou roli ve spolupráci se státní sférou při hledání řešení globálních problémů a ve snaze o konstruktivní účast na regulačním procesu.
Jiří Halouzka, partner v oddělení Poradenství PricewaterhouseCoopers Česká republika, zodpovědný za poskytování služeb veřejnému sektoru, uvedl:
„Soukromý sektor se vždy nestaví k regulaci negativně, zvláště pokud pomáhá vytvářet rovná pravidla hospodářské soutěže a umožňuje tak všem společnostem volně soupeřit, dále se rozvíjet a zlepšovat. Jinými slovy by soukromé společnosti i státní instituce měly zajistit, aby jakákoli omezení byla vyvážena konkrétními výhodami.“
Podle studie si více než polovina oslovených generálních ředitelů myslí, že vlády by měly podporovat sbližování globálních pravidel zdanění a dalších regulačních opatření. Tento postoj se však v různých zemích světa liší – v Itálii, Brazílii, Německu či v Indii s ním souhlasí více než 75 % oslovených generálních ředitelů, zatímco ve Velké Británii je to pouze čtvrtina.
Zhruba 40 % dotázaných generálních ředitelů též uvedlo, že jejich vláda by měla více udělat pro zlepšení situace v oblasti pracovního práva a daňových zákonů.
Karel Půbal, senior manažer v oddělení Poradenství PricewaterhouseCoopers Česká republika, ze skupiny poskytující služby veřejnému sektoru, uvedl:
„Některé státní instituce v ČR si uvědomují nebezpečí nadměrné regulace a aktivně se zamýšlejí nad správností a funkčností vlastních pravidel a struktur. Jako příklad bych uvedl naši analýzu současného stavu fungování Ústředního daňového a finančního ředitelství a územních finančních orgánů a doporučení kroků pro modernizaci a zefektivnění daňové správy.“
Jak oslovení generální ředitelé hodnotí své vlastní vlády s ohledem na snahu o snižování regulační zátěže a o vytvoření prostředí vhodného pro podnikání? Pouze v Indii a Číně se generální ředitelé domnívají, že jejich vlády vytvářejí příznivé podnikatelské prostředí a současně snižují regulační zátěž. Generální ředitelé působící ve Francii mají za to, že jejich vláda vytváří příznivé podmínky pro podnikání, avšak nesnižuje regulační zátěž. Na druhou stranu Japonsko bylo označeno za zemi, ve které se vláda snaží o snižování regulatorní zátěže, nevytváří ovšem příznivé podnikatelské prostředí.
Jiří Halouzka k tomu dodal:
„To, co generální ředitelé chtějí především, jsou pevná regulační pravidla, se kterými mohou do budoucnosti počítat. Společnosti preferují dlouhodobě stabilní pravidla, podle kterých mohou uskutečňovat svá podnikatelská rozhodnutí. Daleko více než vlastní regulace jim vadí neustále se měnící pravidla.“
Poznámky:
Průzkum „Regulovat a spolupracovat: státní sektor a generální ředitelé na celém světě“ zjišťoval názory generálních ředitelů i na další aktuální otázky, jako jsou vzájemná spolupráce vlád, spolupráce vlád a soukromého sektoru, problémy spojené s klimatickými změnami či budoucnost tzv. PPP projektů (společné projekty veřejného a soukromého sektoru).
Průzkum byl proveden na základě pětačtyřicetiminutových rozhovorů s vybranými představiteli veřejného sektoru na nadnárodní, celostátní a regionální úrovni. Výsledky tohoto průzkumu byly publikovány jako součást studie „Celosvětový průzkum názorů generálních ředitelů“, která byla uskutečněna mezi 1150 respondenty z 50 zemí světa v průběhu září až listopadu loňského roku.