Když je odepsán projekt, rádi si říkáme, že se tak stalo na základě vnějších vlivů - rozvířených nekontrolovatelných vírů ekonomického hurikánu, který řádí za okny. My jsme nic špatně neudělali, říkáme si, za všechno může krize...
Pak však nastane moment, kdy jsme k sobě zcela upřímní a uvědomíme si nahou realitu. Mnohé z projektů nebyly zrušeny kvůli náhlé změně priorit, ale proto, že byly samy synonymy problému. Kvůli nekvalitnímu plánování neměly nikdy naději na dokončení, nebo by hrubě překročily deadline či budget, eventuelně by po dokončení v žádném případě nepřinesly zamýšlenou přidanou obchodní hodnotu.
V těchto tvrdých dobách je tedy ještě důležitější odhalit eventuelní problémy co nejdříve. Jedině tak můžete provést včasnou nápravu, nebo projekt zrušit, než vám přinese zbytečně vysoké ztráty.
Všichni víme, že je něco špatně, když náklady na projekt překročí plánovaný rozpočet, nebo se doba jeho realizace protáhne za plánovaný deadline. Jak však zjistíme, že ještě není pozdě zjednat nápravu? Zde je pět varovných signálů, které indikují, že váš projekt má určité problémy:
1. Koncept je inkonzistentní nebo zcela chybí. Pokud jsou příkazy, které dostáváte od vedení (nebo jste do nich jakožto člen vedení sám hnán) často měněny, máte problém. Pokud projektu chybí směr, nebo u něj není patrná žádná konzistence, je nepravděpodobné, že se dostanete do kýženého cíle.
2. Vedení projetu a obchodní business management nejsou sladění. I když projekt směřuje konzistentním směrem, je-li v rozporu s přáními obchodního managementu, je zaděláno na problém. V politicky laděných bitvách mezi IT a obchodním managementem většinou po nějaké době vyhrávají obchodníci. Není nám známo tolik historek o velkých vítězstvích IT správců nad uživateli IT.
3. Týmu schází odhodlání dosáhnout jasně definovaných či kolektivně odsouhlasených cílů. Každý projekt má jeden či dva cíle. Ty mohou být jasně vyřčené či jen neurčitě probrané, pro všechny podniky by však bylo spíše raritou vydat se ze spousty peněz za něco bez významu. Mnohdy se proto předpokládá, že nevyřčený cíl projektu je tak očividný, že jej není třeba jasně definovat. To však není příliš šťastné. Obyčejně to totiž vede k nedorozuměním a nekonzistentním domněnkám o prioritách. V důsledku mohou špatná a nekonzistentní taktická rozhodnutí zhatit pokroky projektu.
4. Členové týmu se navzájem neposlouchají. Ačkoli spolu lidé v týmu mohou vycházet po osobní stránce, často si příliš nenaslouchají. To vede k chaosu, kde je jen těžké koordinovat aktivity a činit kompromisy potřebné k posunutí projektu vpřed.
5. Týmem zmítají neshody. Občas se týmy rozpadnou do soupeřících táborů. Ty se často vyčleňují na základě rozdílných názorů na směřování projektu. Mohou však vzniknout také v osobní rovině, či v důsledku jiných neshod. Někdy se tým zkrátka ponoří v chaos a každý člen „bojuje" jen sám za sebe. Neshody v týmu jsou však destruktivního charakteru. Takové tendence se musejí vyrvat i s kořeny. Manažer by se měl vždy snažit udržovat v týmu harmonii a v případě neshod se pokusit docílit smířlivého stavu, kdy všichni vyhrávají. Někdy je ovšem třeba dát za pravdu jedněm a názor druhých odmítnout.
Zpozorujete-li, že se tyto věci dějí i v rámci vašeho projektu, je nejvyšší čas jednat. Nečekejte, než bude nad slunce jasné, že projekt skončí katastrofou. Zásahem při prvních náznacích problémů můžete zachránit projekt i místa mnohých zaměstnanců.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU