Podnikový architekt

„Kořeny podnikové architektury spočívají v touze disponovat něčím, co prospěje celému podniku, nejen jednotlivým oddělením či projektům,“ vysvětluje viceprezident IT služeb a podnikový architekt společnosti Campbell Soup Company Andy Croft. Oklikou se tak vrací do doby, kdy zaměstnanci jedné společnosti neměli kvůli nekompatibilitě systémů možnost sdílet informace prostřednictvím e-mailu. Zástupci každého oddělení si mysleli, že potřebují svou vlastní značku PC, vlastní síť nebo samostatný bezpečnostní systém. „Nakonec si lidé uvědomili, že je možná důležitější moci spolupracovat, než mít privilegovaný přístup k něčemu extra. A tehdy začal vzestup oboru podnikové architektury. První velké projekty přitom zahrnovaly většinou nasazování systémů jako CRM či ERP,“ konstatuje Croft.

Podnikoví architekti mají v hledáčku vše, co je opětovně použitelné, jako například standardizované technické platformy nebo přístup ke sdíleným datům. Zastřešující architektura totiž udává směr obchodním, datovým, informačním, technickým a síťovým architekturám. „Když se podíváme na současné trendy, vidíme, jak společnosti směrují k tomu, aby měl každý zaměstnanec přístup k produktovým či zákaznickým souborům vytvořeným podle jednotných šablon,“ uvádí Jeanne Rossová, hlavní badatelka z centra ústavu MIT pro výzkum informačních systémů.

Podle Rossové je podniková architektura proaktivní. Poukazuje přitom na příklad UPS. Když společnost budovala svou aplikaci pro sledování zásilek, přenesli se výkonní pracovníci z IT divize nad okamžité potřeby a rozhodli, že by UPS měla mít jedinou databázi s informacemi o zásilkách. Zároveň se usnesli na tom, že by firma měla vždy vykonávat operace ve vysoce standardizovaném, nákladově efektivním režimu. Namísto návrhu a nasazení jediné aplikace pro sledování zásilek UPS zpřístupnilo databázi s informacemi o všech zásilkách a začalo využívat nízkonákladové prostředí, které jde kdykoli opět využít a upravit pro použití s novými aplikacemi.

Popis pozice: Podnikový architekt (PA) má na starosti návrh IT architektury, jejíž primární úlohou je podpora obchodní strategie firmy. Proto musí rozumět oboru podnikání své společnosti a dokázat se vypořádat se všemi možnými technologickými problémy. Dříve PA působil především v oblasti bankovnictví, v posledních letech však začal figurovat napříč celým korporátním segmentem. Důvod je nasnadě, společnosti se totiž snaží sladit obchodní cíle s vhodně navrženou IT infrastrukturou.

Proč je třeba: Více než polovina IT projektů nezajistí vytyčené cíle, proto je nezbytné mít ve firmě člověka, který dohlédne na sladění obchodních cílů s těmi technologickými. Role podnikového architekta získává ještě více na důležitosti ve společnostech, které adoptovaly architekturu orientovanou na služby (SOA) a vyvíjejí vlastní aplikace. Pro dosažení úsporného potenciálu SOA je třeba kvalifikovaně nahlížet na úroveň softwaru a možnosti jeho opětovného využití. PA musí dokázat posoudit, zda je vyvinutá aplikace kvalitní a byla budována s ohledem na opětovné využití. „Podnikoví architekti nemusejí umět programovat, tyhle věci však musejí umět posoudit,“ říká David Buckholtz, viceprezident plánování, podnikové architektury a jakosti ze společnosti Sony Pictures Entertainment.

Požadované schopnosti: Vhodný adept by měl disponovat přinejmenším titulem bakaláře, naprosto ideální je však titul MBA (Master of Business Administration). Obecně vzato nejsou nabízeny tituly přímo ze studia podnikové architektury, některé univerzity a jiné organizace však zájemcům poskytují certifikační programy zaměřené na potřebné konceptuální základy, best practices a nástroje. V životopise kandidáta je dobré nalézt také některá další osvědčení spjatá s IT odvětvím, namátkou například certifikaci pro systémové inženýry CSE (Certificate for Systems Engineer).

Jak je nalézt: Podniková architektura je v podstatě nastupující disciplínou, proto je hledání vhodného adepta s potřebnými znalostmi výzvou. Jelikož je na danou pozici třeba zevrubná znalost oboru podnikání společnosti, doporučuje Buckholtz při hledání se příliš neomezovat geografickou lokací firmy. „Musíte se poohlížet všude možně a počítat s možností relokace vhodných adeptů,“ vysvětluje. Konzultační společnosti a systémoví integrátoři jsou potenciálními líhněmi vhodných podnikových architektů. Zaměstnanci těchto firem totiž většinou disponují zkušenostmi z pestré škály IT projektů prováděných pro podniky ze všech možných oblastí.

Co hledat: Schopnost komunikace je klíčovým požadavkem, sebevědomí je nezbytností. Podnikový architekt totiž musí hovořit s technicky zaměřenými vývojáři i obchodními manažery. Musí být schopen vzít na sebe zodpovědnost a na podnikové poradě dokázat tlumočit všechny zprávy (i ty negativní, například, že IT projekt nebude dokončen včas) nejvýše postavenému nadřízenému. PA by měl kdykoli rovněž být schopen ukázat, že má pod palcem veškerý podnikový software i SOA.

Výběrové řízení: Podle Buckholtze je třeba dávat si pozor na kandidáty, kteří tvrdí, že jejich IT projekty byly zatím 100% úspěšné. Raději se zajímejte o ty, kteří přiznávají, že v minulosti vedli také projekty neúspěšné a jsou ochotni diskutovat o důvodech, i o tom, jaké poučení si z nich vzali.

Platový rozsah: 60 000 (junior) až 150 000 Kč (senior).

Vychovejte si vlastního: Buckholtz podotýká, že v  Sony se dva ze čtyř aplikačních architektů dokázali dostat na další úroveň a stát se podnikovými architekty. Druhá, neúspěšná dvojice architektů měla zkušenosti pouze z vývoje softwaru, zatímco úspěšný pár kromě toho disponoval také znalostmi z oblasti IT konzultací.